Ultrazpracované potraviny jsou všude. Přetékají jimi police supermarketů a tvoří většinu kalorií, které průměrný člověk za den zkonzumuje. Jenže podle různých studií právě tento typ stravy způsobuje vyšší riziko kardiovaskulárních nemocí, cukrovky, rakoviny i obezity. Jak rychle poznat, že se jedná o ultrazpracované potraviny? Expert na stravování přináší devět tipů.

Anahad O’Connor se specializuje na potravinářský průmysl a stravování, podílel se na sérii investigativních článků, která zkoumala vliv potravinářského průmyslu na nárůst počtu obézních lidí ve světě. Napsal čtyři knihy, včetně bestselleru „The 10 Things You Need to Eat“. Pro Washington Post sepsal devět tipů, jak rozpoznat ultrazpracované potraviny.

1. Pokud seznam ingrediencí připomíná spíše chemický experiment, je načase zpozornět. Ultrazpracované potraviny mohou obsahovat různé konzervanty a emulgáty. Těm se O’Connor radí vyhnout a hledat raději alternativy s obyčejnějšími přísadami. „Pokud máte například rádi chleba, vyberte si značku, která obsahuje jen jednoduché ingredience, jako je pšeničná mouka, ječná mouka, kvásek, sůl, oříšky nebo rozinky,“ doporučuje. 

2. Vidíte na obalu pojmy jako sójový lecitin, guarová guma, xanthanová guma, karagenan, mono- a diglyceridy nebo karboxymethylcelulóza? Pak se obsahu tohoto balení vyhněte. Jde totiž o umělá barviva, díky nimž potraviny vypadají lákavěji, konzervanty, které prodlužují jejich trvanlivost, a různá ztužovadla, stabilizátory a emulgáty na vylepšení jejich textury. Potraviny díky nim vydrží na regálech obchodů týdny, nebo dokonce měsíce.

3. Výrobci také přidávají do jídel různé cukry a sladidla navíc. „Pokud chcete sladit, přidejte si cukr nebo med sami,“ radí O’Connor. Většina lidí si sama do jídla přidá sladidel mnohem méně, než kolik se jich běžně objevuje v průmyslově vyráběných produktech.

4. Pozor na různé „-ózy“, varuje O’Connor s odkazem na sacharózu, maltózu, dextrózu, fruktózu nebo glukózu. Pod cizími jmény se schovávají přídavné cukry.

5. Také sladidla a umělé příchutě značí ultrazpracované potraviny. Mají zakrýt nevábnou chuť konzervantů a dalších přidaných látek. Přitom mnohdy ani nechutnají sladce. 

6. Pokud balení slibuje výživný zdravý pokrm, ve skutečnosti jde o funkční marketingovou strategii. Značky usilují o zatraktivnění svých produktů tím, že u zákazníka budují podvědomou asociaci mezi svým produktem a zdravým životním stylem. Často takto propagují například cereálie, müsli, ochucené jogurty, tyčinky nebo salátové dresinky.

7. „Píše se na nálepce, že produkt obsahuje málo přidaných cukrů? To může být varovné znamení,“ říká O’Connor. Místo přidaných cukrů totiž může pokrm obsahovat jiná umělá sladidla. 

8. Zejména jogurty často nabízí celé spektrum různých ovocných a dalších příchutí. Kromě ovoce se ale v jogurtu navíc mohou objevit různá aditiva, jako jsou koncentrované šťávy, „přírodní aromata“, kukuřičný škrob nebo třtinový cukr. Ovocný jogurt málokdy znamená jen obyčejný jogurt s přidaným ovocem. 

Podobné zásady se vztahují také na instantní jídla. „Když je to instantní, je to obvykle mechanicky upravené způsobem, který to znehodnocuje,“ cituje O’Connor Stephena Devriese, profesora z Harvardu, který se specializuje na výživu.

9. Pokud i po předcházejících bodech nad nějakou potravinou váháte, je tu prostá rada. Zeptejte se sami sebe: „Dokázal bych to uvařit doma sám?“ říká O’Connor. Průmyslově vyráběné potraviny na sebe mnohdy berou nepřirozené podoby. Objevují se v barvách a tvarech, které příroda běžně nevytváří. Pokud tedy potravina nevypadá jako něco, co zvládne běžný spotřebitel „uklohnit“ ve své kuchyni, jedná se o ultrazpracovaný výrobek. 

Úrovně zpracování jídel mohou být různé. Minimálně zpracovaná jídla vznikají jen s drobnými úpravami původních přísad. Je to třeba zelenina, mléko, maso a vajíčka. Zpracované kulinářské přísady slouží restauracím a domácím kuchařům k vaření a kořenění různých pokrmů. Zahrnují máslo, cukr, koření, sůl nebo třeba olivový olej. Mezi zpracované potraviny se řadí slanina, sýry, uzené ryby a čerstvé pečivo. Nejvyšší úrovně zpracování dosahují už zmiňované ultrazpracované potraviny. 

Přednášející na Harvardské lékařské fakultě Albert-László Barabási doporučuje vyhnout se při nakupování prostředním částem supermarketů, kde se nachází většina ultrazpracovaných potravin, a namísto toho zamířit do jejich krajních uliček za čerstvými, nezpracovanými surovinami. 

Když už zákazník chce pořídit ultrazpracované potraviny, měl by se vyhnout velkým balením, říká profesorka výživy Marion Nestleová. Velká balení podle ní nutí k přejídání, a pokud se člověk nedokáže zastavit při jejich konzumaci, neměl by je raději vůbec kupovat.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.