Číňané loví mezi akademiky, Rusové obnovují svoji síť špionů s diplomatickým krytím, píše česká kontrarozvědka

Čína využívá české akademiky k získávání neveřejných informací i k orientaci v českém prostředí, uvedla ve své výroční zprávě za minulý rok Bezpečnostní informační služba (BIS). Země dál zve politiky, představitele státní správy či podnikatele na hrazené výjezdy. BIS to označuje za rizikové kvůli hrozbě oslovení tajnými službami, využití k propagandě, ale i vzniku závazků za čínskou pohostinnost. BIS označuje Čínu za hrozbu pro euroatlantický civilizační okruh včetně Česka.

Rusko se oproti tomu vrací ke své osvědčené taktice. Po výrazném zmenšení diplomatické mise v Česku v letech 2021 a 2022 se snaží o obnovení kapacit svých tajných služeb pod diplomatickým krytím. Využívá dlouhodobé diplomatické akreditace i krátkodobá víza, napsala ve své zprávě. Podle kontrarozvědky také vzrostlo riziko, že se lidé při návštěvě Ruska ocitnou „v hledáčku“ tamních tajných služeb. Mohou se je pokusit využít ke špionáži proti Česku.

Čína dlouhodobě usiluje o pozici nejdůležitější ekonomické supervelmoci, uvádí BIS. Na rozdíl od konkurentů je ale založená na komunistické diktatuře. „To, že aktuálně nevnímáme přímou čínskou vojenskou hrozbu namířenou proti nám, nezaznamenáváme hrozbu terorismu mířenou z Číny a ani se neobáváme masivní nelegální migrace z tohoto teritoria, neznamená, že pro nás Čína nepředstavuje iminentní a zásadní hrozbu,“ konstatuje BIS.

V Evropě víc zatýkají čínské špiony. Tím ale může být i váš nový elektromobil. Západní tajné služby řeší, co s tím

3. 5. 2024 ▪ 4 min. čtení

K vytipování a prvotnímu oslovení akademiků používá Čína podle BIS nejčastěji sociální síť LinkedIn. Tajné služby kvůli navázání kontaktu používají krycí profily zaměstnanců fiktivních konzultantských či headhunterských společností, nejčastěji se sídlem v Singapuru či Hongkongu. Od akademiků pak Čína žádá tvorbu zpráv a studií z oblastí, které vyhovují čínským politickým zájmům. „Studie představují zpravidla předstupeň k další spolupráci spočívající v dodání konkrétních informací,“ uvedla kontrarozvědka.

Dalším krokem bývá pozvání do Číny, která hradí veškeré náklady. Čína si tak vytváří síť osob, které se cítí být zemi zavázány a v budoucnu mohou být nakloněné podpoře čínských zájmů. „Pozvání cílí na bývalé i stávající politiky, zástupce státní správy i samosprávy, významné akademiky i významné podnikatele,“ píše BIS.

Čína se dlouhodobě snaží o potírání jakýchkoliv informací, které poškozují její pověst „hegemona prosazujícího celosvětový mír a pořádek“, uvádí BIS. Loni se rozvíjela spolupráce české a čínské mediální scény, výsledkem byla distribuce čínských pořadů hlavně do menších českých televizí. „Pořady slouží k ovlivnění vnímání Číny českou veřejností a zobrazují jen pozitivní stránku komunistického režimu,“ píše BIS. V Česku monitoruje Čína jakékoliv akce, kde by se mohly objevit negativní komentáře o Číně, k podpoře utajovaných operací využívá svou místní komunitu.

Čína je euroatlantickému prostoru vzdálená geograficky i mentálně, takže vyžaduje větší úsilí pochopit její záměry, cíle i postupy, píše BIS. „Je to o to náročnější, že s Čínou budeme muset vést dialog a že není možné s ní nespolupracovat,“ konstatuje kontrarozvědka. Na hrozbu a technologické a strategicko-surovinové závislosti na Číně je nutné aktivně reagovat, zdůrazňuje BIS. „Dostávat se do orbitu vlivu Číny totiž znamená postupně odevzdávat technologické a strategické know-how systému představujícímu odlišný socioekonomický koncept založený na komunistické diktatuře,“ uvádí.

Případná anexe Tchaj-wanu by měla přímé důsledky pro Česko, píše BIS. „Odstavení dominantní světové produkce polovodičů by přineslo drastickou inflaci a nedostatek některých produktů,“ stojí ve zprávě. Čína ostrov pokládá za svou odštěpeneckou provincii.

