Občan zadá údaje do počítače, úředníci je pak přepíší ručně. IT systémy ministerstva práce jsou zastaralé

Vybrané klíčové IT projekty v resortu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nebyly letos v únoru ani po deseti letech dokončené. Občané sice mohou komunikovat s Úřadem práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení v některých případech elektronicky, úředníci však data přepisují ručně, kopírují je a tisknou. Občané musí úředníkům dokládat informace, které už má státní správa stejně k dispozici. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz na digitalizaci vybraných agend v resortu MPSV. Na provoz a rozvoj kontrolovaných informačních systémů vydalo ministerstvo v letech 2018 až 2023 podle NKÚ celkem 3,4 miliardy korun. Resort se závěry NKÚ nesouhlasí.

"Vydaná tisková zpráva je v klíčových částech v rozporu s vlastními závěry NKÚ uvedenými v kontrolním protokolu," uvedlo MPSV. Podle něj navíc od konce kontrolního období 2018 - 2023 došlo k zásadnímu posunu, valná většina výsledků práce současného vedení ministerstva tedy ani nebyla předmětem této kontrolní akce, dodalo.

Ministerstvo na provoz a rozvoj kontrolovaných informačních systémů vydalo v letech 2018 až 2023 podle NKÚ celkem 3,4 miliardy korun.

Víme, jak živnostníkům porostou v dalších letech odvody. Lepší postavení oproti zaměstnancům ztratí v penzi

26. 8. 2024 ▪ 4 min. čtení

„Přestože občané mohou podat žádost o příspěvek na bydlení či rodičovský příspěvek online a dokumenty k žádosti přiložit digitálně, musí úředník u příspěvku na bydlení ručně zkopírovat přiložené dokumenty do jiné aplikace. Při vyřizování žádostí o rodičovský příspěvek zase musí přejít do jiného informačního systému a v něm ručně vyhledat, zkontrolovat a případně opravit osobní údaje žadatelů,“ popisuje mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Důvodem podle NKÚ je, že informační systémy nejsou propojeny.

Procesy příspěvku na bydlení, přídavku na dítě a rodičovského příspěvku byly podle ministerstva "kompletně redesignovány". "U těchto dávek při zpracování k tištění a přepisování dokumentů nedochází, vyjma okrajových situací," uvedl resort. Těch jsou asi dvě procenta, náklady na automatizaci úlohy by podle MPSV převýšily přínosy.

Kontrolní úřad uvádí, že i zpracování důchodové agendy v České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) je složité, roztříštěné a personálně velmi náročné. Je také závislé na papírových podkladech a lidské práci. Úřad poukazuje i na pomalé vyřizování žádostí o starobní důchod. Zatímco zákonná lhůta pro vyřízení žádosti je 90 dní, ČSSZ tuto lhůtu překročila v loňském prvním až třetím čtvrtletí u 79 procent žádostí. "Celou situaci z krizových let, kdy došlo k extrémnímu nárůstu počtu žádostí o některé typy důchodů, se již podařilo stabilizovat a důchody jsou vyřizovány v zákonných lhůtách," reagovalo MPSV.

NKÚ také míní, že při budování webové aplikace Jenda porušilo MPSV zákon o veřejných zakázkách. Aplikace umožňuje on-line podání a správu žádostí o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a příspěvek na bydlení. Ministerstvo podle kontrolorů nechalo aplikaci vytvořit bez zadávacího řízení v rámci smlouvy na podporu provozu a rozvoje existujících aplikací. Předmětem této smlouvy ale není tvorba nových aplikací. Kontroloři proto tento postup vyhodnotili jako porušení rozpočtové kázně v objemu 93,5 milionu korun.

Ministerstvo oponuje, že údajné porušení zákona o veřejných zakázkách v případě budování klientské zóny Jenda bylo již v minulosti vyvráceno. "Jenda vznikl jako soubor digitálních kanálů ke stávajícím systémům pro výplatu nepojistných sociálních dávek. Toto rozšíření bylo zcela nezbytné zejména z důvodu energetické, inflační a humanitární krize, které způsobily extrémní nárůst počtu žádostí o dávky, a důsledku i enormní tlak na pobočkovou síť ÚP ČR," uvedl resort.

Ministerstvo spravuje podle NKÚ nákladné informační systémy pro agendu dávek státní politiky zaměstnanosti a agendu nepojistných sociálních dávek. Tyto systémy používá již od roku 1993. "Nové projekty, které měly vést ke snížení provozních nákladů z 33 milionů korun na tři miliony korun měsíčně, MPSV ani po deseti letech nedokončilo. V důsledku toho uhradilo za provoz stávajících informačních systémů až o 650 milionů korun více v porovnání s očekávanými nižšími provozními náklady nově pořizovaných systémů," stojí v tiskové zprávě.