Česko a kriminalita: v rámci Evropy jsme bezpečnou zemí. Věznice jsou ale i přes klesající zločinnost přeplněné

Česko lze stále označit za klidnou a bezpečnou zemi. Nyní to dokonce platí ještě více než například před deseti lety. V roce 2015 policisté v zemi vyšetřovali o 75 tisíc trestných činů více než loni. Nejbezpečněji je nyní podle statistik v Pardubickém kraji a na Vysočině, naopak nejvíc práce má policie v Praze. Ubývá krádeží, vloupání, klesá hospodářská kriminalita, počet vražd je podobný. V posledních letech však mírně roste násilná kriminalita, přibývá i kyberkriminality a mravnostních trestných činů včetně znásilnění.

Nepříznivým faktem také je, že přestože pachatelů celkově ubývá, mladých do 18 let je mezi nimi stále více. A paradoxem zůstává, že přestože tuzemská policie stíhá v rámci EU podprůměrný počet lidí, vězňů je v Česku na počet obyvatel třetí nejvyšší počet.

Míra kriminality podle poslední publikace Českého statistického úřadu klesá až na drobné výkyvy nepřetržitě už od roku 1994. „Jednou z výjimek byl rok 2013. Při lednové amnestii tehdejšího prezidenta Václava Klause se na svobodu dostalo velké množství osob s kriminální minulostí a část z nich se brzy po propuštění vrátila k páchání trestné činnosti. Do konce roku 2013 spáchali amnestovaní přes pět tisíc objasněných trestných činů,“ píše se k tomu v publikaci.

Historicky nejnižší pak byla úroveň kriminality v covidových letech 2020 a 2021. Pokles způsobila podle zprávy opatření v rámci lockdownu, zejména vnitrostátní i mezistátní omezení pohybu obyvatel. Některé pachatele také mohlo odradit zpřísnění trestů v době vyhlášení nouzového stavu. Ze statistiky navíc podle dokumentu od října 2020 zmizela skoro čtvrtina krádeží, neboť novela trestního zákoníku zvýšila hranici škody definující trestný čin na dvojnásobek, z 5000 Kč na 10 tisíc.

Nárůst v roce 2022 na 182 tisíc trestných činů způsobila podle analýzy zejména ruská agrese na Ukrajině. „Prohloubila se polarizace společnosti a vzrostla aktivita dezinformační scény. Stav kriminality byl ovlivněn také nárůstem počtu cizinců v důsledku uprchlické vlny a stoupajícím počtem případů tranzitní nelegální migrace,“ stojí v textu. Příčinou nárůstu kriminality v roce 2022 bylo podle autorů analýzy i rozvolnění protiepidemických opatření.

V následujícím roce 2023 kriminalita velmi mírně poklesla na něco málo přes 181 tisíc skutků, v roce 2024 pak už výrazněji na 173 tisíc.

Přepočteno na 100 tisíc obyvatel je u nás nejvíce policií šetřených trestných činů v Praze (2770), na druhém a třetím místě jsou Ústecký kraj (1960) a Moravskoslezský kraj (1722). Naopak nejbezpečněji je v Pardubickém kraji (989) a na Vysočině (998).

„To, že je u nás nízká kriminalita, je jedna z hlavních předností Česka z hlediska kvality života. Že je tu relativně bezpečno, nelze popřít,“ říká sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop.

Některé druhy kriminality ale i přes pozitivní celková čísla vykazují nárůst. Týká se to třeba násilných trestných činů. Přestože jich v roce 2015 vyšetřovali policisté skoro 16 tisíc a loni skoro o dva tisíce méně. Jenže podrobnější pohled ukazuje, že příznivý trend skončil v roce 2020, kdy číslo kleslo na necelých 12 tisíc a od té doby každý rok stoupá a loňská hodnota byla nejvyšší za posledních osm let. Nejvíce přibylo nebezpečných vyhrožování, vydírání a týrání osoby žijící ve společném obydlí. I u nejzávažnějšího násilného trestného činu vraždy bylo loňské číslo 151 třetím nejvyšším za posledních deset let.

Podle sociologa Ivana Gabala k růstu násilí může přispívat celková atmosféra ve společnosti. „Je čím dál více konfrontační. Nejen mezi politiky. Počítejte si, kolik lidí, když do vás někdo v metru vrazí, se vám omluví. Spíš řeknou: ‚Kam čumíš‘,“ poznamenal Gabal. Dříve přitom působil jako poslanec za KDÚ-ČSL a věnoval se i bezpečnostním otázkám.

