K jednomu z nejdůležitějších dění v Evropské unii Češi zaujali postoj, který je pro ně v Evropě, žel, typický – zahulíme, uvidíme. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy. Je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii a může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte! 

26 proti jednomu

Petr Fiala a jeho delegace mají, velmi nezvykle, v Bruselu rezervovaný hotel až do soboty, byť summit lídrů členských zemí EU má skončit už v pátek. Ale může se pořádně protáhnout. Proč? Premiéři či prezidenti států unie mají schválit nové peníze pro Ukrajinu a také zahájit rozhovory s ní a s Moldavskem o vstupu do EU. Celé to směřuje k završení politického procesu, který začal ruskou invazí na Ukrajinu loni v únoru. V předvečer schůzky oficiálně začínající ve čtvrtek to ale směřovalo hlavně k blamáži Západu. Peníze pro Ukrajinu i rozšíření blokoval Viktor Orbán – potřeba je jednomyslný souhlas všech zemí – a vysílal signál, že tentokrát se nedá koupit penězi. Jak a kdo to může zvrátit? Psali jsme.

Klíčový týden

Současné dny prostě rozhodnou o mnohém – jak o Ukrajině, tak dost možná i o české koalici Spolu. V podcastu Bruselský diktát uslyšíte předpověď, jak to vše dopadne – a proč. Ustoupí Orbán? A podaří se Miroslavu Kalouskovi rozvrátit svou kandidaturou do Evropského parlamentu jak svou vlastní TOP 09, tak celé Spolu? A neměla ho Markéta Pekarová Adamová nechat močit ze stanu ven, místo zvenku do stanu, abychom parafrázovali klasika? Bruselský diktát připravuje mužská polovina Ředitelů Evropy a Michal Půr. Poslouchejte na Apple Podcasts, Spotify nebo sledujte jako video.

Prosvištíme si: Ještě roky

Tak dlouho potrvá válka na Ukrajině, pokud se nestane něco nečekaného. Západ by po tu dobu měl být připraven Ukrajinu dál zásadně podporovat, jinak nemá proti Rusku šanci. Otázkou ale je, jestli k tomu budeme nadále ochotni. A existuje jeden problém, v němž by státy EU neměly následovat Američany v jejich tvrdém přístupu proti Číně. O co jde? O tom všem mluví v rozhovoru s HN Hanns Maull, špičkový německý odborník na mezinárodní vztahy. Čtěte.

To je děsivé

Koho Češi vnímají jako největší hrozbu? Putinovo Rusko? Kdepak, pro Čechy jsou největší hrozbou migranti, ukázal průzkum think-tanku Visegrad Insight. Stejně to vidí i Slováci a Maďaři, ale nejsou z migrantů zdaleka tak vyděšení jako Češi. Pro hodně z našich spoluobčanů představuje hrozbu i EU, USA, západní způsob života. Detaily tady.

Češi a veto

Česko spolu s Německem a Švédskem poslalo do Bruselu neformální stanovisko, kterému se v unijní hantýrce říká non-paper. Ředitelé Evropy ho mají k dispozici, tři země v něm vyzývají, aby státy EU ohledně rozšiřování o nové členské země rozhodovaly nikoliv jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou tam, kde už teď podle pravidel mohou. Konkrétně jde o otevírání balíků jednotlivých kapitol, na které se vyjednávání se zájemci o členství dělí. Nebývá zvykem, aby se Česko pralo za kvalifikovanou většinu na úkor jednomyslnosti. Podle našich zdrojů ale jde o tak technickou záležitost, že zastánci co nejrozsáhlejšího práva veta mezi lidmi, kteří o české evropské politice rozhodují, neměli problém německo-švédskou iniciativu podpořit.