Pokračuje také úsilí Číny získat pokročilé technologie a know-how. Soustřeďuje se na společné projekty, při kterých přesune výrobní proces na své území, kde pak může snáze západní technologii odcizit. K získání know-how využívá také cesty čínských studentů na univerzity, kde se podílí na vývoji a výzkumu. Úsilí EU a NATO směřuje k tomu neposkytovat Číně nově vyvíjené technologie například v oblasti polovodičů, umělé inteligence či kvantové technologie a biotechnologie.

V kybernetické oblasti sledovala BIS pokles množství spear-phishingových útoků proti českým institucím, které se přisuzovaly konkrétní čínské kyberšpionážní skupině po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Skupina se podle BIS patrně začala zaměřovat na jiné cíle v regionu. „Avšak tento pokles rozhodně neznamenal úbytek jiných sofistikovaných špionážně motivovaných kybernetických útoků vůči českým státním institucím,“ uvádí BIS.

Rusko se vrací na scénu

Česko vyhostilo řadu ruských diplomatů po zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti tamních tajných služeb. Počet ruských diplomatů se snížil i po ruské invazi na Ukrajinu. Rusko podle BIS kvůli tomu například přistoupilo k tomu, že své špionážní a vlivové operace vede přímo z Ruska nebo ze spřátelených či neutrálních států.

Ruské tajné služby začaly podle BIS v posledních letech používat k verbování a řízení spolupracovníků komunikační aplikace, především Telegram. Při útocích se soustřeďují například na narušení distribuce pomoci Ukrajině. „Stejnému riziku jsou vystaveny i subjekty v Česku a stejně tak prvky naší kritické infrastruktury,“ stojí ve zprávě. Vysoké je podle BIS riziko vysílání tzv. cestujících důstojníků či spolupracovníků ruských tajných služeb na české území.

Po částečném poklesu kyberútoků ruských aktérů z roku 2022 se loni aktivita opět navýšila. BIS si to vysvětluje pokračující izolací Ruska, kvůli které se omezily tradiční operační možnosti tajných služeb. „Kybernetická špionáž proto představuje důležitý nástroj k získávání informací,“ uvádí BIS. V aktivitách v Česku pokračoval například aktér, který usiluje hlavně o informace z prostředí mezinárodní politiky s důrazem na státy EU a NATO a mezinárodní organizace.

„Obvyklým způsobem prvotního průniku do počítačových sítí je hromadné rozesílání phishingových zpráv. Zprávy mají obvykle podobu běžné diplomatické korespondence,“ píše BIS. Některé kampaně cílily na ministerstvo zahraničních věcí, současně ale MZV figurovalo také jako podvržený domnělý odesílatel škodlivých zpráv v některých vlnách zaměřených na jiné státy.

Vyšetřování se zaměřilo i na další ruské hackery, kteří útočili na Ukrajinu, země NATO a evropské vládní a energetické organizace. „Tento aktér prováděl již od druhé poloviny roku 2022 skenování počítačových sítí a informačních systémů různých subjektů české železniční infrastruktury,“ píše BIS.

Krátkodobě také pronikl do méně důležitých informačních systémů u některých subjektů spojených se železnicí, svůj záběr v roce 2023 rozšířil i na skenování dalších počítačových sítí včetně subjektů kritické infrastruktury. „Podobná kampaň byla zaznamenaná i v dalších zemích EU a NATO. Za přispění BIS a Vojenského zpravodajství se podařilo snížit možné negativní dopady útočníkových aktivit,“ uvádí BIS.

Kontrarozvědka také zmiňuje pokračující snahu Ruska o obcházení sankcí prostřednictvím třetích zemí v případě zboží, které by mohlo využít ve vojenském průmyslu. Například pro výrobu některých zbraňových systémů a dronů, které jsou zásadní v konfliktu na Ukrajině, jsou klíčové součástky ze Západu. „České společnosti byly v roce 2023 opakovaně oslovovány s poptávkami po leteckých náhradních dílech rizikovými subjekty, které se již v minulosti podílely na netransparentních vývozech do Ruska,“ uvádí BIS.

Na začátku roku se pak uskutečnil vývoz několika kusů obráběcích strojů, které lze využít ve vojenském průmyslu. „Jejich deklarovanou cílovou destinací byl Kyrgyzstán. Stroje nicméně do této destinace nebyly dodány, byly přesměrovány do Turecka a následně do Ruska,“ stojí ve zprávě. Množství omezení klade velké nároky na kontrolní orgány, jejichž kapacity jsou ale omezené, zmiňuje v té souvislosti BIS. Řada součástek podstatných pro výrobu ruských zbraňových systémů, na které se vztahují sankce, navíc nespadá mezi kontrolované položky.