ChatGPT ve školách? Nová studie ukazuje, že studenti s ním učivo zvládají lépe, ale také s ním více podvádí

Kdo nepoužívá umělou inteligenci, ten je ztracený. Při pohledu na příspěvky šéfů velkých firem na LinkedIn i diskuse na sociálních sítích je zřejmé, že velké jazykové modely dokážou šetřit čas a tím peníze. Nejvíce se ale ChatGPT a jeho konkurenti zabydleli v telefonech a počítačích studentů.

Není to překvapivé, možnost napsat domácí úkol za dvě minuty místo hodiny nebo deseti, v případě čtenářských deníků, je neskutečně lákavá. Velké jazykové modely se dva a půl roku od spuštění první veřejné verze ChatGPT dramaticky zlepšily a vědecké studie ukazují, že ve školách mohou lidem extrémně pomoci.

Praxe ale ukazuje, že kromě potenciálního zlepšení umělá inteligence přináší rizika a při nevhodném používání, které je zároveň nejlákavější, může výrazně škodit. Jako každá nová technologie.

Dobré zprávy pro budoucnost lidstva přinesla nová studie Efekt ChatGPT na výsledky učení, pochopení látky a myšlení vyššího řádu publikovaná v časopise Humanities and Social Sciences Communications. Podle ní má nástroj ChatGPT výrazně pozitivní dopad na vzdělávání. Studenti, kteří s ním pracují, nejenže dosahují lepších výsledků, ale také se učí přemýšlet hlouběji a vnímat učení pozitivněji.

Autoři studie Jin Wang a Wenxiang Fan z čínské Hangzhou Normal University analyzovali 51 vědeckých studií provedených mezi roky 2022 a 2025. Zaměřili se na konkrétní čísla: například takzvaný efekt „g“ – ukazatel, který měří sílu dopadu nějakého zásahu na výsledek. Čím vyšší je, tím větší dopad má daný zásah.

V případě vlivu ChatGPT na studijní výkon vyšel efekt g = 0,86, což odpovídá silnému pozitivnímu vlivu. V praxi si to lze představit tak, že studenti používající ChatGPT při přípravě na stejný test dostanou v průměru o necelý jeden stupeň lepší hodnocení, tedy místo dvojky jedničku.

Studie ale ukázala i další pozitivní efekty. Studenti, kteří s ChatGPT pravidelně pracují, vnímají učení pozitivněji (g = 0,456) a prokazují lepší schopnosti tzv. vyššího myšlení (g = 0,457) – tedy schopnosti kriticky zhodnotit informace, hledat souvislosti nebo tvořit vlastní řešení. To je v rozporu s obecným vnímáním umělé inteligence jako nástroje, který přemýšlení potlačuje.

Trochu jiné učení a práce s podcasty na přání: NotebookLM od Googlu se naučil vytvářet české audio přehledy

30. 4. 2025 ▪ 4 min. čtení

Záleží na předmětu i formě výuky

Efektivita ChatGPT ale není stejná ve všech situacích. Studie ukazuje, že největší přínos má ve výuce praktických dovedností. V těchto případech efekt dosahoval až hodnoty g = 0,874.

Nejlépe se ChatGPT osvědčil v tzv. problémově orientovaném učení, kdy se studenti sami snaží přijít na řešení složitějšího úkolu. Například při tvorbě podnikatelského plánu v ekonomice jim ChatGPT pomáhal analyzovat trh, tvořit SWOT analýzu nebo vypočítat rozpočet. Efekt zde byl extrémně vysoký: g = 1,113.

Efekt používání umělé inteligence se podle výsledků metaanalýzy mění podle délky, po kterou studenti s nástrojem pracují. Nejlepších výsledků dosahovali ti, kteří používali ChatGPT pravidelně čtyři až osm týdnů – dost dlouho na to, aby si osvojili nový styl práce, ale ne tak dlouho, aby ztratili motivaci nebo se opírali jen o pomoc AI.

