Množství i kvalita spermií se setrvale zhoršují. Na rozdíl od žen ale muži nemají pravidelné preventivní kontroly zaměřené na reprodukční zdraví. Na problém se proto často přijde až ve chvíli, kdy se pár začne snažit o dítě. Reprodukční bioložka Kateřina Komrsková říká, že v takové chvíli už je prostor pro řešení výrazně menší. Ve svém výzkumu se zaměřila na to, jak mezi spermiemi vybrat ty kvalitnější. Její tým zkoumá mimo jiné protein CD46, který se nachází v akrozomu, tedy „čepičce“ spermie. Výzkum vedl k metodám, které umožňují kvalitu spermií hodnotit a poškozené od zdravých oddělit. Komrsková následně založila spin-off Molecule 46 a chce technologii využít nejen v centrech asistované reprodukce, ale také při domácím testování mužské plodnosti a v reprodukci hospodářských či ohrožených zvířat. V rozhovoru vysvětluje, co s mužskou plodností může udělat životní prostředí a životní styl, proč zmrazení spermií či vajíček není univerzální pojistkou proti biologickému stárnutí a kde podle ní končí možnosti medicíny a začíná nebezpečná představa „designovaného“ dítěte.
Co se dočtete dál
- Proč samotná pohyblivost a rychlost spermie nestačí k tomu, aby dokázala oplodnit vajíčko.
- Jak může vysoká horečka dočasně ovlivnit nejen spermie, ale i jejich akrozom.
- Proč by se měla podle Komrskové pravidelně sledovat mužská plodnost.
- Jaké látky z běžného prostředí mohou souviset se zhoršováním mužské reprodukce.
- Jak chce český biotech současně prodávat technologii pro člověka, hospodářská zvířata i ochranu ohrožených druhů.
- Kde podle vědkyně končí legitimní genetická prevence a začíná „designování“ potomků.
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
