Poslanecká sněmovna se z podnětu vládního hnutí SPD postavila proti konání sjezdu sudetských Němců v Česku. Hlasy koalice ANO, SPD a Motoristů vyzvala organizátory brněnské akce, aby od jejího pořádání plánovanému na konec příštího týdne ustoupili. Poslanci opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 se čtvrtečního jednání dolní komory na protest nezúčastnili. V opozičních lavicích na místech lidovců byl transparent se vzkazem: Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte.
Když nevíš kudy kam, mrskni tam Sudeťáka! Brzdou naší budoucnosti nejsou sudetští Němci, ale ti, kdo jimi straší
„Poslanecká sněmovna vyjadřuje nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky, a to s ohledem na historické souvislosti a na skutečnost, že se v rámci části tohoto prostředí dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání,“ stojí v usnesení. Dolní komora v něm také odsoudila jakékoli projevy historického revizionismu, relativizace nacistických zločinů a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání v Česku.
Pro návrh usnesení hlasovalo 73 ze 77 přítomných poslanců koalice.
Čtveřice zákonodárců vládního tábora se hlasování zdržela, a to David Kasal, David Pražák, Roman Kubíček (všichni ANO) a ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. V Česku se setkání uskuteční poprvé. Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno, což je spolek na podporu kulturní činnosti.
„Poslanecká sněmovna vyzývá organizátory této akce, zejména spolek Meeting Brno a vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, aby od jejího konání na území České republiky upustili,“ stojí ve sněmovním usnesení. Předák sudetských Němců Bernd Posselt i David Macek z Meeting Brno již zdůraznili, že se sjezd v Brně od 22. do 25. května určitě uskuteční.
Dolní komora ale také vyzdvihla v usnesení význam Česko-německé deklarace z roku 1997 pro utváření moderních vzájemných vztahů. Připomněla, že obě země uzavřely deklarací některé sporné otázky v pohledu na minulost.
Provokace a otevírání starých ran?
Ministr pro sport a předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný pokládá chystaný sjezd sudetských Němců za politickou provokaci. Ve sněmovním vystoupení ale zároveň vyzdvihl současnou úroveň česko-německých vztahů. Podle předsedkyně klubu ANO Taťány Malé akce otvírá staré rány a její pořádání v Česku není podle ní příliš šťastné.
„To, co se má odehrát v Brně, není nic jiného než politická provokace,“ řekl Šťastný. Pořádání některých akcí v Česku není podle něj vhodné, přičemž nejde o odmítnutí dialogu, Německa nebo lidí s kořeny v českých zemích. „Jde o respekt k poválečnému uspořádání Evropy, mezinárodnímu právu a historické zkušenosti,“ zdůraznil Šťastný.
Tolik nenávisti kolem sněmu sudetských Němců jsem nečekal, říká David Macek z Meetingu Brno
Ministr kritizoval opoziční podporu akce. Opozice se schůze dolní komory k postoji ke sjezdu sudetských Němců v Brně na protest nezúčastnila. „Je čas vrátit se zpět od vyprázdněné hodnotové politiky k respektování zájmů a suverenity České republiky,“ uvedl Šťastný. Česko-německé vztahy jsou podle něho nejlepší v moderních dějinách a nesouhlas s konáním sjezdu není nepřátelský krok a neměl by je narušit.
Malá uvedla, že jakkoli jsou záležitosti právně uspořádané, ve společnosti kolem tématu stále panují jisté tenze a neměly by se probouzet. „Nepovažuji za moc šťastné pořádat sudetoněmecký sjezd na území České republiky,“ uvedla. „Je to akce, je to událost, která otevírá staré rány,“ pokračovala. Zejména pro starší lidí jde podle Malé o citlivé téma.
