Za nelegální zaměstnávání cizinců až 10 let vězení. ANO chce potírat nelegální agentury, zpřísnění vložilo do novely o ochraně uprchlíků

Vládní hnutí ANO chce zavést postih za nelegální zaměstnávání cizinců a za zastřené zprostředkovávání jejich zaměstnávání, tedy pronájem pracovníků jedné firmy jiné společnosti. Mělo by za to hrozit až deset let vězení. Změny se asi stanou součástí novely, která má v ČR zpřísnit podmínky dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí. Novelu ve čtvrtek sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanec STAN Jakub Krainer neprosadil vrácení novely do bezpečnostního výboru kvůli zevrubnému projednání změn.

Kdo profituje z nelegální práce, může skončit ve vězení. Vláda chce tvrdě trestat kromě nefér agentur i jejich zákazníky

8. 9. 2026 ▪ 5 min. čtení

Cílem změn je účinněji postihovat případy neoprávněného zaměstnávání, uvedl k úpravám ministr vnitra Lubomír Metnar, který je předložil jako poslanec spolu s ministry Alešem Juchelkou a Alenou Schillerovou (všichni ANO). Podle nich nelegální zaměstnávání a jeho zastřené zprostředkování i některými agenturami práce představuje zejména pro ukrajinský a ruskojazyčný organizovaný zločin zásadní zdroj zisků a nástrojů faktické kontroly nad cizineckou komunitou.

Prostřednictvím dvou tisícovek legálních pracovních agentur bylo podle předkladatelů předloni zaměstnáno v Česku zhruba čtvrt milionu lidí, z toho na 100 tisíc občanů třetích zemí, na trhu ale působí „značné množství“ nelegálních agentur práce. Výpadek příjmů států kvůli nelegálním praktikám zaměstnávání autoři změn odhadli na 50 miliard korun.

Hubert Lang (ANO) doporučil zapracovat do novely nová společná unijní pravidla pro vyhošťování neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí a cizinců, kteří představují bezpečnostní riziko. Doporučil i úpravy vládní předlohy podle výsledné podoby nařízení EU, které se týká vracení cizinců do původních zemí.

Poslanec SPD Radek Koten navrhl spolu s předsedou sněmovny a SPD Tomiem Okamurou zkrátit dobu zvýšené podpory uprchlíků ze 150 na 90 dnů. Původně zamýšlel zkrácení na 60 dnů, a navíc chtěl také omezit podporu pro matky-uprchlice ze šesti na tři roky věku dítěte a v případě seniorů věkovou hranici zvýšit ze 65 na 70 let.

Opoziční Starostové by chtěli vládní novelu doplnit o ustanovení, podle něhož ruští diplomaté z jiných zemí EU budou moci ze zákona vstoupit na české území jen po předchozím souhlasu ministerstva zahraničí. Totéž má platit i pro všechny pracovníky ruských diplomatických zastoupení nebo rodinné příslušníky. Nyní musejí ruští diplomaté cesty do Česka pouze oznamovat – na rozdíl od přísnější praxe v jiných zemích EU.

Původní vládní novela počítá například s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území ČR, a to alespoň 16 dnů v měsíci, na který dávka náleží. Podmínky se nebudou týkat dětí a studujících či seniorů. Norma podle vlády vychází ze zkušeností z posledních let a reaguje i na bezpečnostní situaci v Evropě. Česko podle kabinetu potřebuje jasná pravidla pro pobyt cizinců a nástroje proti zneužívání systému.

K dočasné ochraně bylo ke konci dubna v Česku registrováno na 384 436 lidí, z toho na 155 tisíc žen a 127 tisíc mužů v produktivním věku, přes 84 tisíc dětí a mladistvých a zhruba 17 tisíc seniorů, uvedl Lang.

Stanovení minimální doby pobytu v ČR má zabránit zneužívání humanitární dávky. Dávky podle ministerstva vnitra pobíralo v březnu zhruba 90 tisíc uprchlíků s dočasnou ochranou z Ukrajiny. Tato ochrana má v budoucnu zaniknout lidem, kteří se budou zdržovat mimo státy schengenského prostoru déle než 30 dní. Zaniknout má běžencům i v případě jejich trestního či správního vyhoštění.

Novela upravuje také podmínky udělení zvláštního dlouhodobého pobytu, který umožňuje běžencům s dočasnou ochranou získat stabilnější pobytové oprávnění. Zpřísňuje dosavadní požadavky tak, že žadatel nesmí mít ani daňové nedoplatky. O udělení speciálního pobytu je možné žádat od loňska, zájem projevilo podle Langa na 70 tisíc lidí.

Novinkou má být povinnost pro řidiče vozidel s ukrajinskou poznávací značkou nechat si auto od července 2027 zapsat do českého registru vozidel kvůli postihu přestupků. Dosud stačilo, aby byla vozidla nahlášená v evidenci, a nepodléhala tak stejným technickým kontrolám. Registrováno je podle Metnara 28 tisíc vozidel z Ukrajiny, podle odhadů se jich však na silnicích pohybuje dvojnásobek.