Spotřeba potravin loni klesla na 788 kilogramů na obyvatele za rok, meziročně je to zhruba o 12 kilogramů potravin méně. Množství ale odpovídá průměrné spotřebě za posledních 30 let. Lidé méně konzumovali například mléko, vepřové maso, luštěniny nebo ovoce a zeleninu, naopak více jedli pečivo, těstoviny, hovězí či drůbeží maso. Data v pátek představila novinářům Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu. Potravinová soběstačnost Česka podle statistiků klesla mezi lety 1993 až 2023 z 94 procent na 78 procent.
Spotřeba potravin klesla loni druhým rokem v řadě, podle Vodičkové se tak obrátil trend růstu spotřeby mezi lety 2012 a 2021. „Během nich spotřeba vzrostla o 76 kilogramů na rekordních 825 kilogramů na obyvatele,“ řekla Vodičková.
Mimo akci to už stejně skoro nikdo nekoupí. Obchody sázejí na high-low ceny, jak jim nenaletět?
Vysokou spotřebu potravin mezi lety 2020 a 2021 Vodičková vysvětluje nízkou cenou potravin a nižšími výdaji domácností na cestování nebo dopravu v době pandemie covidu-19. V současnosti se podle Vodičkové do klesající spotřeby promítají mimo jiné rostoucí ceny potravin a klesající příjmy domácností. „V roce 2021 byla meziroční inflace potravin 0,8 procenta, takže ceny potravin nerostly, a v roce 2023 byla 11,5 procenta,“ podotkla Vodičková.
Podíl výdajů na potraviny na celkových výdajích domácností v loňském roce činil 14 procent, od roku 1993 podíl klesl o sedm procentních bodů.
Z potravin živočišného původu klesla loni například spotřeba konzumního mléka o 1,6 litru na 56,2 litru na osobu. Sýrů lidé snědli o půl kilogramu méně, 13,3 kilogramu za rok.
Menší spotřebu zaznamenali statistici také u vepřového masa, průměrně ho lidé snědli 41,8 kilogramu za rok, meziročně o 2,2 kilogramu méně. Soběstačnost u výroby vepřového masa dosahovala v loňském roce zhruba 40 procent.
Naopak u hovězího a drůbežího masa spotřeba loni meziročně vzrostla, u drůbežího o 1,1 kilogramu na 29,2 kilogramu za rok, hovězího lidé zkonzumovali loni 9,2 kilogramu, o 0,4 kilogramu více než předloni. Spotřeba hovězího byla nejnižší v roce 2013, od té doby stoupá.
S výjimkou těstovin meziročně klesla také spotřeba převážně přílohových potravin, konkrétně rýže z devíti kilogramů na 8,1 kilogramu, brambor lidé za rok snědli průměrně o kilogram méně, tedy 68,1 kilogramu. O téměř 1,5 kilogramu byla vyšší spotřeba pekárenských výrobků.
Nepatrně poklesla spotřeba zeleniny na 87,2 kilogramu. Větší pokles zaznamenali statistici u ovoce, spotřeba byla meziročně nižší o 2,2 kilogramu a dosahovala 85,2 kilogramu.
Z dat ČSÚ je patrné, že lidé méně solí, zatímco do roku 2011 byla spotřeba soli přes šest kilogramů, loni to bylo 4,1 kilogramu.
Statistici vypočítali také celkovou potravinovou soběstačnost, tedy do jaké míry by se Česko dokázalo v základních potravinách uživit z domácí výroby. Zatímco v roce 1989 byla ČR téměř soběstačná, loni činila soběstačnost 78 procent, v roce 1993 to bylo 94 procent, dodala Vodičková.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist