Ekonom John Maynard Keynes ve své často citované předpovědi z roku 1930 odhadoval, že díky technologickému pokroku budou lidé za sto let pracovat jen 15 hodin týdně. Zatím to nevypadá, že by se jeho predikce naplnila. Ačkoli je pravda, že pracovní doba v rozvinutých zemích za posledních 100 let poklesla, zaměstnanci na plný úvazek v zemích s vysokými příjmy stále v průměru pracují 35–42 hodin týdně – více než dvojnásobek toho, co Keynes předpovídal.
Navíc byl tento pokles pracovní doby nejvýraznější na počátku a v polovině 20. století a v posledních desetiletích se ustálil, a to navzdory zrychlujícímu se technologickému vývoji. Zvýšení příjmů, vzdělání a produktivity se dokonce někdy paradoxně promítlo do prodloužení, nikoli zkrácení pracovní doby. Více než 80 procent Američanů uvádí, že „nikdy nemají dost času“, a v některých případech lidé, kteří vydělávají více, nikoli méně peněz, uvádějí, že jsou obzvláště „časově chudí“. Jak je to možné?
Co se dočtete dál
- Proč technologie často nešetří čas, ale jen přidávají práci.
- Jak nás ničí neustálý drobný stres.
- Jaké metody vedou ke zpomalení pracovního shonu, aniž by se snížila produktivita.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
