I přes silné protesty gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu Michaila Kavelašviliho. Země pod jeho vedením podle  odborníků změní své směřování – místo k Západu se přikloní více k Rusku a autoritářským režimům. Před parlamentem od rána pokračovaly demonstrace, které v zemi propukly již před dvěma týdny. 

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

Hlavu státu podle ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor 300 volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv.

Gruzií poslední více než dva týdny zmítají protivládní protesty, které bezpečnostní složky potlačují silou a které před parlamentem pokračovaly také ode dnešního rána. Třiapadesátiletý Kavelašvili byl jediným kandidátem v dnešním hlasování, které ovšem gruzínská opozice bojkotovala.

Prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová označuje nynější nepřímou volbu prezidenta za nelegitimní, jelikož neuznává regulérnost říjnových parlamentních voleb. Už dříve uvedla, že neodstoupí, dokud nebudou nové parlamentní volby. 

„Žádná inaugurace nebude a můj mandát pokračuje,“ prohlásila už 30.listopadu prezidentka, které má skončit funkční období koncem roku. Kavelašviliho inaugurace je podle Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) naplánována na 29. prosince.

Po říjnových parlamentních volbách, jejichž výsledky opozice i prezidentka považují za zfalšované, má Gruzínský sen v zákonodárném sboru většinu a vliv má i v regionech, takže se zvolení Kavelašviliho očekávalo. Kolegium volitelů složené z poslanců a regionálních zástupců vybíralo prezidenta na základě ústavní změny prosazené Gruzínským snem v roce 2017.

Dosavadní prozápadní hlavu státu Zurabišviliovou naopak zvolili do čela země Gruzínci v přímé volbě v roce 2018 jako nezávislou kandidátku, která měla podporu Gruzínského snu. Od té doby se však s touto stranou, která podle kritiků uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem, rozešla.

Gruzínci, kteří začali s demonstracemi po parlamentních volbách, nyní v protestech pokračují také poté, co se vláda rozhodla pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií.

A protesty probíhají v Tbilisi už od rána. Na místě je i fotograf Hospodářských novin. „Právě stojím před parlamentem, teplota je na nule. Zatím je tady několik stovek lidí a čeká se, až přijde hlavní demonstrace,“ říká. Podle něj jsou na místě hlavně mladí lidé a lidé středního věku.  Kolem parlamentu stojí policisté a blokují vstupy do bočních ulic, tak aby se nemohl nikdo dostat k parlamentu z druhé strany.  

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist