Vrtulníky platformy H-1 Venom a Viper se postupně připraví k obnovení provozu, do vzduchu se vrátí po úspěšném dokončení mimořádných technických kontrol, organizačních opatření a proškolení posádek. Na síti X to v úterý uvedla armáda. Vojáci po červencovém pádu armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pozastavili provoz všech svých vrtulníků Venom a Viper. Při nehodě jedna vojákyně zemřela, další čtyři vojáci byli zraněni.

O postupné přípravě k obnovení provozu vrtulníků rozhodl velitel vzdušných sil Petr Tománek. „Toto rozhodnutí vychází z doporučení orgánů ministerstva obrany, které tragickou nehodu z 23. července 2026 vyšetřují. Ačkoliv vyšetřovací komise nadále pracuje s několika verzemi příčin a konečné závěry dosud nebyly formulovány, dosavadní zjištění umožňují stanovit podmínky pro bezpečný návrat techniky do letového provozu,“ uvedla armáda.

Po definitivním uzavření vyšetřování plánuje výsledky v plném rozsahu zveřejnit. „Bezpečnost leteckého personálu zůstává absolutní prioritou,“ dodala.

Vrtulník americké výroby s pěti vojáky na palubě se v červenci zřítil při přistávání během návratu z rutinního výcvikového letu, podle dosavadních informací spadl z výšky zhruba 50 metrů. Vojenská policie vyšetřuje zřícení stroje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti, za které podle trestního zákoníku hrozí v případě prokázání viny až deset let vězení. Okolnostmi neštěstí se zabývá i komise ministerstva obrany. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) krátce po nehodě řekl, že příčiny nelze předjímat.

Armáda provozuje na náměšťské základně vrtulníky Mi-171Š, UH-1Y Venom a AH-1Z Viper. Osm venomů a čtyři vipery koupilo Česko v roce 2019, poslední dva stroje dorazily předloni v červnu. Odborníci z USA, odkud vrtulníky pocházejí, do loňska zajišťovali i výcvik českého personálu na nových strojích. Smlouvu o pořízení vrtulníků podepsal v prosinci 2019 tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Armáda letos poprvé nasadila vrtulníky platformy H-1 na pomoc s ochranou polského vzdušného prostoru. Česká vrtulníková jednotka Heli Unit působí v sousední zemi na základě bilaterální dohody od loňského září. Nasazení českých vojáků bylo reakcí na zhoršenou bezpečnostní situaci související s průnikem ruských bezpilotních letounů. Pozastavení provozu viperů a venomů se týká i vrtulníků, které pomáhaly v Polsku.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou