„Ano, jsou tam sice vymyšlené příjmy i výdaje za desítky miliard, ale je to rozumný kompromis.“ Koalice hájí státní rozpočet

Nereálné příjmy u některých položek rozpočtu, nereálné výdaje u jiných, požadavky na více peněz zejména v sociální oblasti. Hlavní témata středeční debaty o vládním návrhu rozpočtu na příští rok rezonují sněmovnou skoro celý den. K návrhu mají výhrady i koaliční partneři, neschválení základních parametrů rozpočtu, o kterých se hlasuje v prvním čtení, se ale ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obávat nemusí. Koalice bude stát za ním.

Rozpočet počítá se schodkem 241 miliard korun. Ten je kvůli povodňovým škodám o deset miliard vyšší, než byl původní záměr. Opozice – zejména z hnutí ANO – se v kritice opírala o připomínky Národní rozpočtové rady, která se vyjádřila k některým příjmům i výdajům.

Rada například pochybuje o výši předpokládaného výnosu z prodeje emisních povolenek. Ten je podle radních nadhodnocený o deset miliard korun. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na jejich podporu v rozpočtu. Tam podle předsedkyně klubu ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové bude chybět dvacet miliard korun. „Předkládáte návrh, kde vám bude jen u těchto dvou položek chybět třicet miliard korun,“ řekla Schillerová v parlamentní debatě. Navrhla proto návrh rozpočtu vrátit ministru financí k přepracování.

Povodně prodraží náklady na státní dluh, v příštím roce zaplatí Česko na úrocích 100 miliard korun

5. 10. 2024 ▪ 3 min. čtení

Koaliční strany sice kritiku rozpočtové rady nezpochybňují, ale v objemu rozpočtu jde podle nich o „zvládnutelnou věc“. Poslanec za TOP 09 Miloš Nový pro HN uvedl, že si výtky rozpočtové rady s ministrem Stanjurou interně vyříkali. „Jsme smířeni s čísly, která jsou na stole. Návrhy k přepracování rozpočtu z naší strany nepřicházejí v úvahu,“ řekl Nový.

Podobně se vyjádřil i předseda rozpočtového výboru za STAN Josef Bernard: „Doporučil jsem klubu, ať hlasujeme pro návrh. Považuji ho za rozumný kompromis.“ Připodobnil chybějící desítky miliard k příkladu, kdy má někdo příjmy dvacet tisíc korun a čelí riziku, že mu bude chybět 400 korun. 

Bernard i Nový připouštějí, že po Stanjurovi budou ve druhém čtení zákona o státním rozpočtu drobné úpravy vyžadovat. „Například se změnila podpora pro dětské skupiny, to bych rád vrátil. Neměli bychom krátit ani peníze na dětské organizace ve školství,“ uvedl Bernard.

Návrh kritizují také Piráti. Ti jsou nově v opozici poté, co jejich předseda Ivan Bartoš kvůli zpackanému projektu digitalizace stavebního musel opustit vládu. „Nejsou peníze na bydlení,“ ozval se třeba předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Poukazoval na to, že se ministerstvo financí zavázalo vyčlenit peníze na půjčky obcím, aby mohly financovat výstavbu nových nájemních bytů. „To jsou přitom půjčky, peníze se budou vracet do státního rozpočtu. Musíme na to alokovat peníze,“ řekl Michálek poslancům.

Současně podle něj chybí peníze na platy učitelů, na dětské skupiny a na podporu psychologické péče. Za zásadní problém Michálek označil nízké platy ve státní správě.

Piráti také navrhují, aby rodičovský příspěvek, který je nyní 350 tisíc korun, rostl automaticky stejně jako důchody. „Podle inflace by měl činit 410 tisíc korun, pokud by rostl stejným tempem jako důchody,“ uvedl Michálek.

Stanjura za hlavní priority označil pokračující konsolidaci veřejných financí i pomoc po zářijových povodních. „Návrh rozpočtu je dobrý a realistický,“ prohlásil. Současně uvedl, že bere vážně i připomínky Národní rozpočtové rady, například nadhodnocení příjmů z emisních povolenek. „Jde o expertní odhad ministerstva životního prostředí, které výnos odhadlo v rozmezí 17 až 32 miliard,“ vysvětlil Stanjura poslancům.