Že ve Spojených státech nastane dramatický scénář po volbě prezidenta? Obával bych se toho. I když bych to neřekl před 6. lednem 2021, což byl zlom pro mě i novodobou historii USA, připomíná útok na Kapitol novinář Martin Řezníček. Podle něj protesty hrozí při jakémkoliv výsledku listopadových voleb. „Když zvítězí Donald Trump, bude velká část demokratů, kteří to nebudou schopni překousnout,“ říká.

Demokratka Kamala Harrisová versus bývalý prezident a republikán Donald Trump – jeden z nich se po letošním listopadu stane 47. prezidentem nebo prezidentkou USA.

„Pevně doufám, že si Američané uvědomí, že tady jde trochu o víc než o jedno volební období a jednu partaj, a dokážou se nad to povznést. Ale pokud by Trump prohrál, bude tady obrovská část lidí, kteří nebudou volbám věřit,“ říká bývalý zpravodaj ČT v Americe. 

Ačkoliv novinář nechce dění v USA předjímat, připouští, že jsou logické obavy z opakování podobného scénáře jako před necelými čtyřmi lety. V lednu 2021 na protest proti výsledku prezidentských voleb z podzimu 2020 na budovy obou komor Kongresu zaútočila část příznivců končícího amerického prezidenta Donalda Trumpa a mnozí z nich dokonce vnikli do jednacích síní.

„Bylo to podcenění ze strany ochranné služby, takže něco takového se asi úplně opakovat nebude. Ale může se opakovat něco jiného hrůzostrašného. Takže obavu z toho mám, i když pevně doufám, že se tak nestane,“ přeje si Řezníček.

V rozhovoru se Světlanou Witowskou mluví dlouholetý novinář České televize také o tom, jaká témata budou v nadcházejících amerických volbách pravděpodobně dominovat. Podle něj půjde tradičně o to, kolik mají Američané v kapse a jestli se mají lépe než před čtyřmi lety.

Pokud jde o zahraniční politiku – ať už jde o válku na Ukrajině, mocenské postavení Číny, nebo třeba dění na Blízkém východě -, ta podle Řezníčka běžné Američany při hlasování v prezidentských volbách příliš nezajímá.

A co na současném dění bývalého zpravodaje v zemi nejvíce děsí? Je to především hluboká rozdělenost a to, že ani jedna ze stran nemá zájem na tom příkopy v americké společnosti zakopávat. „A jsou čím dál tím hlubší. Nevidím teď jakoukoliv sílu, která by byla schopná tohle dát dohromady,“ myslí si novinář, podle kterého došlo k největšímu zlomu v období devadesátých let. „Do té doby bylo pnutí v USA vlastně pozitivní. Jenže teď se možná dostalo až do stavu nenávisti,“ obává se Řezníček.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam