Nizozemská vláda, ať ji tvoří jakékoliv strany, dělá v posledních letech všechno možné pro to, aby do Evropské komise dostala víc nizozemských občanů. Pořádá pro ně například přípravné kurzy, aby zvládli náročné přijímací testy, a snaží se práci v Bruselu všemožně propagovat. I přesto je Nizozemců pracujících v komisi méně, než by odpovídalo jejich podílu na populaci Evropské unie. A to to do Bruselu mají z domova opravdu kousek. Nedostatek „domácích“ úředníků v institucích EU mají také například Dánové nebo Švédové. „Ta práce pro ně není finančně tak atraktivní,“ řekl HN Jarolím Antal, ředitel Centra evropských studií Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.
Český odborník na migraci nastoupil na špičkový post v Bruselu. Bude mít vliv na podobu společné migrační politiky EU
Nižší zastoupení, než by odpovídalo počtu obyvatel, se týká hned 15 členských zemí EU, tedy většiny. Pro některé z nich včetně Česka by přitom měly být mzdy unijních zaměstnanců atraktivní – nástupní plat úředníka Evropské komise s místem na dobu neurčitou dosahuje v přepočtu asi 145 tisíc korun. Úředníci nesmí hájit zájem své mateřské země. Je ale jasné, že si s sebou do Bruselu odnáší zkušenosti, priority či pohled na svět, který získali doma. Prakticky každý členský stát tak stojí o to, aby v komisi působilo co nejvíc jeho občanů. Ideálně na vysokých postech. Místa v komisi se rozdělují na základě konkurzů, tedy podle schopností uchazečů. Neexistují žádné kvóty, které by zvýhodňovaly občany té či oné členské země.
Co se dočtete dál
- Proč se Čechů do konkurzů o práci v Bruselu hlásí málo – a důvodem není euroskepticismus.
- Které země jsou naopak úspěšné a je možné si z nich vzít příklad.
- Co stát pro podporu Čechů dělá a do čeho by se pustit naopak neměl.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
