Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, sdělil generální ředitel podniku Miroslav Štěpán.

Zatím nejvyšší ztrátu 1,75 miliardy korun vykázala pošta v roce 2022 a její hrozící prohloubení na více než tři miliardy a hrozba insolvence v dalším roce přiměly vládu k rozhodnutí o transformaci podniku a přijetí stabilizačních opatření. Cílem transformace, která by podle dřívějších informací měla skončit v roce 2026, je ozdravení pošty a její návrat k zisku. „I přes pozitivní změny počítáme s negativním hospodářským výsledkem přibližně až do konce procesu transformace,“ podotkl Štěpán.

Kladný hospodářský výsledek vykázala pošta naposledy v roce 2017. V rámci zahájené transformace pod vedením nového generálního ředitele, který se funkce definitivně ujal loni v lednu, pošta snížila provozní náklady o tři miliardy korun. Státní podnik dále reorganizoval cenovou politiku a vylepšil stávající kontrakty se zákazníky, což mu vyneslo jednu miliardu korun navíc.

Pošta také během posledního roku zvýšila efektivitu práce. Právě rychlejší růst mezd oproti produktivitě práce byl jeden z hlavních faktorů, které v letech 2018 až 2022 zhoršovaly hospodaření společnosti. Průměrná mzda v tomto období rostla průměrným tempem 4,6 procenta ročně, přičemž produktivita pouze o 2,6 procenta. V letech 2023 a 2024 se produktivita zvýšila o 8,1 procenta, přičemž průměrná mzda rostla o 5,4 procenta ročně.

Dalším krokem transformace bude oddělení veřejných a komerčních balíkových služeb. Na začátku letošního roku proto pošta vytvořila akciovou společnost Balíkovna, do které by měly v budoucnu přejít balíkové a logistické služby. Ty budou od dubna vyčleněné do odštěpného závodu Česká pošta – balíkové služby, což má být mezistupněm před převedením služeb, majetku a pracovníků do akciové společnosti.

Štěpán během dvou vystoupení před poslanci a senátory tento týden představil další kroky, které mají vést k vyrovnání rozdílů mezi klesající poptávkou a robustnou infrastrukturou, čímž se mají posílit výnosy pošty. „V praxi to znamená, že pošta bude nad rámec služeb, které vyplývají z poštovní licence, vytěžovat volné kapacity službami partnerů, které typologicky odpovídají poskytovaným službám České pošty,“ dodal. Podle něj může jít například o konzultační služby pro státní správu, samosprávy či veřejné instituce. Už nyní některé pošty například vyřizují žádosti o některé dávky pro úřady práce.

Státní podnik Česká pošta zaměstnává kolem 20 tisíc lidí a provozuje 2900 poboček. Jejich počet se v roce 2023 kvůli stabilizaci hospodaření snížil o 300.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou