Proč se dost možná přiblížila doba, kdy spolu Ukrajinci a Rusové začnou jednat o míru? Co by k tomu mohlo obě strany přimět? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich emailů. Odebírejte!

Mnohem víc peněz

Společný rozpočet EU dlouhodobě dosahuje velikosti jednoho procenta HDP unie. Příští rok Evropská komise navrhne nový rozpočet na dalších sedm let. A mluví se o tom, že ho navrhne o velikosti dvě až dvě a půl procenta HDP, řekl mi zdroj, který má k jednáním blízko. To by bylo revoluční, nové peníze by měly jít hlavně na investice do přeshraničních projektů, ať už jde o infrastrukturu, nebo vědu a výzkum. Je to prosaditelné? Státy, které do rozpočtu víc platí, než z něj získávají, budou jistě proti. Přesvědčit by je mohl fakt, že by si samy sáhly na mnohem víc peněz než nyní, protože prostředky na excelentní výzkum by určitě přitekly především na jejich výzkumné ústavy. Česko taky tradičně bylo proti navyšování rozpočtu. Tento názor by mělo změnit, jak vysvětluju tady.

Marnost

Co si čeští politici myslí o zprávě Maria Draghiho (a taky nedávné zprávě Enrica Letty) o tom, co by měly země EU dělat, aby přestaly ekonomicky zaostávat? Těžko říct, kromě pár frází jsme mnoho reakcí neslyšeli. Poslanec Jan Berki (STAN) minulý týden svolal seminář, kde zástupci několika klíčových ministerstev a úřadů vysvětlovali, co zprávy obsahují a jak je vnímají. Byl jsem na místě a šlo o opravdu přínosnou akci. Berki pozval všechny členy výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny i další poslance. A víte, kolik jich přišlo? Ani jeden. Ovšem nepochybuju o tom, že někteří z nich budou brzy trousit silné názory, aniž se obeznámili s fakty. Chcete vědět, co na semináři z úst vysoce postavených úředníků (mimo záznam) zaznělo? Tady je shrnutí.

Tak se to má dělat

Možná jste zaregistrovali česko-lucemburskou iniciativu, která volá po prohloubení vnitřního trhu v EU. Jenže co dělat, aby nezůstalo jen u roky opakovaných slov, že je potřeba vnitřní trh dokončit? Jak slyším, Česko se snaží hodně. Zmíněnou obecnou výzvu teď hodlá spolu s dalšími partnery doplnit o konkrétnější iniciativy například v zájmu zlepšení vzájemného uznávání různých certifikátů u zboží nebo harmonizace dalších výrobků. Prostě platí, že v EU něčeho dosáhnete, když máte jasné téma a dost kamarádů, kteří vás podpoří. Tady na to ministerstvo průmyslu a obchodu zjevně jde dobře.

Prosvištíme si: Beer Deal

Kdyby Green Deal neexistoval, museli bychom si ho vymyslet. To lze spolu s Palackým říct o Zelené dohodě pro Evropu. Zelená transformace je nutná a dělá ji prakticky celý svět. Jenže v EU ji děláme špatně - výsledkem může být to, že zchudneme, a navíc se nám ani nepodaří emise dostatečně snížit. Jak je nutné současnou podobu Green Dealu změnit? Chytří lidé to už vymysleli, teď jen aby to udělali i politici. Vysvětluje to podcast Bruselský diktát, zkrácený díl je tady, celý na HeroHero, Gazetisto a nově také na Forendors (z této platformy můžete celé díly poslouchat ve svém Spotify).

Klíčová fáze

Příští měsíce nejspíš rozhodnou o výsledku války na Ukrajině. Jak na tom Rusové a Ukrajinci jsou, jaké vyhlídky na úspěch obě strany mají? Ukrajince limituje zjevná neochota Západu riskovat případný otevřený střet s Moskvou. Kyjev tak nedostává pomoc, která by mu umožnila vytlačit Rusy ze svého území. Rusko je nyní ve zjevné výhodě, ale i ono bude příští rok čelit vážným obtížím. Za šest až osm měsíců tak může nastat stav, jehož výsledkem bude zahájení rozhovorů o příměří. Víc se dočtete v této analýze

Výpisek z…: podcastu

„Který stát EU má největší problém se zavedením dodatečných cel na dovoz čínských elektromobilů do unie? Nejedná se o žádný stát, ale o jednu nebo dvě nadnárodní firmy, které kdysi byly německé, ale teď mají jiné zájmy, než jaké jsou zájmy německé ekonomiky.“

Sander Tordoir, hlavní ekonom Centre for European Reform v podcastu EU to go

Klauni

Jestli se někdo snaží o zisk mediální pozornosti, je to Evropský parlament. Novinářům financuje cesty na svá plenární zasedání, europoslanci si neustále stěžují, že média jejich práci nevěnují dostatečnou pozornost. A pak se vedení sboru rozhodne uspořádat „grilování” kandidátů na eurokomisaře v jednotlivých výborech europarlamentu počínaje 4. listopadem. Tedy v týdnu, kdy budou americké prezidentské volby. Netřeba hádat, na kterou z událostí bude upřena větší pozornost. Jde ze strany Evropského parlamentu o nekompetenci, nabubřelost nebo, navzdory všem proklamacím, mu na odrazu jeho práce v médiích zas tolik nezáleží?

Co si přečíst

• „Dealer politického jedu“ vyhrál. Co znamená výsledek voleb v Rakousku pro Česko.

• Němci celou Evropu poučovali, a teď se chovají jako pokrytci. I proto má jejich ekonomika problém.

• Jak vidí budoucnost Green Dealu Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, a tedy Čech s největším vlivem na tuhle problematiku? Vysvětluje v rozhovoru.

Evropa podle…

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Nálada v německém průmyslu setrvale padá, ale nálada mezi českými průmyslníky v září zůstala na dostřel od dvouletých maxim. Je to vůbec možné? Částečně ano, protože výkon některých českých odvětví překonává Německo víceméně systematicky celou poslední dekádu od aféry Dieselgate (konec roku 2015). Některé české obory v čele se segmentem automotive zjevně získávají tržní podíl na evropském trhu. Český automotive ale nejsou jen finální výrobci. Velká část je subdodavatelsky navázána na zahraniční evropské výrobce a slabá poptávka po jejich produkci je pro ně velkým problémem. Navíc český průmysl není jen segment automotive a  řada dalších českých průmyslových sektorů tržní podíl na evropském koláči v uplynulých letech nezvyšovala. Jejich osud pak zůstává spojen nejen s cyklickým restartem zahraniční investiční poptávky, ale zejména s konkurenceschopností evropských finálních výrobců na globálním hřišti. A tady při četbě nedávné zprávy Maria Draghiho o stavu evropské konkurenceschopnosti bohužel není příliš důvodů pro optimismus.

Co si poslechnout/kam zajít

• Jaké plány mají s ekonomikou oba kandidáti v amerických prezidentských volbách a co by to znamenalo pro Evropu? Poslechněte si podcast MakroMixér.

• Jak se naplnila očekávání spojená se vstupem Česka do EU? Sledujte konferenci VŠE.

• Přijďte na živé vystoupení podcastu Bruselský diktát 7. října od 17:00 v Krajské knihovně ve Zlíně.

Tečka

Měl by si Jozef Síkela vzít do Evropské komise jako šéfa svého kabinetu cizince, nebo Čecha? Oboje má své pro a proti. Šéf kabinetu eurokomisaře je naprosto klíčovou osobou s velkým vlivem. A taky vhledem do všeho podstatného, co se napříč Evropskou komisí děje a chystá. Když si Síkela zvolí špičkového a zkušeného cizince, bude jeho vlastní vliv v rámci komise větší, už díky vazbám této osoby na minimálně jeden další stát. Ale stejně bych se osobně přimlouval za Čecha či Česku. Jednak špičkové lidi máme i my, jednak je faktem, že eurokomisař taky předává informace z Bruselu domů a naopak informuje Brusel o náladách a prioritách své domovské země. Hodně se to děje právě přes šéfa kabinetu. Jde taky o podporu Čechů, aby se v Evropské komisi dostali na vyšší posty, a i v tom může schopný šéf kabinetu sehrát důležitou roli, třeba skrze sdílení informací a neformální podporu českým občanům. Každopádně Síkela by si měl s výběrem pospíšit, šéf kabinetu taky dělá výměnné obchody, kdy se snaží dostat Čechy do kabinetů jiných eurokomisařů. Vláda tvrdí, že v tom bude tentokrát lepší a že se v kabinetech konečně objeví víc Čechů. Dosud jich tam bylo jen minimum. A i to vliv Česka v Bruselu limitovalo. Podrobnosti tady.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist