Stávka zaměstnanců soudů ochromila jejich provoz. Velká část jednání je zrušena nebo odročena

Provoz soudů v Česku počínaje pondělkem omezila třídenní celorepubliková stávka zaměstnanců. Zavřené často zůstaly podatelny, pokladny nebo informační centra. Odročena či zrušena musela být kvůli nepřítomnosti protokolujících úřednic také velká část jednání, zejména v trestních záležitostech. Vyplývá to ze zjištění zpravodajů ČTK. Stávku vyhlásil Odborový svaz justice kvůli nízkým platům pracovníků soudů. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že stávka je důsledkem nesprávného zařazení justičních pracovníků do platových tříd. Dodal, že návrh řešení už v zásadě existuje, jako ministr ho ale nemá pravomoc prosadit.

Mladá úřednice z olomouckého okresního soudu řekla ČTK, že motivem stávky je dlouhodobá skepse a především nízká životní úroveň. Na své konto dostává měsíčně 21 000 korun čistého. Za sebou má přitom osm let praxe a v administrativě vykonává rejstříkovou vedoucí, na svých bedrech má tak i poměrně velkou odpovědnost. „V jednacích síních často sedíme celý den, máme jen půl hodinku na jídlo a pití, a poté ještě musím dělat další práci,“ uvedla.

Dokaři v USA ukončili největší stávku za 50 let. Černý scénář rýsující chaos v hospodářství se nekoná

5. 10. 2024 ▪ 3 min. čtení

Na některých soudech se do dnešní stávky zapojili prakticky všichni zaměstnanci s výjimkou soudců, kteří ze zákona stávkovat nesmějí. Například na libereckém okresním soudu se k protestní akci připojili takřka všichni z více než 110 administrativních pracovníků. „Zůstal jen jeden či dva pro nejakutnější případy,“ řekl předseda okresního soudu Petr Hoček. Pracovníci soudu mají podle něj podporu i ze strany soudců. „Jsou na jejich straně, proto došlo i k masivnímu odročování, aby si veřejnost uvědomila, že justice nejsou jen soudci,“ dodal.

U brněnského městského soudu se stávky podle mluvčí Petry Láníčkové účastní zhruba 70 procent zaměstnanců. „Je třeba však upozornit, že se určitá část zaměstnanců stávky neúčastní ne z důvodu, že by stávku nepodporovala, ale zejména z důvodu, že si nemohou se svým nízkým platem dovolit tři dny neplaceného volna. Pro zaměstnance pak stávka znamená, že budou muset dohánět veškerou práci, která zde na ně tři dny čekala, a naopak přibývala další,“ uvedla už dříve mluvčí. Na dny stávky bylo podle ní nařízeno 227 jednání, z nichž bylo 154 zrušeno či odročeno.

Na Krajském soudu v Praze na náměstí Kinských odročili soudci podle mluvčí Hany Černé trestní jednání, kterých se mělo konat zhruba 30. Civilní jednání se povětšinou konají. „U trestních věcí je nezbytná přítomnost protokolujícího úředníka. U občanskoprávních jednání může soudce nahrávat na diktafon, po stávce to však budou muset úředníci přepsat,“ vysvětlila mluvčí.

Ve vršovickém areálu na Míčánkách, kde sídlí pět pražských obvodních soudů, bylo v pondělí ráno klidněji než obvykle. Uzavřeny zůstaly podatelny, pokladny i informační centra, na jejich okna pracovníci soudu vyvěsili informace o stávce, případně kontakty, kam se mohou lidé s nutnými podáními obrátit. Část pondělních jednání soudy odročily, některá - především v civilních sporech - ale i přes stávku plánovaly uskutečnit.

Zúčastnit se několika vyhlášení rozhodnutí a jednání umožní veřejnosti jihlavská pobočka Krajského soudu v Brně. Jinak je budova pro veřejnost uzavřená včetně podatelny. Velká část soudních jednání byla odvolána nebo přesunuta na jiné termíny i na soudech v Karlovarském kraji.

Stávka ochromila provoz soudů ve Zlínském kraji. U vsetínského okresního soudu stávkuje 58 ze 61 administrativních pracovníků. Obě budovy soudu, tedy jak ve Vsetíně, tak ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku, jsou pro veřejnost uzavřené. Mimo provoz je pokladna nebo podatelna. „Soudní jednání jsou všechna zrušená. Myslím si, že je tam jedna jediná výjimka, kdy je videokonference, kterou si je soudkyně schopná spustit sama,“ uvedl předseda soudu Pavel Kotrady.

Za vyšší platy stávkovali zaměstnanci všech českých soudů s výjimkou Ústavního, jehož pracovníci jsou financováni z jiné rozpočtové kapitoly, už 29. května. Do jednodenního výstražného protestu se tehdy podle odborářů zapojilo 95 procent justičního personálu.