Bezpečnostní konference v Praze. Evropští státníci řeší, jak dál podporovat Ukrajinu

Ruské imperiální ambice nemají žádná omezení, dokud je nestanovíme. V projevu při zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vítězství Ruska nad Ukrajinou by vedlo k nestabilitě Evropy, uvedl šéf diplomacie.

„Ukrajina odvážně odolává ruské agresi už dva a půl roku. Bojuje i za nás. Musíme politicky i vojensky podporovat její boj za svobodu a nezávislost. Muniční iniciativa, kterou jsme předložili, a reakce na ni z dalších zemí mi dokazuje, že to zůstává naším sdíleným cílem,“ poznamenal ministr.

Hlavním cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je podle Lipavského rozebrat Evropu a změnit evropskou bezpečnostní architekturu. „Je naivní si myslet, že kdyby Rusko na Ukrajině zvítězilo, jeho tanky se zastaví na jejích západních hranicích,“ uvedl Lipavský. Ruské vítězství by podle něj zásadně narušilo bezpečnost a stabilitu Evropy.

Podle šéfa diplomacie je nutné využít existující zákony, které mohou pomoci omezit ruský vliv, podněcování k nenávisti, k násilí, šíření alarmistických zpráv nebo odmítání a ospravedlňování genocidy. „Využijme sankční mechanismy. Vyšetřujme ruské zásahy do voleb. Požadujme větší odpovědnost a zapojení se od digitálních platforem,“ řekl.

Neexistuje žádné zázračné opatření, které by vyřešilo celý problém, míní Lipavský. „Ale nechat zahraniční mocnost zneužívat naši svobodu slova a médií, tím nechráníme demokracii. Tím ukazujeme nedostatky v naší politice,“ dodal. Pro skutečnou ochranu hodnot je nutné mít odvahu konat, doplnil ministr.

Spojenci by neměli omezovat Ukrajinu

Spojenci by neměli omezovat využití zbraní dodaných Ukrajině. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekli dánská premiérka Mette Frederiksenová i finský prezident Alexander Stubb. Vše podle nich musí být v souladu s mezinárodním právem. Podle Frederiksenové to platí i pro letouny F-16, které Dánsko Ruskem napadené zemi poskytlo.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve čtvrtek řekl, že státy Evropské unie musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Omezení zavedla například Itálie, naopak země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko Kyjev podporují a pro využití zbraní nestanovují žádné podmínky.

Kriminalita, stagnace, divná rozhodnutí. Co je špatně s Německem a může mu něco poradit Česko?

30. 8. 2024 ▪ 7 min. čtení

Ukrajina podle Frederiksenové musí dostat vše, co potřebuje pro svoji obranu. „Myslím, že musíme skončit s debatami o omezeních ve využití zbraní. Samozřejmě všechno musí být v souladu s mezinárodním právem,“ poznamenala.

Stubb s tímto pohledem souhlasí. „Je to absolutně směšné,“ řekl k restrikcím. „Rusko vede ilegální a agresivní válku, porušuje veškerá mezinárodní pravidla. Nemluvím pouze o územní integritě a suverenitě, ale také o vážných válečných zločinech, když útočí na civilní cíle, jako jsou školy, nemocnice, divadla,“ poznamenal finský prezident.

Dánská premiérka považuje za nutné zdůrazňovat, že neexistuje jiná možnost, než že Ukrajina válku vyhraje. „Pokud zvítězí Rusko, všichni prohrajeme. Nejen v Evropě, ale celosvětově,“ doplnila. Za chybu označila nedostatečnou reakci už na ruskou anexi Krymu v roce 2014.

Frederiksenová i Stubb se vyjádřili pro rozšíření Evropské unie. Po ruské invazi na Ukrajinu podle finského prezidenta některé státy, které byly proti, změnily názor. Přijetí západobalkánských států do unie je podle Stubba minimálně stejně strategicky důležité jako vstup Ukrajiny, Moldavska či Gruzie.

Srbské pochyby o vstupu do EU

Srbský prezident Aleksandar Vučić vyjádřil na Globsecu pochyby, že se jeho země stane brzy součástí Evropské unie, rozdíly v řadě oblastí jsou podle něj nyní příliš velké. Jakkoliv je začlenění do bloku strategickým cílem Bělehradu, nyní se chce soustředit na ekonomiku a zlepšování životní úrovně Srbů. Černohorský prezident Jakov Milatović je naopak přesvědčen, že jeho země vstoupí do EU už v roce 2028.

Srbsko si je vědomo, že se součástí EU nestane, dokud s blokem nesladí svou zahraniční politiku, uvedl Vučić s odkazem na postoj své země k Rusku nebo nezávislosti Kosova. „Evropská unie se bude muset smířit s tím, že v některých otázkách asi uvažujeme jinak,“ dodal a připustil, že i před samotným Srbskem je mnoho práce, například v oblasti reforem soudnictví. To kritici označují za poplatné Vučičově vládě.

