Na vysoké školy musí odcházet víc mladých, zavedeme i dvouleté profesní studium, plánuje ministr Bek

Na vysoké školy nyní chodí polovina devatenáctiletých Čechů. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je to málo a rád by jejich počet navýšil. Podpořit chce především vznik nových vysokých škol na severu Čech, stávající univerzity chce k náboru více studentů motivovat i finančně. Zároveň plánuje otevřít jedno- či dvouleté programy na vyšších odborných školách, které by pružněji reagovaly na poptávku zaměstnanců v nedostatkových profesích.

Budoucnost středních škol: výuční list s hodnotou maturity a radikální seškrtání oborů. Které nepřežijí?

11. 10. 2024 ▪ 5 min. čtení

Začít chce s žádanými obory zejména technického zaměření. Například v oboru jaderné energie, kde si řadu nových odborníků žádá ČEZ, výroby čipů nebo zdravotnického personálu. „To jsou v současnosti nejžádanější obory. Jednáme už se závodem na výrobu čipů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm, který plánuje nabírat velké množství pracovníků,“ uvedl ministr.

Podobný program by mohl vzniknout také třeba pro odborníky na kyberbezpečnost v nemocnicích, které zdravotnická zařízení potřebují, ale nikdo je v tuto chvíli nevzdělává. „Pro vysoké školy je to příliš úzký výsek, na jedno- či dvouletý profesně zaměřený program na vyšší odborné škole je to akorát,“ dal příklad náměstek ministra Jiří Nantl (ODS).

Úřad tak reaguje na poptávku zaměstnavatelů, kteří si stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků s vysokoškolským vzděláním. Ale také na chystanou proměnu středoškolských oborů – až polovina z nich by měla být všeobecně zaměřená, studenti by užší kvalifikaci měli získávat později, třeba právě v těchto dvouletých programech.

Ty jsou obvyklé v zahraničí, v Česku ale nemají tradici. Vyšší odborné školy nyní pokrývají jen asi 6,5 procenta studentů terciárního vzdělávání. I když studium na nich trvá tři roky, nejsou na stejné úrovni jako bakalářské programy. Když chtějí absolventi pokračovat na vysoké škole, ve většině případů musí studium začínat znovu od prvního ročníku. Nyní by se novelou zákona, kterou ministerstvo školství plánuje představit po Novém roce, měla zlepšit prostupnost studia. Vyšší odborné školy se mají dostat pod správu Národního akreditačního úřadu, aby hlídal jejich kvalitu tak, aby vysoké školy mohly studium na nich uznávat. 

Tříleté programy by na vyšších odborných školách zůstaly, jen by k nim přibyly i kratší dvouleté cykly, které by mohly pružně reagovat na poptávku zaměstnavatelů. Absolventi by podle Beka nejspíše nedostali žádný titul, jednalo by se o profesní kvalifikaci či specializaci.

„To si dovedeme představit a pro zaměstnavatele by to jistě bylo velmi výhodné, protože vyšší odborné školy mají pro výuku zajištěné odborníky z praxe,“ řekla HN předsedkyně Asociace vyšších odborných škol Marcela Davídková Antošová.

Navýšit počet studentů chce ministerstvo i na standardních vysokých školách. „Máme polovinu devatenáctiletých vysokoškoláků, to je málo. Řada zemí má tento podíl o desítky procentních bodů vyšší,“ míní Bek. Kritická je situace hlavně v regionech. Například v Ústeckém či Karlovarském kraji je mladých na vysokých školách pouze 15 procent. Ve většině dalších krajů kolem 28 procent.

„Chceme hledat cesty, jak navyšovat kapacitu na vysokých školách v těchto regionech. Je to jeden z mnoha kroků, jak tam stabilizovat ekonomickou i společenskou situaci. Velká většina studentů, kteří odjedou studovat do jiných krajů, se už nevrátí,“ říká Bek.

Podle ministra platí od roku 2016 takové podmínky, které nezvýhodňují školy, jež přijmou více studentů. To chce změnit. Školy, které nepřijmou víc studentů, by mohly dostat méně peněz než nyní. „Dovedl bych si představit, že akademicky zaměřené vysoké školy by měly zachování současného financování podmíněné například tříprocentním nárůstem studentů, ostatní vysoké školy desetiprocentním,“ vysvětlil.