Zahulíme, uvidíme

Ve vyšších patrech debaty je to stále beze změny. Ředitelé Evropy mohli nahlédnout do zápisů z poslední diskuse na téma institucionálních změn v unii tento týden. Česko je „připraveno prozkoumat cesty, jak udělat EU efektivnější“, potřebuje ale ještě „prostor k inkluzivní debatě na národní úrovni“. Jak to číst? Tak, že zejména ODS, která dlouhodobě oponuje zrušení práva veta – považuje ho za praktický výraz suverenity země –, se o věci nechce bavit a navenek dělá, že se kolem toho nic neděje. Oficiální pozice vlády k institucionálním změnám EU po rozšíření zatím není. Vláda o tom dosud nejednala, pouze jednou zasedala koaliční K5, a to se stejným závěrem – tedy ve stylu zahulíme, uvidíme.

Dusík pořád ve hře 

Česko nemá a od vstupu do EU v roce 2004 zatím nikdy nemělo post generálního ředitele v Evropské komisi, jinak řečeno špičkového úředníka nebo úřednici. Nad ním jsou už jen eurokomisaři a pod ním celé aparáty podobné ministerstvům v členských státech, které navrhují unijní regulaci. Zástupců těchto úředníků Česko také nemá moc, momentálně má konkrétně jednu Irenu Moozovou, dvojku na generálním ředitelství pro spravedlnost. Bývalý náměstek na ministerstvu životního prostředí Jan Dusík se před časem přihlásil do konkurzu na dvojku generálního ředitelství v komisi pro otázky klimatu, a pozor – je pořád ve hře! Postoupil do dalšího kola, mezi vánočními svátky ho čeká celodenní online prověrka manažerských schopností (takzvané assessment centrum), jak řekl Ředitelům Evropy. Znamená to, že Dusík je mezi posledními pěti kandidáty.

Špičkoví lidé

Jak jsme psali minule, v Praze předčasně končí francouzský velvyslanec Alexis Dutertre, protože zásadně povýšil – bude nejbližším poradcem pro EU prezidenta Emmanuela Macrona, takovým francouzským Tomášem Pojarem. Rozhodně to není náhoda – Macron, na rozdíl od předchůdců, bere střední a východní Evropu vážně a počítá s ní. Výrazem toho je fakt, že do Prahy poslal špičkové diplomaty. Před Dutertrem to byl Roland Galharague, který dnes zastává top funkci velvyslance EU v Moskvě. Tady vysvětlujeme, proč Macron změnil francouzský přístup k našemu koutu Evropy, a připomínáme, že čeští politici se – naštěstí – zbavují dosavadní frankofobie a začínají chápat, že Francie může v lecčems být naším klíčovým partnerem.

Ostře sledované: Nová top funkce

Kdo vede Evropskou investiční banku, to donedávna zajímalo fakt málokoho. Teď se ale o tuto roli strhl souboj těžkých vah, v němž nakonec zvítězila španělská vicepremiérka Nadia Calviñová (víc o ní i o souboji tady). Proč ta změna? EIB je největší mezistátní bankou na světě a podle všeho bude hrát zásadní roli při budoucí rekonstrukci Ukrajiny. Část zemí EU taky chce, aby začala financovat jadernou energetiku nebo výrobu vojenského materiálu. Z Čechů Calviñovou dobře zná Martin Špolc, jeden z nejvlivnějších Čechů v Evropské komisi. Calviñová v ní ve vysokých funkcích dříve taky působila a Špolc pro ni pracoval. „Velmi inteligentní, efektivní, velmi tvrdě pracující, velmi náročná a velmi schopná žena,“ napsal nám o ní.

Hlavní kontrolor

Náměstka ministra pro evropské záležitosti Marka Havrdu (Piráti) schválila Evropská komise jako jednoho ze členů svého speciálního tělesa (Regulatory Scrutiny Board), které dohlíží na kvalitu legislativních návrhů komise a jejich dopad ještě předtím, než se rozešlou eurokomisařům a jednotlivým generálním ředitelstvím. Členů je jenom devět, mandát mají na tři roky a Havrda je prvním Čechem v této funkci. Gratulujeme! A když jsme u funkcí, úplně zapadlo, že novým generálním ředitelem Centra pro regionální rozvoj je Petr Štěpánek. Má pod sebou jeden z největších programů na čerpání evropských peněz v Česku.