„Nebudu lhát vlastním lidem,“ uvedl k možnosti brzkého vstupu. Pro Srbsko je podle něj nyní důležité zlepšovat kvalitu života Srbů. „Snění je dobré, ale nakonec musíme pro naše lidi něco reálně udělat,“ uvedl.

Milatović řekl, že jeho země je oproti Srbsku na vstup do EU daleko lépe připravena. Je součástí NATO, používá euro, plně s EU sladila svou zahraniční a bezpečnostní politiku, navíc je coby malý stát s více než 600 tisíci obyvateli snadno integrovatelná. Vyzval, aby EU využila novou energii v Bruselu danou ruskou agresí na Ukrajině a více se věnovala integraci západního Balkánu.

„Myslím, že vstup Černé Hory do EU v roce 2028 by byla událost daleko přesahující význam Černé Hory, protože by to byl pozitivní signál pro všechny ostatní, že přístupový proces žije,“ řekl Milatović.

EU dává státům západního Balkánu – Srbsku, Černé Hoře, Severní Makedonii, Albánii, Bosně a Kosovu – perspektivu členství. Integrační proces se ale v posledních letech dostal do slepé uličky kvůli neschopnosti vlád provést kýžené reformy, jakož i složitým otázkám vyplývajícím z politického uspořádání, které v regionu vzniklo po rozpadu bývalé Jugoslávie v 90. letech. Zatím poslední zemí regionu, která se stala členem bloku, bylo v roce 2013 Chorvatsko. Loni schválila EU takzvaný plán růstu pro západní Balkán, který má jeho integraci i s pomocí dodatečných finančních nástrojů urychlit.

Srbská opozice Vučiče dlouhodobě obviňuje, že zemi odvádí z cesty do EU a místo toho prohlubuje vztahy s Ruskem a Čínou. To Vučić odmítá s tvrzením, že usiluje o dobré a vzájemně prospěšné vztahy se všemi státy. V debatě poukázal na to, že Srbsko se sice nepřipojilo k protiruským sankcím, zároveň však ruskou invazi na Ukrajinu odsoudilo. Odmítl také, že by pěstoval zvláštní osobní vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Konferenci Globsec v pátek zahájil prezident Petr Pavel, hovořil o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem nebo o ekonomických výzvách v Evropě. V panelech diskutovali také například prezident společnosti Microsoft Brad Smith, albánský premiér Rama, slovinská prezidentka Nataša Pircová Musarová nebo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

České ministerstvo obrany není spokojené s nabídkou Švédska na prodloužení pronájmu 14 letounů JAS-39 Gripen po roce 2027 a požádalo švédskou stranu o její úpravu. Jednání budou pokračovat v následujících týdnech. Po pátečním setkání se švédským ministrem obrany Palem Jonsonem to uvedla ministryně Jana Černochová (ODS). V Praze v pátek a sobotu probíhá bezpečnostní konference Globsec, která se letos do české metropole přesunula z Bratislavy.

Česko a využívání letounů JAS-39 Gripen 

České ministerstvo obrany není spokojené s nabídkou Švédska na prodloužení pronájmu 14 letounů JAS-39 Gripen po roce 2027 a požádalo švédskou stranu o její úpravu. Jednání budou pokračovat v následujících týdnech. Po sobotním setkání se švédským ministrem obrany Palem Jonsonem v Praze to uvedla ministryně Jana Černochová (ODS).

Řekla, že tak, jak se prodražuje cena vojenského materiálu po celém světě, je jasné, že i cena pronájmu bude odpovídat zvýšeným nákladům. Nicméně v nabídce jsou položky, které se české straně nezdají, že by je Česko mělo platit, podotkla. Gripeny jsou podle Černochové v závěru životního cyklu a údržba vychází dráž než dříve, ale zároveň by se letouny měly modernizovat. Se švédskými kolegy podle ní česká strana řeší, co vše je možné do dohody zahrnout.

„Informovala jsem pana ministra, že nabídka ze švédské strany, kterou obdrželi moji kolegové, byla taková, že s ní nejsme spokojeni. Požádala jsem pana ministra, aby ze své pozice ministra obrany do toho procesu pokud možno vstoupil nějakými informacemi, které jsme mu tady dnes sdělili. A dohodli jsme, že jak v zájmu jeho země, tak v zájmu naší země je, aby se ta dohoda uskutečnila a abychom letouny Gripen používali do konce jejich životního cyklu, jak bylo naplánováno,“ uvedla Černochová. Jonson uvedl, že jednání o prodloužení pronájmu letounů se musí uskutečňovat hlavně s švédskou vyzbrojovací agenturou a je rád, že rozhovory mohou pokračovat.

Česko si 14 švédských letounů JAS-39 Gripen pronajímá za zhruba 1,7 miliardy korun ročně. Vláda se Švédskem jedná o prodloužení pronájmu do roku 2035, kdy Gripeny nahradí 24 amerických letounů F-35. Nákup letounů páté generace za 150 miliard korun vláda schválila loni v září a potvrdila podpisem na konci ledna.