Ministerstvo financí snížilo odhad růstu české ekonomiky, přispěla k tomu americká cla. Deficit čeká jako loni

Ministerstvo financí zhoršilo výhled českého ekonomického růstu v letošním roce na dvě procenta, v lednu čekalo 2,3 procenta. K poklesu významně přispělo zavedení amerických cel na automobily, ocel a hliník, uvedl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Makroekonomická prognóza nezohledňuje dvacetiprocentní všeobecné clo vůči Evropské unii, které americký prezident Donald Trump minulý týden vyhlásil, ale ve středu oznámil jeho odložení o 90 dnů.

Ministerstvo financí předpokládá, že hospodářský růst, který letos zrychlí z loňských 1,1 procenta, nadále potáhne spotřeba domácností. Měla by se zvýšit o 3,6 procenta, přispěje k tomu i očekávaný růst reálné mzdy zhruba o čtyři procenta. Nezaměstnanost podle ministerstva zůstane nízká. Proti lednové predikci ministerstvo zhoršilo odhad růstu investic na 0,7 procenta z předchozích 2,8 procenta. Důvodem je zejména nejistota firem, ke které přispívá i riziko obchodních válek.

Deficit českých veřejných financí by letos měl být stejně jako v loňského roce 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V příštím roce klesne na dvě procenta HDP, uvedlo dnes ministerstvo financí v makroekonomické prognóze. Celkové zadlužení veřejného sektoru by letos mělo vzrůst na 44,5 procenta HDP z loňských 43,6 procenta HDP.

Saldo veřejných financí i míra zadlužení by tak i v letošním roce měly odpovídat maastrichtským kritériím pro zavedení společné evropské měny. Vláda se ale ve středu rozhodla zatím termín vstupu Česka do eurozóny nestanovovat. Mimo jiné upozornila na přetrvávající strukturální rozdíly mezi českou ekonomikou a eurozónou a na rozdíly v cenové a mzdové hladině.

V roce 2026 očekává ministerstvo financí další zvýšení celkového dluhu na 45,1 procenta HDP. Jeho výše se ale nepřiblíží dluhové brzdě nastavené na 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Martin Lobotka

Návrat na předpandemická čísla trval české ekonomice nejdéle z celé EU, hlavně kvůli poptávce domácností. Ta teď bude motorem růstu

28. 3. 2025 ▪ 2 min. čtení

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes také řekl, že bude pro rozpočet na příští rok navrhovat obranné výdaje zhruba 200 miliard korun, což bude odpovídat 2,3 procenta HDP. Ve střednědobém výhledu na rok 2027 by měly být obranné výdaje 225 miliard korun, což by odpovídalo 2,45 procenta HDP. Zvyšování souvisí s vládním plánem do roku 2030 dosáhnout obranných výdajů ve výši tří procent HDP. Loni Česko poprvé splnilo závazek vůči Severoatlantické alianci dávat na obranu dvě procenta HDP.