Tak velký zájem o funkci předsedy Akademie věd ČR si odborníci nepamatují. Fyzik Radomír Pánek, kterého v úterý do funkce šéfa této největší české veřejné výzkumné instituce nominoval akademický sněm, totiž nejvíce zaujal z výběru celkem pěti kandidátů. Vystřídá tak Evu Zažímalovou, které končí po osmi letech druhé funkční období. Odborníci se shodují, že by mohl pomoci lépe propojit českou vědu s byznysem i veřejným sektorem. Do jakého prostředí v české vědě nastupuje?

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

„Udělám maximum pro to, abychom Akademii věd ČR posunuli o pořádný kus dál,“ řekl po jmenování Pánek členům sněmu, od něhož získal nadpoloviční většinu hlasů – bylo pro něj 128 z 242 hlasovacích lístků. Volbu sněmu musí ještě schválit vláda a následně Pánka do funkce oficiálně jmenuje prezident. 

Působit jako předseda akademie by měl začít v březnu na následující čtyři roky. Souběžně skončí na své dosavadní pozici ředitele Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Mimo jiné řídí mezinárodní projekt EUROfusion, vědecký projekt financovaný EU, který řídí fúzní výzkum v celé Evropě.

Vědecký svět doufá, že se Pánkovi konečně podaří propojit firmy s výzkumem, a tím pádem zpeněžit nové objevy a skutečně je využít. Myslí si to například ekonom a pedagog Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE-EI, pracoviště provozovaného akademií společně s Univerzitou Karlovou.

„Akademie je opravdu dobrá v základním výzkumu, ale není zatím propojená s praxí. Vázne to, vědcům se nechce do reálných byznysových věcí. Je potřeba tohle prostředí trochu namazat a tyto věci usnadnit,“ popsal HN Münich. Právě tato otázka byla výrazným předvolebním tématem mezi kandidáty: někteří varovali před přílišnou komercionalizací výzkumu, jiní – jako třeba Pánek – byli velkými propagátory propojení vědy a byznysu.

Plán na prohloubení spolupráce firem s vědci, tedy reformu takzvaného transferu, představil už letošního roku premiér Petr Fiala (ODS) ještě s Helenou Langšádlovou (TOP 09), předchůdkyní současného ministra pro vědu Marka Ženíška (TOP 09). Ve spolupráci se zahraničními experty nyní vzniká plán na to, jak český systém upravit, aby se dařilo co nejvíce objevů zpeněžit. 

„Evropa si uvědomuje, že musí výrazně posílit ekonomiku založenou na inovacích, a tedy i více podpořit vědu a výzkum. Jsem přesvědčen, že Radomír Pánek je přesně ten člověk, který dokáže budovat silnou výzkumnou instituci: zdůrazňuje roli špičkových týmů, zapojení do evropských projektů i funkční transfer znalostí,“ doplnil nyní pro HN bývalý hlavní poradce Langšádlové Aleš Bělohradský, který měl oblast transferu původně na starosti. 

Pánek se zároveň v rámci svých programových cílů zavázal ke zvýšení platů akademickým pracovníkům tak, aby více odpovídaly konkurenci na trhu práce. Ty jsou zejména na veřejných vysokých školách dlouhodobě velmi nízké.

Samotná špatná finanční situace v české vědě bude další z hlavních výzev, které na Pánka ve funkci čekají. „Akademie věd je ve velmi složité situaci. Rozpočet na tom není dobře, procento peněz, co dává vláda na výzkum, vůči HDP neustále klesá a nebude růst. Ten výhled opravdu není dobrý, nebude to mít lehké,“ řekl HN k volbě fyzik Michael Komm, místopředseda občanského sdružení Věda žije!, které se snaží obor popularizovat. Rozpočet akademie činí přes 7,6 miliardy korun, přičemž podstatná část financování je ze státního rozpočtu a grantových peněz.

Komm zároveň od Pánka očekává silnou pozici směrem k vládě, s níž předseda akademie pravidelně komunikuje, stejně jako s univerzitami a dalšími výzkumnými subjekty. „Bude to nová síla, která je v tuhle chvíli potřeba. Myslím si, že se (Pánek) bude snažit být daleko aktivnější směrem k politické reprezentaci. Bude se snažit, aby byla akademie braná vážně při úvahách a jednáních, ať už v legislativě nebo třeba při stanovení rozpočtů,“ říká.

Jak ale dodává Münich, nebude mít Pánek mimo to v nové funkci přílišnou moc. „Předseda je důležitý, ale není to všemocný pán akademie. Má akademickou radu, která ale sama o sobě neřídí ústavy, ty řídí ředitelé. Takže není možné, aby tam přišel nový člověk a začal všechno měnit.“

Pozitivní je nicméně podle Komma zvedající se zájem samotných akademiků v této sféře provádět změny. Vypovídá o tom fakt, že se do letošní volby přihlásilo celkem pět kandidátů. „Protože bývaly doby, kdy byl jeden nebo dva. Teď jich bylo tolik, a navíc měli každý odlišnou vizi.“ Kromě Pánka se o pozici ucházeli člen Akademické rady AV ČR Jiří Plešek, ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer a člen Akademické rady AV ČR David Honys. 

Poslední, pátý kandidát, předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran, se na poslední chvíli rozhodl odstoupit a podpořit Pánka. Své rozhodnutí Baran odůvodnil tím, že by měl předseda být zkušený manažer, silná osobnost a aktivní vědec, což podle něj Pánek splňuje.

S přispěním Michaely Ryšavé

 

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist