Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vláda schválila nařízení s termíny. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj nemá Česko na časové posuny vliv, přebírá předpis EU. Časové střídání mělo v sedmadvacítce skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly. Podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) by unie měla mít do konce letoška studii o dopadech časových posunů.

Příští rok se čas změní 28. března a 31. října, v roce 2028 pak 26. března a 29. října, v roce 2029 to bude 25. března a 28. října, v roce 2030 pak 31. března a 27. října a v roce 2031 zas 29. března a 26. října. Na jaře se ručičky či číslice na hodinách posunou ze 2:00 na 3:00, na podzim ze 3:00 na 2:00. Jarní noční směna bude o hodinu kratší, podzimní o hodinu delší. Čas v EU slaďuje kvůli dopravě a trhu směrnice. Letní čas pak zavádějí všechny evropské státy kromě Grónska, dvou norských ostrovů, Islandu, Ruska a Běloruska.

S časovými přechody nesouhlasí ministr pro prevenci a sport Boris Šťastný (Motoristi). Podle něj má posun dopad na zdraví. Požaduje, aby odpovědný resort v EU vyjednával o zrušení letního a ponechání jen zimního času. Ministerstvo práce v podkladech píše, že se v EU negativní vliv změny času na zdraví dosud neprokázal a experti popsali jen krátkodobé potíže u několika sledovaných lidí. Resort uvádí, že dopady naznačuje výzkum vnitřních biologických hodin. Podotýká ale také, že za letního času je díky světlu do pozdějších hodin možný pobyt a pohyb venku.

Evropská komise po sílící kritice střídání času uspořádala v létě 2018 veřejné konzultace. Podle ministerstva dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Pro zrušení časových posunů se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů. Podle návrhu se měl čas měnit naposledy v březnu 2019. Unijní státy se ale na nastavení neshodly. K tématu se loni vrátilo při evropském předsednictví Polsko. Navrhlo trvale letní čas s možností úprav po dvou letech. Výsledky unijní studie o dopadech se očekávají do konce letoška.

Letní čas měl snižovat spotřebu energie. Při zjišťování z roku 2007 většina dotázaných členských zemí uváděla, že vliv na zemědělství, dopravu či cestovní ruch je minimální. Někteří experti poukazují na dopady na zdraví a vnitřní hodiny. Za přirozený označují zimní čas s dřívějším rozedněním. Zastánci letního času argumentují tím, že se život proměnil, už se nezačíná pracovat s rozbřeskem a delší denní světlo se dá využít k relaxaci a sportu.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2023 by 40 procent dotázaných chtělo letní čas a 31 procent zimní. Zbytku to bylo jedno. Střídání času by zrušily dvě třetiny lidí v Česku.

K vydání nařízení s termíny zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Přechod na letní čas se trvale zavedl v někdejším Československu v roce 1979.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou