Není to tak dávno, co evropský lídr ODS Alexandr Vondra napsal brožuru jménem Anti-Macron. A francouzského prezidenta a francouzskou politiku ostře kritizoval, kudy chodí. Jak se ty časy mění! O co jde? Dozvíte se v newsletteru Ředitelé Evropy, stejně jako to, jaká zásadní změna teď čeká jeden doslova mocenský post, který Česko v Bruselu má. Náš newsletter je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii a může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich emailů. Odebírejte!

Krásný nový rok!

Přejeme všem našim čtenářům. V roce 2024 bude Česko členem EU už 20 let. Měli bychom to slavit? Podle nás určitě. Problémem ovšem bude, že výročí vstupu spadne do vrcholící kampaně před evropskými volbami, takže o to bude debata vyhrocenější. Těm, kteří budou mluvit o nutnosti czexitu, jen připomínáme, že jsou stále víc sami. Vystoupení své země z EU už, na rozdíl od minulosti, krajně pravicové strany napříč Evropou vesměs neprosazují.

Euro: konečně argumenty

V Česku se hned na začátku roku strhla debata na nečekané téma: zda přijmout, nebo nepřijmout euro. Argumentů pro a proti zaznívá hodně, často ale jde o nepřesnosti nebo vyložené omyly, a to na straně zastánců i odpůrců přijetí společné evropské měny. O co jde a jaké argumenty jsou skutečně důležité? To v podcastu Bruselský diktát vysvětluje mužská polovina Ředitelů Evropy a Michal Půr. Poslouchejte na Apple Podcasts, Spotify nebo sleduje jako video.

Není důvod k mindrákům

„Řada členů a asi i stoupenců ODS se bojí jádra unie,“ napsal nám jeden čtenář v reakci na komentář, v němž argumentujeme, že přijetím eura by se Česko přimklo k integračnímu jádru EU. To se tvoří okolo Francie a Německa a faktem je, že k této dvojici mají mnozí čeští politici intuitivní nedůvěru. I tady ale platí, že je dobré se na věci dívat bez předpojatosti a mindráků. Eurolídr ODS Alexandr Vondra založil na půdě europarlamentu neformální alianci na podporu jaderné energetiky s Francouzi, a kudy chodí, tudy si spolupráci s nimi pochvaluje. A nejen v energetice – právě Francouzi se stali klíčovými spojenci pro prosazení mírnější normy na auta Euro 7, jak to navrhovali Češi. Co si z toho vzít? Že aliance se mění a není důvod se jádra EU bát. 

Ostře sledované: Střídání v Bruselu

Na Stálém zastoupení Česka při EU v Bruselu se chystá výměna. Současnou velvyslankyni Editu Hrdou vystřídá Vladimír Bärtl, momentálně ambasador v Lucembursku, zjistili Ředitelé Evropy. Jde o standardní rotaci, oběma letos končí čtyřletý mandát v jejich stávajících funkcích. Proč je to důležité? Protože Stálé zastoupení je nejdůležitější úřad země v zahraničí. Neřeší tu ztracené pasy a válečné hroby. Většina ze 120 pracovníků vyjednává za Česko chystanou unijní legislativu a předpřipravuje politická rozhodnutí lídrů. Vladimír Bärtl působil v minulosti jako náměstek na ministerstvu průmyslu a obchodu, a zná tak oba světy, mezinárodní politiky i byznysu. Přesný termín střídání ještě není známý. Ministerstvo zahraničí by rádo, aby k tomu došlo před letošními eurovolbami, aby u nominace nových šéfů hlavních unijních institucí už Bärtl byl. 

Chybíte nám!

V Česku tohle hodně lidí nebude chtít slyšet, ale je to prostě fakt: víc než německé síly se obávejme německé slabosti. A Německo je teď opravdu oslabené, a to nejen ekonomicky, ale i politicky. To zásadně komplikuje život celé EU a samozřejmě i nám Čechům. Proč to tak je, jak konkrétně se to projevuje a lze to změnit? Rozebíráme. Prostě platí tento citát z naší analýzy: „Prosperující Německo bylo vždy vstřícnější a otevřenější ke spolupráci a pomoci ostatním než Německo oslabené.“

Švarcsystém nekončí

Poslední pracovní den před Vánocemi odmítli zástupci členských států pro otázky vnitřního trhu v Bruselu (takzvaný Coreper I) dohodu, která má kurýrům a dalším pracovníkům online platforem usnadnit cestu k zaměstnaneckému statusu. Dohodu uzavřeli zástupci španělského předsednictví, Evropské komise a parlamentu a v Česku se o ní začalo mluvit jako o konci švarcsystému v zemi. Teď se tento konec odkládá. Wolt, Bolt, Rohlík a další platformy zatím nemusí nic měnit. Další postup, jak s věcí naložit, navrhnou nyní předsedající Belgičané.

Prosvištíme si: Tohle má potenciál

Letos čeká Evropu a svět celá řada důležitých voleb. Zdůrazněme dvoje – prezidentské v USA a už zmíněné volby do Evropského parlamentu. Jejich výsledky mohou přispět k zásadní změně bezpečnostního uspořádání v EU, uvidíme taky, jak se posunou mocenské poměry v Evropské komisi a v Evropském parlamentu. Vysvětlujeme tady.

Úspěch

Jan Zdrálek Gross od ledna působí v kabinetu generálního tajemníka společné evropské diplomatické služby, tedy ESVA. To je velmi důležitý post, protože český diplomat tak bude v samotném centru rozhodování o společné evropské zahraniční a bezpečnostní politice. Gratulujeme!