Poslanec SPD Jindřich Rajchl (PRO) obvinil nepřítomnou opozici, že celou věc zpolitizovala. K poválečnému odsunu německy mluvícího obyvatelstva z území někdejšího Československa a excesům, které je provázely, Rajchl uvedl, že byly pochopitelné. „Není to asi nic, za co bychom měli tleskat, ale byla to věc, která v daném historickém kontextu byla pochopitelná,“ řekl. Vinu za to podle Rajchla nese německá nacistická strana rozpoutáním druhé světové války a válečnými zločiny. SdL prosazuje program, který je založen na zpochybňování viny a zpochybňování dekretů Edvarda Beneše, dodal Rajchl. Opozice již dříve upozorňovala, že se SdL zřekl požadavku na zrušení Benešových dekretů. Další poslanec SPD Miroslav Ševčík v souvislosti s akcí SdL mluvil o naprosté aroganci moci. „Je to podporováno bývalou pětikoaliční vládou,“ uvedl Ševčík, který podporovatele akce označil za vlastizrádce.
Fraška, sjezd bude
Předák sudetských Němců Bernd Posselt označil hlasování českých poslanců o usnesení namířeném proti konání sjezdu sudetských Němců v Brně za frašku a karikaturu parlamentarismu. ČTK řekl, že sjezd se navzdory hlasování příští týden v Brně uskuteční.
„Dnešní rozhodnutí Poslanecké sněmovny bereme na vědomí, přestože se výrazně liší od našeho občanského postoje,“ uvedli organizátoři festivalu Meeting Brno v reakci, kterou poskytli ČTK. Meeting Brno podle nich vznikl jako platforma pro dialog, navazuje na Deklaraci smíření a společné budoucnosti, kterou brněnské zastupitelstvo přijalo v roce 2015.
„Naším posláním zůstává kultivace česko-německých vztahů skrze otevřenou a upřímnou reflexi společných dějin. Právě osobní setkávání a navazování nových partnerství považujeme za jedinou cestu, jak zabránit tomu, aby se historie stala zbraní v rukou populistů. Budeme i nadále usilovat o to, aby Brno bylo místem, kde se živě setkávají lidé z celého světa,“ stojí v prohlášení.
Jihomoravský hejtman a předseda KDU-ČSL Jan Grolich považuje projednávání sjezdu sudetského sjezdu Němců na půdě sněmovny pouze za jakousi ‚mlhu‘. „Abychom neřešili to, co chtějí hlavně schválit, a to je změna zákona o rozpočtových pravidlech. Chtějí, aby se tady vyvolávaly kulturní války,“ řekl ČTK Grolich.
„Kdyby to reálně nechtěli, tak před několika měsíci jednali s německou stranou, jestli si to nechtějí rozmyslet. Ten projednávaný bod byl nazvaný ‚postoj vládní koalice‘, tak nechápu, proč si to neodhlasovali na vládě,“ doplnil hejtman.
Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové je Poslanecká sněmovna suverén a má právo vyjádřit hlasováním svůj názor. „Ovšem na to, že má 200 poslanců, tak 73 hlasujících pro usnesení vládní koalice není žádné závratné číslo,“ uvedla ve vyjádření pro ČTK. Celé projednávání bodu považuje za mrhání časem a prostředky. „Obojí by se dalo využít pro další rozvíjení vztahů s našimi blízkými německými sousedy, anebo k práci na řešení reálných problémů naší země,“ poznamenala.
Krajský zastupitel za TOP 09 Michal Doležel, který se věnuje brněnské historii, dnes ČTK napsal, že se od usnesení koaličních poslanců jednoznačně distancuje. „Zamýšlený sjezd potomků někdejších obyvatel, které má především pietní a smířlivý charakter, vnímám v Evropě 21. století za jednoznačně pozitivní,“ uvedl.
Lídr brněnských Pirátů Adam Zemek dnes ČTK v reakci na usnesení koaličních poslanců řekl, že je to ostuda. „Podporujeme cestu smíření a myslíme si, že 81 let po druhé světové válce bychom neměli využívat historické záležitosti k politickému boji,“ uvedl Zemek.
