Češi vybrali své zástupce do Evropského parlamentu. K volbám přišlo více lidí než před pěti lety

Evropané stále vybírají novou politickou reprezentaci, v Česku ale již hlasování skončilo. Účast byla vyšší než při posledním hlasování – přesáhla na mnoha místech třicet procent, v Praze přišlo dokonce čtyřicet procent voličů. Volební komise začaly sčítat hlasy, výsledky budou ale zveřejněny až v neděli před půlnocí, kdy skončí hlasování v dalších zemích.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto

V roce 2019 přišlo přišlo v Česku za oba dny voleb k urnám celkem zhruba 29 procent voličů. Byla to tehdy dosud nejvyšší účast v zemi při evropských volbách. Přesto šlo o třetí nejnižší účast ze všech zemí Evropské unie.

Vítězství by podle průzkumů i sázkových kurzů mělo obhájit opoziční hnutí ANO před vládní koalicí Spolu.  

ANO podle letošních pěti předvolebních šetření agentur Ipsos, STEM/MARK, Kantar CZ a Data Collect mělo podporu 23 až 27 procent hlasů, což by mu zajistilo minimálně obhajobu dosavadních šesti mandátů, případně jedno křeslo navíc. Zisk koalice Spolu kolem 21 procent by jí přinesl pět až šest mandátů. ODS, KDU-ČSL a TOP 09 při minulých eurovolbách před pěti lety, kdy společně nekandidovaly, obsadily celkem osm křesel.

O třetí příčku bojovali Piráti, Starostové a opoziční koalice parlamentního SPD s neparlamentní Trikolorou. Pirátům dávaly průzkumy šanci na zisk devíti až 12 procent hlasů, což by pro ně znamenalo udržení tří křesel, podle dvou průzkumů by o jeden mandát přišli. Podobně koalice Starostů mohla pomýšlet na zisk zhruba osmi až 13 procent hlasů, díky nimž by získala dva až tři mandáty, tedy až o dva více než nyní. 

Volby se neobešly bez incidentu: dánskou premiérku napadl v centru Kodaně útočník, Mette Frederiksenová utrpěla šok, jinak ale vyvázla bez zranění.   Podle zpravodajského serveru Dagens.dk úřad premiérky incident potvrdil, ale odmítl poskytnout další podrobnosti. Premiérka krátce po útoku v prohlášení ujistila veřejnost, že vyvázla bez zranění, jen utrpěla šok. Útočník měl premiérku udeřit, bližší informace ale chybí. Podle agentury AP nebylo bezprostředně jasné, jak k útoku došlo ani jaký byl jeho motiv.

Zprávu o útoku na předsedkyni dánské vlády odsoudili politici napříč politickým spektrem v Dánsku i v zahraničí. „Musím říci, že námi, kteří jsme jí blízcí, to otřáslo,“ uvedl dánský ministr životního prostředí Magnus Heunicke v příspěvku na sociálních sítích. „Něco takového se v naší krásné, bezpečné a svobodné zemi nesmí stát.“ A podobně se vyjádřil i český premiér Petr Fiala (ODS). „Důrazně odsuzuji tento útok. Násilí v politice nemá místo a nesmí se stát normou," napsal Fiala. Nejdůležitější je v tuto chvíli podle něj to, že Frederiksenová je v bezpečí a v pořádku.

Evropané už od čtvrtka vybírají své nové politické zástupce. Dnes půjdou do volebních místností voliči na Slovensku, v Lotyšsku a na Maltě. V první den se bude hlasovat v Itálii, v Česku zase volby skončí. Jako první už ve čtvrtek hlasovali Nizozemci.

Voliči si mohou vybrat budoucí europoslance z nabídky 30 stran, hnutí a koalic, které nominovaly více než 670 kandidátů. V minulých volbách získalo ANO šest mandátů, ODS čtyři, Piráti tři a TOP 09 dva, stejně jako SPD a KDU-ČSL. Po jednom mandátu získaly STAN a KSČM. Výsledky nynějších evropských voleb budou zveřejněny v neděli hodinu před půlnocí, po ukončení hlasování ve všech členských zemích.

Většina zemí EU s výjimkou Česka, Malty a Chorvatska umožňuje volbu dálkovou formou, ať už korespondenčně, nebo přes internet. Druhou variantu má zakotvenu Francie nebo Estonsko, jehož občané si takto mohou europoslance vybírat už od pondělí až do neděle. Dálkově nemohou europoslance ani prezidenta volit Slováci, kteří mají uzákoněnu korespondenční formu hlasování pro volby národního parlamentu.