Po zveřejnění největšího mezinárodního testování žáků je celý svět na nohou – děti ztrácejí schopnost číst. Úroveň čtenářské gramotnosti patnáctiletých žáků v testech PISA výrazně poklesla a odborníci vymýšlejí, co s tím. Podle lektorky a programové ředitelky projektu Pomáháme školám k úspěchu Hany Košťálové by řada učitelů měla přehodnotit, jakým způsobem s dětmi pracují.
„Spousta učitelů se pořád zdráhá nechat žáky číst si třeba celou hodinu. Děti potřebují zažít čtenářské flow. Pocítit, jaké to je číst delší dobu souvislý text,“ popisuje v rozhovoru s HN. Velkou naději vkládá do reformy, která má proměnit výuku. V nových „osnovách“ je na čtenářství kladen mnohem větší důraz.
Jak by se čtenářství mělo ve školách nově posílit?
Zaměřovat by se na něj měli nejen češtináři, ale učitelé všech předmětů. Každý by měl ve svém předmětu i na druhém stupni rozvíjet tu část čtenářské a pisatelské gramotnosti, která je adekvátní k jeho oboru. Nemělo by se ale stát, že se rozvoj čtenářské gramotnosti omezí na vyhledávání informací v textu.
To se dnes děje?
Ano. A zdá se, že učitelé žákům stále častěji předkládají zjednodušené a vykrácené texty vytvořené s pomocí AI. Najít v nich požadovanou odpověď pak nevyžaduje téměř žádné úsilí. Ze zkušeností a z výzkumů například z USA víme, že dlouhodobá práce s příliš jednoduchými texty brání rozvoji čtenářství. Když text ve jménu stručnosti zbavíme svůdných detailů, odboček a zajímavostí, stává se méně poutavým. Děti nezaujme, neposiluje schopnost vyrovnat se s výzvou, nerozvíjí náročnější čtenářské dovednosti, jako je interpretace, hledání souvislostí nebo kritické porozumění.
Co se dočtete dál
- Co stojí za úspěchem Estonska.
- Proč už děti nejsou zvídavé a komiksy je nespasí.
- Co by měli dělat učitelé, aby děti neztrácely schopnost číst.