Macinka a Okamura vs. AfD
Německá poslankyně Martina Kempfová ze strany Alternativa pro Německo (AfD) by se podle českého ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) neměla vyjadřovat k historickým záležitostem, o nichž nemá ani ponětí. Macinka to řekl ČTK v reakci na čtvrteční vyjádření poslankyně, že by Česko mělo konečně uznat, že vyhnání sudetských Němců a s ním spojené utrpení bylo bezprávím. Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura následně řekl ČTK, že názory německé poslankyně jsou nepřijatelné, stejně tak i názory předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) Bernda Posselta, který zpochybňuje Benešovy dekrety.
„Její ‚paměť‘, když už se chce vyjadřovat, by také neměla začínat až rokem 1945, ale 1938,“ dodal Macinka. Rok 1938 byl pro Československo osudovým obdobím, které definovala mnichovská dohoda a následné odstoupení pohraničí nacistickému Německu.
Okamura připomněl, že AfD jako strana se oficiálně veřejně písemně zavázala, že se nebude vracet do minulosti s odkazem na zakládající písemný dokument frakce Evropského parlamentu ID (Identita a demokracie) z roku 2019.
„Názor zmíněné poslankyně AfD či dalších jednotlivců je pro mě zcela nepřijatelný, stejně jako názory předsedy Sudetoněmeckého landsmanšaftu Posselta, který zpochybňuje Benešovy dekrety a kterého podporuje ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti,“ řekl Okamura.
Odsun nepřátelských Němců po druhé světové válce – přičemž Okamura zdůrazňuje, že šlo o nepřátelské Němce, neboť antifašisté měli výjimku – plynul podle něj z mezinárodních dohod vítězných velmocí. „Takže hovořit o bezpráví může jen ten, kdo jako bezpráví vnímá vítězství nad německými nacisty. Byli to Němci v Čechách, kdo v tehdejším Československu první začali vyřvávat: ‚Chceme zpět do říše‘ a velmoci jim to umožnily, takže nechápu, na co si dnes zase stěžují,“ dodal.
Cílem sudetských Němců i velkým přáním a cílem samotné Kempfové je, aby Česko bezpráví vyhnání s ním spojené utrpení uznalo. „To nic nestojí. Ale je to velmi důležitý příspěvek ke smíření našich národů,“ sdělila ČTK poslankyně AfD Kempfová. Sama se narodila v Bádensku-Württembersku, její rodina ale pochází ze severních Čech.
Po druhé světové válce bylo na základě rozhodnutí vítězných mocností a československých dekretů prezidenta Edvarda Beneše odsunuto z Československa asi 2,5 milionu až tři miliony Němců. Odsun byl provázen mimo jiné násilím, chaosem i úmrtími civilistů.
Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL) a předák sudetských Němců Posselt proti AfD dlouhodobě vystupují. Podle Posselta AfD prosazuje nacionalismus, který byl příčinou druhé světové války a následného vyhnání Němců ze střední a východní Evropy. Z účasti na sjezdu sudetských Němců Posselt v minulosti AfD vyloučil. Zároveň je AfD v Evropském parlamentu členem skupiny Evropa suverénních národů (ESN), v níž je i česká Svoboda a přímá demokracie (SPD). Přitom právě hnutí Tomia Okamury nadcházející sjezd sudetských Němců v Brně kritizuje nejostřeji.
Kempfová uvedla, že obecně pořádání sjezdu v Brně považuje za dobré. „Vede k tomu, že se v Česku přemýšlí o potlačených historických skutečnostech,“ dodala s tím, že je to pro Česko zřejmě „bolestivý proces“. Sama se do Brna původně chystala, nakonec se ale rozhodla, že tam nepojede, protože tam podle ní nebude možné se setkat s českými politiky.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. První organizovaný transport odsunutých Němců odjel do americké okupační zóny 25. ledna 1946. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15 000 až 30 000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