Vzdělávat jinak

Z týmu ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka odchází Dana Kovaříková, která má dlouholeté zkušenosti s českou státní správou a hlavně s prací v Evropské komisi. Od ledna bude ředitelkou nové Diplomatické akademie. Tradiční přípravka budoucích diplomatů se totiž má změnit, vzdělávat by se tam měli i lidé z jiných resortů než jen z ministerstva zahraničí. A jednou z priorit bude, aby se absolventi následně dostali do evropských nebo jiných mezinárodních institucí. Samozřejmě taky gratulujeme!

Český robot dobývá Evropu

Pokud jste si zvykli na to, že český agrárník vypadá jako Andrej Babiš, zapomeňte. Evropské poslance teď ohromil devětadvacetiletý farmář z Brna Matěj Sklenář, který na svoje rajčata ve skleníku nechává dohlížet umělou inteligenci – robota, kterému podomácku říká Franta. Sklenář vyhrál v celoevropské soutěži mladých zemědělců v kategorii nejlepší digitální projekt a při přebírání ceny v Bruselu byl mnohými označen za příklad farmáře budoucnosti. Gratulujeme!  

Co si přečíst

• Jakou knihu si přečíst nebo nadělit k Vánocům? Inspirujte se 20 + 1 tipem z redakce HN.

• Abychom zabránili katastrofálním změnám klimatu, musíme radikálně změnit náš způsob života, tvrdí část odborníků. Jejich názor představuje tato studie Asociace pro mezinárodní otázky, doplněná o komentář dvou českých vědců.

• Připomeňte si výročí, o kterém se hodně mluví, ale málo ví. Před 80 lety podepsal Edvard Beneš československo-sovětskou smlouvu. Skutečně zásadně přispěla k tomu, že se v naší zemi posléze chopili moci komunisté? 

Evropa podle…

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Opravdu máme drahé potraviny? Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) minulý týden rozpoutal mediální bouři, když řekl, že potraviny od ledna opět zdraží. Od roku 2019 se přitom nevyvíjely ceny hlavních potravin dramaticky odlišně od sousedního Německa. Ceny zemědělské produkce postupně jak v Česku, tak v Německu prosakovaly do výroby a následně i na pulty obchodů. Potraviny tak v průměru oproti roku 2019 zdražily zhruba o 33 procent jak v Česku, tak i v Německu. U některých produktů (tuky a oleje) sice rostly ceny na pultech v Česku o něco výrazněji, v případě jiných produktů (například vepřové maso) je tomu ovšem naopak. Kde je tedy problém? Pravděpodobně v rozdílných cenách potravin už před startem pandemie v roce 2019 a v tom, že na rozdíly jsou spotřebitelé po energetické krizi citlivější. Zda za cenovými rozdíly stojí silnější oligopolní struktury mezi potravináři nebo maloobchodními řetězci, popravdě nevíme. Chybí nám kvalitnější a detailnější data. A jejich aktivnějším sběrem a kontrolou by měl možná ÚOHS začít problém řešit.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Jak jsou Ukrajinci připraveni na zimu a co potřebují nejvíc?

• Země EU a europoslanci se dohodli na regulaci umělé inteligence. Tady je hodnocení toho, co Evropa zamýšlí.

• Pokud chcete poznat lidi, které zajímá EU, přijďte na vernisáž výstavy EU v mém telefonu.

Tečka podle Ondřeje Housky

Česká pravice je prázdná a nekompetentní. Bohužel. Říkám to jako člověk, který vždy volil pravicové nebo středové strany. Pravicoví politici v Česku rozhazují podobně jako levice, jen posílají peníze na jiné adresy – svým zájmovým skupinám. Česká pravice se nestará o trh, ale o nadbíhání vlastním voličům. Výsledkem je, že Česko zaostává. Jak by se měli čeští pravičáci změnit, aby skutečně hájili pravicové hodnoty a posunuli Česko dopředu? To jsem se pokusil popsat tady. A nebojte, nekritizuju naši pravici tak, jak to dělá Václav Klaus nebo Miroslav Kalousek, tedy muži, kteří si myslí, že mají patent na to rozhodnout, co je pravicové. Ti jsou mi opravdu vzdálení.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.