Zatím to znají hlavně kurýři nebo taxikáři pracující pro některou z mnoha globálních digitálních platforem. Peníze dostávají jen za dobu, kdy skutečně „jezdí“, jakákoliv pauza – ať už na kafe nebo třeba na toaletu, je neplacená. Jenže s nástupem moderních technologií v čele s umělou inteligencí se intenzivní dohled nad prací živých lidí podle expertů rozšíří i do dalších odvětví. A s ním zřejmě i platformový byznysmodel založený na takzvaném švarcsystému.
„Počítá s tím, že dokud pracující pracuje, ukrajují si procento z každé zakázky. Ale když pracující nemůže pracovat, přesouvá se odpovědnost na něj nebo na stát, platformy nenesou žádné náklady,“ říká ekonomka Sociologického ústavu Akademie věd Alžběta Mangarella, která se zabývá ekonomikou trhu práce a změnami na něm.
Podle ní to povede k novému typu stresu z práce, ale také k dalším výdajům státu v situaci, kdy „ičaři“ přestanou vydělávat.
Dnes se hodně mluví o tom, jak AI nahradí lidskou práci v některých oborech a v jiných zase nová místa díky AI vzniknou. Je to jediný dopad, který AI bude na trh práce mít?
Co se dočtete dál
- Proč jsou digitální platformy ukázkou toho, kam se posouvá trh práce
- Jak algoritmy redefinují, co je práce a za co už firma platit nechce.
- Jakým způsobem může AI zhoršit pracovní podmínky
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.