Medaile na rozloučenou

Jak už jsme informovali, francouzský velvyslanec v Praze Alexis Dutertre předčasně končí, protože mimořádně významně povýšil - začíná působit v Paříži jako šerpa čili nejdůležitější člověk prezidenta Emmanuela Macrona pro EU. Za jeho (nepopiratelné) zásluhy o česko-francouzskou spolupráci mu ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dal vyznamenání, které jsme pro vás vyfotili, abyste si ho mohli prohlédnout. Mimochodem, Dutertre na slavnostním aktu přednesel děkovnou řeč v češtině s takřka dokonalým „ř“.

Souboj mladých

Nejde o jedinou personální změnu ve Francii, která stojí za povšimnutí. Emmanuel Macron tento týden sáhl ke změně na čele francouzské vlády. Élisabeth Borneovou nahradil Gabriel Attal, dosavadní ministr školství. Attalovi je teprve čtyřiatřicet a stal se nejmladším premiérem v dějinách páté republiky. Proč ta změna? Macronova strana rekordně ztrácí na hlavního rivala, krajně pravicové Národní sdružení. Jejím lídrem do eurovoleb je teprve osmadvacetiletý politik Jordan Bardella. Francii tak zjevně čeká souboj mladých, kteří jsou oba aktivní na sociálních sítích a platí za talentované komunikátory.

Správná posila

Míří na českou ambasádu při EU, tedy na Stálé zastoupení v Bruselu. Je jí Jan Hájek z tiskového oddělení ministerstva zahraničí, který od začátku března doplní mluvčí ambasády Alici Krutilovou a bude, spolu s ní, komunikovat s médii. Hájek vyhrál výběrové řízení, slyší Ředitelé Evropy. Osobně ho znají a mohou potvrdit, že ti, kdo vybírali, vybrali dobře.

Hlaste se! 

Už jsme informovali – a ocenili! –, že vláda v prosinci schválila tři vysokoškolská stipendia na prestižní evropskou školu College of Europe v Bruggách. Zatím se ale o ně přihlásily jen jednotky zájemců, jak slyšíme. A to je opravdu ostuda! Uzávěrka přihlášek je 16. ledna, tak pokud znáte českého studenta či studentku, kteří by rádi do hloubky zkoumali právo, politické systémy nebo byznys evropských států, nechť se přihlásí. Mezi absolventy Brugg je například Ivan Hodáč, dlouho nejvlivnější Čech v Bruselu, nebo současný mluvčí české mise při NATO Matti Tetřev.

Co si přečíst

• Jak ekonomická politika amerického prezidenta Bidena rozděluje EU – o tom je analýza Ústavu mezinárodních vztahů.

• Vzpomínáte na protesty aktivistů v Praze za zavedení třicítky na silnicích? Brusel takto omezil rychlost před třemi lety. V tomto rozhovoru pro HN tento krok hodnotí tamní náměstkyně pro dopravu. Spoiler alert: rozhodně neříká, že třicítka se hodí pro každé město.

• Pád influencerky známé po celé Evropě (a světě)? Tvrdila, že peníze jdou na charitu, ale nechala si je.

Evropa podle…

Henry Foy, šéf bruselské kanceláře Financial Times, autor newsletteru Europe Express

Která země zrovna v nějakou chvíli zastává rotující šestiměsíční předsednictví EU, je často spojeno buď s užitečnými, nebo s nepříjemnými náhodami. Doufejme, že belgické předsednictví, které začalo na Nový rok, bude prvním příkladem. Motto předsednictví této malé, jazykově a kulturně rozdělené země zní „V jednotě je síla“. Belgie zdůrazňuje svou tradiční schopnost vždy dosáhnout kompromisu. Bude ji opravdu nutně potřebovat, zvlášť když arcieuroskeptik Viktor Orbán brnká ostatním 26 zemím na nervy svojí neochotou schválit další pomoc Ukrajině. Není pravděpodobné, že by Belgie tlačila na nějaké potrestání Maďarska, místo toho se bude snažit najít elegantní způsob, jak Orbánova veta obejít. Hodně lidí doufá, že tento typ řešení by se mohl stát vzorem pro vztahy s Maďarskem i do budoucna.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Začíná série akcí k letošnímu, dvacátému výročí vstupu do EU. Na této konferenci vystoupí politické špičky nebo třeba bývalí čeští eurokomisaři. Sledovat ji lze i online.

• Polévat obrazy a lepit se k silnici? Extrémní akce aktivistů klimatu škodí, ukázal rok 2023.

• Proč není pravděpodobné, že EU se v integraci posune tak výrazně jako v dobách, kdy Evropskou komisi řídil nedávno zesnulý Jacques Delors?

Tečka podle Ondřeje Housky

Koncem loňského roku zemřely dvě zásadní postavy evropské integrace, Jacques Delors a Wolfgang Schäuble. Svůj blízký vztah k druhému jmenovanému často zdůrazňoval Andrej Babiš. Člověk, který byl u toho, mi vyprávěl následující: když se Babiš stal ministrem financí a přijel do Bruselu, Schäuble, jeho německý protějšek, mu nabídl schůzku. Chtěl si vyměnit názory s ministrem země, která v evropských otázkách obvykle má podobné názory jako Německo. Na schůzku bylo 15 minut. Schäuble na svém invalidním vozíku přijel do místnosti, oba muži se pozdravili a Babiš spustil, v němčině: „Wolfgang, víš kolik já v Německu zaměstnávám lidí?“ Následovala hora stížností na to, jak jsou v Německu vysoké daně a odvody. Po 15 minutách schůzka skončila a Schäuble na svém vozíku zase odjel, aniž se prakticky dostal ke slovu. To jen na margo toho, že nestačí mít na někoho číslo v mobilu, to je v politice běžné. Důležité je, co je kdo s kým schopen vyjednat, jak je schopen lidsky zapůsobit, jakou míru emoční inteligence projevit.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.