Přesun do online světa

Ze srovnání s ostatními zeměmi EU však Česko vychází stále velmi dobře. Dokonaných vražd na 100 tisíc obyvatel tu bylo vloni 0,6, což je pátá nejnižší hodnota v Evropské unii. Nejhůře je na tom Lotyšsko s číslem 4,2, nejlépe Malta s 0,4. Všichni naši sousedé vykazují o něco horší čísla: Slovensko 1,1 a Německo, Rakousko i Polsko shodně 0,8.

Klesající je celkový desetiletý trend u majetkové trestné činnosti, například krádeží a vloupání. I když po zmíněném covidovém období 2020 až 2021 následoval dočasný vzestup. Pokles, z téměř 31 tisíc skutků v roce 2015 na loňských 12,8 tisíce se týká i hospodářské kriminality. V počtu krádeží 327 na 100 tisíc obyvatel jsme však v EU na lichotivém pátém místě od konce.

„U majetkové trestné činnosti ale sledují státní zastupitelství významný přesun do virtuálního prostředí,“ upozorňují autoři zprávy na nárůst kyberkriminality. A tady už bylo Česko v roce 2023 v rámci unie na 13. místě se skoro 18 skutky na 100 tisíc obyvatel (celkem 1909).

Jednoznačně nahoru pak míří celých deset let, až na mírné poklesy v letech 2020 a 2023, mravnostní kriminalita. Roli v tom podle zprávy zřejmě hraje zejména větší ochota obětí takovou trestnou činnost, například znásilnění, svádění k pohlavnímu styku či zneužívání dítěte, hlásit. Tady si už Česko v mezinárodním srovnání tak dobře nevede, například v počtu znásilnění je na deváté příčce v EU.

Mladiství do 18 let se na počtu pachatelů podílejí více než pěti procenty. Podle údajů ministerstva vnitra stoupla kriminalita mezi dětmi a mladistvými v Česku zejména od covidového roku 2021 do loňska o celých 33 procent. Například u mravnostní kriminality se počet pachatelů do 18 let za posledních deset let zvýšil z 289 na 609.

Problémy i ve školách

Sociolog Gabal připomíná, že seriózní sociologické analýzy, které by nárůst kriminality mezi mladými lidmi vysvětlily, zatím nevznikly. Sám však ukazuje na školský systém, který podle něho pokulhává za vývojem doby. „Problémem začíná být motivace dětí ve chvíli, kdy získávají většinu pro ně relevantních a životně důležitých informací mimo školu. Vstup umělé inteligence to prohlubuje, ne všechny školy a učitelé s tím pracují,“ míní a poukazuje na napětí, které mezi dětmi a školou i mezi jejich rodiči a školou nezřídka vzniká.

Ve školách podle něj navíc chybí psychologická podpora dětem, které se dostávají do krize. „A samostatnou kapitolou jsou sociální sítě, jejichž přehnané užívání podle řady studií deformuje mozek,“ dodává. Komunikace mezi školou a dětmi se tak podle něho zhoršuje. „Často se míjí. Z toho mohou v extrému vznikat konfliktní situace,“ říká.

Jak nastartovat sever

Pár stovek v kapse a není kam jít. Propuštěným vězňům chybí pomoc, nejvíc na problematickém severu

29. 4. 2025 ▪ 8 min. čtení

Podíl viny může mít podle Gabala i český vlažný přístup k regionům s vyšším podílem sociálně slabých lidí. „Nůžky mezi nimi a zbytkem země se dále rozevírají, malá pozornost regionální politice může mít i dopady na kriminalitu mladistvých tam,“ upozorňuje.

Připomíná i úroveň konfrontace ve společnosti. „Je vysoká a považuju za vyloučené, aby se to na dětech nepodepisovalo.“

Často kritizovaný je pak na českém trestněprávním systému fakt, že zatímco počet policisty stíhaných a vyšetřovaných lidí je u nás nízký (se 733 osobami na 100 tisíc obyvatel je to sedmé nejnižší číslo v EU), v počtu odsouzených už jsme na 10 místě (475 na 100 tisíc) a vězňů už dokonce máme po Polsku a Maďarsku třetí nejvyšší počet v EU (181 na 100 tisíc).

„Jako NERV jsme na zbytečně plné věznice upozorňovali, Česko stojí ročně miliardy korun navíc,“ říká sociolog Prokop. Nepříznivý stav má podle něj čtyři příčiny. „Máme příliš přísné tresty za recidivu i za drogové delikty. Za třetí nepoužíváme alternativní tresty, za čtvrté neřešíme předlužení, vězni často vyjdou ven z vězení, nemají podporu v bydlení, mají exekuce a často se k trestné činnosti a do vězení zase vrací,“ vypočítává.