Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 procenta na 49 402 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3583 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,4 procenta, mzda reálně vzrostla o 5,3 procenta. Údaje ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průměrná hrubá mzda sice v reálném vyjádření zůstává pod úrovní před pandemií covidu-19, průměrná čistá mzda je ale reálně vzhledem k daňovým změnám na vysoké úrovni. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň ale upozornili, že se nadále rozšiřuje rozdíl ve výši mezd vysokopříjmových a nízkopříjmových obyvatel.

„Meziroční mzdový růst tak zvýšil tempo, naposledy takto mzdová úroveň stoupla v prvním čtvrtletí 2024, poté byly hodnoty slabší, v prvním čtvrtletí letošního roku byl růst jen o 6,6 procenta,“ uvedli statistici. Doplnili, že i reálný růst dosáhl nejlepšího výsledku od loňského prvního čtvrtletí, tehdy mzda reálně vzrostla o 5,6 procenta.

 

Průměrná mzda v Praze vzrostla meziročně o 8,2 procenta na 62 307 korun. Po započtení inflace výdělek reálně vzrostl o 5,7 procenta. Oproti celostátnímu průměru je mzda v Praze vyšší o 12 905 korun. V porovnání s ostatními kraji byla nejvyšší v republice. Nejnižší platy mají zaměstnanci v Karlovarském kraji, kde průměrná mzda činí 41 944 korun.

Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, vzrostl meziročně o 7,2 procenta na 41 115 korun.

Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku loňského roku, předtím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v Česku vytrvale od začátku roku 2014.

Ve druhém čtvrtletí zaznamenalo nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy odvětví profesní, vědecké a technické činnosti, kde mzdy stouply o 12,7 procenta, a stavebnictví, kde růst činil 11 procent. Naopak nejméně rostly mzdy v těžbě a dobývání a ostatních činnostech, a to zhruba o pět procent.

Nejvyšší mzdy měli ve druhém čtvrtletí zaměstnanci ve dvou tradičních odvětvích – v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na téměř 87 500 korun, a v peněžnictví a pojišťovnictví se zhruba 84 700 korunami. Třetí příčku držela s odstupem výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se mzdou kolem 69 600 korun a za ní se dostaly profesní, vědecké a technické činnosti s 63 200 korunami.

Naopak nejnižší mzdy zůstaly v ubytování, stravování a pohostinství, kde v průměru dosáhly na 29 270 korun. Druhá nejnižší byla u administrativních a podpůrných činností s průměrnou mzdou kolem 35 300 korun.

Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?

Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.

newsletter Peníze

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam