Jako Národní divadlo? Až třetinu Vltavské filharmonie mohou podle primátora zaplatit drobní dárci. Těžko, oponuje Pospíšil

Původně se mluvilo o dokončení stavby v roce 2031 a nákladech ve výši 9,4 miliardy korun. Teď se mluví o dokončení v roce 2032 a nákladech 16,4 miliardy. Tímto tempem se Praze postupně prodražuje plánovaný projekt výstavby Vltavské filharmonie, jehož aktuální detaily koalice v hlavním městě představila v pondělí během tiskové konference. Na vině má být hlavně růst cen ve stavebnictví, tedy dražší materiály i práce, další extra náklady pak vyšly najevo při detailnějším propracování projektu. Město tak podobně jako v 19. století při stavbě a obnově Národního divadla vyzve k veřejné sbírce. Ta ale, stejně jako v minulosti, zřejmě zdaleka nebude stačit.

„Kolegové mluví o tom, že by sbírka mohla pokrýt až jednu třetinu nákladů. Já jsem k tomu skeptičtější. Kdyby se vybraly stamiliony, tak je to úspěch,“ říká pražský radní pro kulturu Jiří Pospíšil z TOP 09.

„Berte to jako výzvu, abyste podobně jako naši dědečkové a prababičky při stavbě Národního divadla věnovali aspoň jednu korunu,“ vyzývá přitom pražský primátor Bohuslav Svoboda z ODS.

Vltavská filharmonie bude stát přes 16 miliard, odhaduje Praha. Hotovo má být v roce 2032

18. 3. 2025 ▪ 3 min. čtení

V 19. století dary od drobných dárců dosáhly právě zhruba zmíněné třetiny nákladů. Sbírka však tehdy dlouho zdaleka nešla tak, jak si český sněm s prvním předsedou výboru pro stavbu Národního divadla Františkem Palackým představovali.

Zhruba třetinu – přes milion z celkových tehdejších nákladů 3,2 milionu zlatých – Češi mezi sebou vybrali až po požáru v roce 1881. Sbírky přitom čeští vlastenci začali pořádat už v roce 1850. A byť se kolem stavby Národního divadla vytvořily legendy provázené heslem „Národ sobě“, historici upozorňují, že mezi největší dárce patřila města, korporace a šlechta. Nebo třeba habsburský císař František Josef I., který samotný přispěl 38 tisíci zlatými.

„Spíše než pomníkem obětavosti ‚prostého lidu‘ je Národní divadlo památníkem rychlého majetkového i společenského vzestupu české podnikatelské třídy,“ uvedl v magazínu Dějiny a současnost před časem historik Jiří Rak z Univerzity Karlovy v Praze.

Mobilizovat podnikatele chtějí také radní současného nadačního fondu, do kterého město vloží úvodních 30 milionů korun.

Ve správní radě fondu zasednou zakladatel firmy Avast Pavel Baudiš, poslanec a ředitel Pražského jara Roman Bělor (STAN), podnikatelka a bývalá politička Jana Marco, lékařka Petra Tesařová a ředitelka festivalu Designblok Jana Zielinski. V dozorčí radě budou někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (nestr., dříve TOP 09), bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, bývalý náměstek primátora a ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek (Praha sobě) a poslanec Jakub Michálek (Piráti).

V posledních letech se nejvíce peněz na podobné účely vybralo ve sbírce určené na pořízení nových varhan do katedrály svatého Víta v Praze. Do celonárodní sbírky, která začala před zhruba deseti lety, se zapojilo přes 15 tisíc dárců, kteří darovali přes 105 milionů korun. Varhany, jejichž instalace začne v nejbližší době, jsou posledním krokem, který zbývá po 700 letech stavby katedrály učinit, aby byla symbolicky dokončena.

Filharmonii chce Praha v roce 2027. Budova má vyrůst v její sedmé městské části kolem současné stanice metra Vltavská, jejíž významné úpravy jsou součástí projektu. Ten má podle záměru vedení města nastartovat proměnu okolní lokality Bubny-Zátory, kde by měla vzniknout čtvrť až pro 25 tisíc lidí.

Samotná budova má sestávat z velkého koncertního sálu pro zhruba 1800 sedících diváků, druhého komorního s 500 místy k sezení a stání a třetího multifunkčního, do kterého se vejde 620 sedících nebo 1200 stojících lidí. Budova má být sídlem dvou orchestrů, a to České filharmonie a Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.

Magistrát usiluje také o to, aby stavbu spolufinancoval stát. Byť je otázka, jaká k tomu bude vůle v případné další vládě. Podle Pospíšila jsou ve hře i další zdroje, jako je třeba možné zvýšení poplatku za ubytování v Praze – ten v současnosti činí 50 korun za osobu a každý započatý den pobytu, kromě dne příjezdu. Také tady by ale navýšení muselo mít politickou podporu příští koalice.

„Poplatek je zastropovaný parlamentem a Praha ho má proti evropskému průměru zhruba třetinový. Dnes takto řádově vybereme zhruba 200 až 400 milionů korun, v případě jeho zvýšení na evropský průměr bychom se mohli bavit ročně o víc než o miliardu vyšším příjmu. To už by byl výrazný zdroj financování stavby,“ uvažuje Pospíšil.

S využitím ČTK