Putin není špatný člověk, tvrdí Trumpův zmocněnec. A za hlavní problém považuje čtyři okupované oblasti plus Krym

Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym a čtyři regiony na východu Ukrajiny, které Rusko částečně okupuje, představují největší překážku pro ukončení války. Uvedl to zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff v interview poskytnutém kontroverznímu americkému moderátorovi Tuckeru Carlsonovi, ze kterého citovala ruská, ukrajinská a další média.

Carlson loni v únoru publikoval rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, po kterém mu řada médií vytkla nedostatečný odstup a chybějící kritičnost vůči vyjádřením hlavy ruského státu. Nyní kritici vytýkají Witkoffovi, že přebírá tvrzení ruské propagandy.

Witkoff prohlásil, že Krym a „takzvané čtyři regiony: Donbas, Luhansk a ještě dva“ jsou klíčové pro urovnání války. Tvrdil, že je obývají rusky hovořící obyvatelé, kteří v „drtivé většině“ v referendech „ukázali, že chtějí být pod Ruskem“.

„Pokládám to za klíčovou otázku konfliktu,“ dodal Trumpův zmocněnec, citovaný listem Ukrajinska pravda, a dodal, že jde o to, jak daleko jsou Ukrajinci schopni ústupků v této věci, zatímco Rusové fakticky tato území ovládají. „Otázka zní, zda-li svět uzná, že jsou to ruská území? Dokáže (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj politicky přežít, pokud to uzná? To je středobod konfliktu. Naprosto,“ prohlásil.

Ukrajinci dokázali zastavit ruskou ofenzivu. Zrovna když na ně Trump tlačí, aby Putinovi ustoupili

24. 3. 2025 ▪ 3 min. čtení

Ukrajinska pravda připomněla, že Zelenskyj tento týden při návštěvě Finska připustil, že územní otázky budou na pořadu příštích mírových jednání o ukončení války, ale zdůraznil, že Ukrajina nepřistoupí na to, aby uznala, že dočasně okupovaná území za ruská. Finský prezident Alexander Stubb při této příležitosti zdůraznil, že Ukrajina by v žádném případě neměla přistoupit na ruské podmínky, které by znamenaly ztrátu svrchovanosti a územní celistvosti.

„Historická zkušenost ukazuje, že jakoukoli slabost Rusko využije,“ řekl finský prezident, jehož země s Ruskem, respektive Sovětským svazem svedla dvě války, a to takzvanou zimní na přelomu let 1939 a 1940, na kterou navázala válka pokračovací. Finsko tehdy přišlo o značné území, uchovalo si ale nezávislost.

Rusko podle odhadů okupuje téměř pětinu ukrajinského území. Krym anektovalo ještě na jaře 2014, po svržení proruského prezidenta v Kyjevě. Po rozpoutání války proti Ukrajině v únoru 2022 Moskva na podzim téhož roku prohlásila za připojené k Rusku čtyři oblasti, které částečně okupuje: Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou. Tomuto kroku předcházela hlasování, zorganizovaná okupačními úřady a konaná pod dohledem ruských vojáků. Drtivá většina zemí světa tato referenda odmítla jako frašku a anexe neuznávají.

Witkoff, který se 13. března setkal v Moskvě s ruským prezidentem, poznamenal, že nepokládá Vladimira Putina za špatného člověka, a vyprávěl, že jeho hostitel v Kremlu si u známého ruského umělce objednal Trumpův portrét a pak jej požádal, aby jej předal Trumpovi: „Tuckere, vyprávěl mi o tom, že když prezidenta (Trumpa během volební kampaně) postřelili, šel do kostela, setkal se s knězem a modlil se za prezidenta. Ne proto, že byl prezidentem Spojených států či mohl se jím stát, ale proto že byl jeho přítel a modlil se za přítele.“ Witkoff dodal, že tuto historku vyprávěl Trumpovi, předal mu také obraz a bylo zjevné, že Trump byl dojat.

„Nepokládám Putina za špatného člověka. Je to komplikovaná situace, ta válka a vše, co k ní vedlo,“ podotkl.

„Myslím, že Zelenskyj se snaží udělat vše, co může. Je ve velmi, velmi těžké situaci, ale čelí jaderné velmoci, státu, který má čtyřikrát více obyvatel, a proto by si měl uvědomit, že bude rozdrcen. Teď pro něj nastala nejlepší chvíle, aby přijal dohodu. Prezident Trump mu může poskytnout nejlepší možnou dohodu, jakou kdy dostane,“ prohlásil Witkoff podle deníku.

Trumpův zmocněnec také tvrdil, že Zelenskyj a jeho pravá ruka, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, který vedl ukrajinskou delegaci na jednání s Američany v Džiddě, fakticky uznali, že není možné, aby Ukrajina v nejbližší době vstoupila do Severoatlantické aliance, a poskytnutí bezpečnostních záruk ze strany USA či evropských zemí zůstává předmětem diskuse. Za konečný cíl nynějších jednání mezi USA a Ruskem a USA a Ukrajinou označil 30denní příměří, během kterého by se mělo jednat o trvalém přerušení bojů.