Velmi záleží také na tom, jakou roli ChatGPT ve výuce hraje. Nejefektivnější bylo využití jako inteligentního tutora – tedy pomocníka, který odpovídá na otázky, vysvětluje nejasnosti a zadává doplňkové úkoly. V jazykových kurzech například pomáhal studentům s překladem vět, opravoval gramatické chyby nebo navrhoval synonyma.

Další možností bylo využití jako partnera při učení – tedy „virtuálního spolužáka“, se kterým si student procvičoval látku formou dialogu. A někteří učitelé využili ChatGPT i jako tvůrce obsahu, který připravil texty, pracovní listy nebo cvičení na míru.

Pandemie podvodů

Výsledky studie vyšly ve stejnou dobu jako virální článek časopisu New York Magazine, který upozorňuje na masové zneužívání umělé inteligence na amerických školách, které velkou část známkování staví na esejích a referátech odevzdávaných písemně.

Podle zjištění Jamese D. Walshe studenti masově používají ChatGPT k vytvoření celých prací, které pak ve snaze obejít nástroje na odhalování textů produkovaných umělou inteligencí ještě nechávají upravit dalšími velkými jazykovými modely.

Multimodální režimy systémů umělé inteligence dnes umožňují vyfotit zadání domácího úkolu, nahrát ho do aplikace a nechat si rovnou vytvořit celé řešení. Funguje to u matematiky, slohu i v případě projektových úkolů. Studenti tak dělají to, na co lákala OpenAI i další firmy.

Studenti si jen musí dát pozor na to, aby umělá inteligence nehalucinovala, což se stále děje, ale méně často. Během dvou let se schopnost umělé inteligence pracovat i s matematickými úlohami včetně těch slovních zásadně zlepšila. V případě českého jazyka, zejména u slovních úloh, je chybovost stále vyšší než v angličtině kvůli menšímu objemu trénovaných dat.

Podle vyjádření vyučujících v článku Jamese D. Walshe tato praxe vede k omezení schopnosti kriticky a kreativně myslet. Tento závěr potvrzuje i studie Microsoftu a Carnegie Mellon University, podle které uživatelé spoléhající se na umělou inteligenci vykazovali menší ochotu zapojit vlastní mozek při zpracování informací. A pokud více lidí použije k řešení stejného problému umělou inteligenci, dojde ke snížení rozmanitosti výsledků, vytrácí se kreativita.

Fantastický nástroj v praxi

Nástup umělé inteligence se samozřejmě dotýká i českého školství. Přijímání nástrojů, jako je ChatGPT nebo Gemini, přitom naráží na podobné problémy jako zavádění počítačů a internetu do škol a používání mobilních telefonů. Část vyučujících a škol moderní technologie odmítá a jejich využití omezuje nebo přímo zakazuje, část se je snaží efektivně využít v rámci výuky.

„V ChatGPT (děti) navrhly klíčové otázky pro téma, v Perplexity udělaly rešerši zdrojů a našly vysokoškolská skripta k tématu, v ChatPDF si s těmi skripty povídaly tak, aby to pochopily. V sedmé třídě, na běžné veřejné základce. I tak může vypadat AI v české škole,“ popsal například praktické využití umělé inteligence učitel dějepisu Daniel Pražák.

Klíčem je přitom použití umělé inteligence jako nástroje, ne jako náhrady vlastního mozku. Jeho největší potenciál je ve schopnosti vysvětlovat látku, třeba z ofocené učebnice, individuálně podle schopností konkrétního žáka/studenta/uživatele.

Podobné možnosti nabízí i Google, jehož NotebookLM nabízí pohodlnou práci s vlastními dokumenty a dalšími zdroji a umí z nich vytvářet i „podcasty“, ze kterých se lze učit i poslechem na cestě do školy.

A učitelé budou muset nejen v Americe více sázet na metodiku vzdělávání. Nejdůležitější na učení je umět se správně učit.