Válka na Blízkém východě: Údery na Írán způsobily největší omezení letecké dopravy od pandemie. Izrael dál útočí

Letadla české armády, která vyzvedla Čechy uvízlé po útocích na Írán v zemích Blízkého východu, se po návratu do Prahy, natankování a výměně posádky vrátí zpátky pro další české občany v oblasti. Novinářům to dnes večer řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na starém ruzyňském letišti po příletu prvního armádního repatriačního letu. Menší z armádních airbusů s kapacitou zhruba 40 míst přivezl lidi z Jordánska, ve středu ráno mají dorazit ještě letoun Casa z Egypta a větší airbus z Ománu.

V regionu se podle dnešních informací ze systému dobrovolných registrací Drozd nacházelo kolem 6400 Čechů.

"Ta letadla natankují, vymění posádky a poletí zpátky, hlavně do Ománu, kde těch lidí máme opravdu hodně," uvedl šéf české diplomacie. Zmínil, že například větší airbus by mohl odletět do Egypta a pak znovu do Ománu. Do Ománu se pozemní cestou dopravují i lidí, kteří marně čekali na odlet v sousedních Spojených arabských emirátech.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl, že jeho země dodá zemím Blízkého východu ukrajinské systémy na obranu proti íránským bezpilotním prostředkům. Výměnou za to žádá střely do systému protivzdušné obrany Patriot, kterých má Ukrajina nedostatek. Informovala o tom agentura Interfax Ukrajina.

Ukrajinská armáda používá takzvané zachytávače dronů, které Rusko denně využívá k útokům na Ukrajinu. Stejně tak Írán v odvetě za americko-izraelský útok, který začal v sobotu, útočí střelami a drony na americké základny a další cíle v zemích Perského zálivu.

"Pokud nám je dají, my jim dáme zachytávače. Je to rovná výměna," řekl Zelenskyj s odkazem na střely PAC-3 do patriotů. Ukrajinští diplomaté podle něj na věci již pracují s činiteli ze zemí Blízkého východu.

Izraelská armáda dnes uvedla, že zahájila novou rozsáhlou vlnu úderů na Írán. Cílem jsou podle ní íránská odpalovací zařízení, systémy protivzdušné obrany a další infrastruktura.

Předchozí izraelské údery se v úterý zaměřily na výrobu balistických raket, zasažen byl podle armády také podzemní objekt nedaleko Teheránu, který podle ní sloužil pro vývoj jaderné zbraně. Írán dlouhodobě popírá, že by usiloval o získání jaderných zbraní, a tvrdí, že jeho jaderný program má jen mírové účely.

Naopak úlomky sestřelených íránských raket zranily v úterý na třech místech ve středním Izraeli 12 lidí, další osobu pak u Tel Avivu v noci na dnešek poranil šrapnel. Celkem podle agentury AFP během posledních hodin vyslal Írán na Izrael tři salvy raket.

Spojené státy zasáhly zhruba 2000 íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.

"Tato operace nyní trvá méně než 100 hodin a už jsme zasáhli téměř 2000 cílů, přičemž jsme použili více než 2000 kusů munice," uvedl ve videu zveřejněném na síti X šéf regionálního velitelství americké armády CENTCOM, admirál Brad Cooper. Dodal, že USA také potopily 17 íránských lodí, včetně jedné ponorky.

Podle admirála Írán při odvetných útocích odpálil přes 500 balistických střel a více než 2000 dronů.

Válka na Blízkém východě představuje největší omezení letecké dopravy od pandemie covidu-19. Agentuře Reuters to sdělil generální ředitel cestovní agentury PC Agency Paul Charles. Nejistota ohledně délky trvání konfliktu, který začal americko-izraelským útokem na Írán, pravděpodobně donutí cestující zrušit nebo změnit cestovní plány.

Kromě narušení přepravy cestujících bude citelný dopad také na nákladní dopravu, který bude činit miliardy dolarů, dodal Charles.

Ceny ropy v důsledku rozšiřujícího se konfliktu na Blízkém východě prudce vzrostly, letos zatím o zhruba 30 procent, což hrozí zvýšením nákladů na letecké palivo a snížením zisků leteckých společností.

Na Letiště Václava Havla přistálo dnes před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.

Dva muži, kteří letadlem přiletěli, ČTK řekli, že se vrátili o tři dny později, ale jinak situaci nepovažují za tak vážnou, jak by se mohla z médií zdát. I když v Dubaji útoky byly, situace je podle nich stabilní a organizačně zvládnutá. Dnešní asi pětihodinové zpoždění pak podle nich bylo dáno omezením provozu na letišti a také tím, že kvůli zajištění bezpečnosti letadlo letělo oklikou a v Egyptě muselo doplnit palivo.

Další z cestujících novinářům řekl, že ohledně komunikace na tom byli nejlépe místní obyvatelé, kteří vše organizačně velmi dobře a rychle zvládli, a to i v případě zásahu letiště v Abú Zabí, od kterého bydlel kilometr a půl daleko a při útocích byl v krytu. Letadlem přiletěli i mladí basketbalisté ve věku 16 či 17 let, kteří byli v Abú Zabí na turnaji. Podle basketbalového agenta Kamila Řeřábka, který byl s nimi, to mladí sportovci zvládli dobře a náročná musela být situace především pro jejich rodiče.

Aktuální informace Vám na webu HN.cz přineseme opět ráno.

Pokud to bude nutné, začne americké námořnictvo co nejdříve doprovázet tankery Hormuzským průlivem, aby zajistilo jejich bezpečnou cestu. Oznámil to dnes americký prezident Donald Trump v reakci na útoky Íránu a jeho spojeneckých organizací, které zásadně omezily provoz v úžině klíčové pro přepravu ropy a zemního plynu. Spojené státy zaručí pojištění všem lodím proplouvajícím oblastí, dodal Trump.

V Praze dnes krátce před 21:00 přistál první armádní repatriační let vypravený pro Čechy, kteří uvízli na Blízkém východě po americkém a izraelském útoku na Írán. Menší z armádních airbusů s kapacitou zhruba 40 míst přivezl lidi z Jordánska. V noci na středu by měla dorazit další dvě armádní letadla, větší airbus z Ománu a letoun Casa z Egypta.

V ohroženém regionu se nachází podle systému dobrovolných registrací Drozd kolem 6400 Čechů.