Za situací mladých na trhu práce je i celkový stav ekonomik. Skončí na horších pozicích a budou se z toho roky vzpamatovávat, říká britský vědec

Jakmile mladý člověk dokončí školu, nastupuje na trh práce plný optimismu. Doufá, že se mu podaří najít práci relativně rychle, pak ale často přichází zklamání – firmy nováčky odmítají a čas strávený hledáním prvního zaměstnání se prodlužuje. Mladý člověk si to začne brát osobně, zpochybňuje vlastní schopnosti a hlásí se na horší pozice za méně peněz. To může mít negativní dopad nejen na jeho kariéru, ale také na celkový hospodářský růst státu.

Takovýto, často se opakující scénář popsala série experimentů v Ugandě, které provedl tým britského ekonoma z University College London Imrana Rasula. Tato země ve východní Africe přitom vědcům sloužila jako dobrá pomyslná laboratoř k popsání úspěšnosti mladých lidí na trhu práce – její populace má totiž mediánový věk 17 let. Přináší však cenné poznatky k pochopení chování absolventů i na evropských trzích práce, včetně toho českého, věří Rasul.

V rozhovoru s HN popisuje, co přesně lze z jejich zkušenosti využít a proč může být pro ekonomy přínosem aplikovat i psychologický pohled. Mluví také o tom, co skutečně stojí za ubývajícím počtem pracovních míst pro mladé lidi v Evropě a proč to není rozšiřování AI. A co to může pro pracovníky z generace Z znamenat.

„Data ukazují, že pokud absolvujete školu v recesi, budete mít prvních deset let horší výsledky na trhu práce. Je těžké se z toho pak vzpamatovat,“ říká Rasul, který v říjnu zavítal do Prahy v rámci odborné spolupráce s Fakultou podnikohospodářskou na VŠE.