Nelegální drogy jako strašák? Léčba alkoholiků v Česku je dvakrát dražší, mnohem více jich také umírá

„Alarmující je přetrvávající vysoká spotřeba alkoholu v české populaci. Podle odborných odhadů se v kategorii rizikového pití dlouhodobě pohybuje 1,5 až 1,7 milionu dospělých,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Celosvětově je podle Světové zdravotnické organizace alkohol příčinou asi pěti procent úmrtí. V Česku je to podle Ladislava Csémyho z Institutu pro studium duševního zdraví a závislostí asi 6000 lidí ročně, pro srovnání s nelegálními drogami podle něj souvisí ročně úmrtí zhruba 50 osob. Řekl to na úterním semináři o podpoře prevence a snižování škod vzniklých závislostmi.

Velké čtení

Dva litry za večer a ráno do práce. Problém s alkoholem má víc žen s vyšším vzděláním. Čtyři příběhy o cestě ven

2. 7. 2024 ▪ 17 min. čtení

Dlouhodobá nadměrná konzumace alkoholu je spojena s více než dvěma stovkami diagnóz, od nemocí jater či slinivky přes vysoký krevní tlak, srdeční arytmie po několik druhů rakoviny. Přispívá také ke vzniku duševních onemocnění, při dlouhodobém užívání například alkoholové demence. Péče o nesoběstačné pacienty pak zatěžuje i sociální systém. Často je alkohol také příčinou úrazů, dopravních nehod a násilí.

Podle odborných odhadů, které uvedla VZP v tiskové zprávě, jsou celospolečenské náklady mezi 50 a 75 miliardami korun ročně, kromě nákladů na léčbu se do nich započítávají i ztráty v produktivitě práce, sociální dopady nebo zátěž pro policejní a justiční systém.

Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil na semináři uvedl, že při započtení všech závislostí jde v Česku o 150 až 200 miliard korun ročně. Na daních se podle něj vybere zhruba 100 miliard, přibližně stejná částka se utratí v šedé ekonomice kolem drog a na desítky miliard korun ročně se odhadují daňové úniky. „Tyto prostředky navíc tvoří obří bezpečnostní problém,“ dodal Vobořil.

Péči lékaře vyhledalo podle VZP kvůli problému s návykovými látkami loni téměř 47 000 jejích pojištěnců. Náklady na jejich léčbu se za posledních deset let téměř zdvojnásobily, přibylo i léčených. V roce 2015 stála léčba 847 milionů korun, loni 1,591 miliardy. Se závislostí na tabáku se léčilo téměř 6300 pojištěnců VZP, uživatelů pervitinu 3027, opioidních drog 2459 a s kombinací dvou a více drog téměř 7500 lidí.

Nejrychleji ze všech kategorií podle VZP rostou náklady na léčbu závislých na lécích, zejména na sedativech a hypnotikách. Před deseti lety stála 19,5 milionu korun, loni téměř 49 milionů korun. Zatímco u závislých na alkoholu jsou dvě třetiny léčených muži, u léků je poměr opačný. „Významná část těchto léků je předepisována legálně, což otevírá otázku racionální preskripce a možnosti zneužívání,“ dodala mluvčí VZP.