V katedrále svatého Víta na Pražském hradě začalo dnes v poledne poslední rozloučení se zesnulým Karlem Schwarzenbergem. Katolický obřad doprovázejí státní pocty. Zádušní mši slouží pražský arcibiskup Jan Graubner, kázání pronesl Tomáš Halík, s krátkou smuteční řečí vystoupil prezident Petr Pavel. Po bohoslužbě budou Schwarzenbergovy ostatky převezeny z Pražského hradu na Orlík a v úzkém rodinném kruhu uloženy do hrobky. Bývalý ministr zahraničí, poslanec, senátor, hradní kancléř Václava Havla a příslušník jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů zemřel 12. listopadu ve Vídni, bylo mu 85 let.

Obřadu se kromě rodiny, přátel a spolupracovníků zesnulého zúčastní stovky pozvaných hostů - členové vlády a obou parlamentních komor, bývalý prezident Miloš Zeman, zástupci domácí i evropské šlechty, diplomaté, lidé z kulturní obce, představitelé významných institucí a další osobnosti veřejného života. Dorazila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová i zástupci tří evropských vládnoucích šlechtických rodin - monacký kníže Albert, velkovévoda Jindřich Lucemburský a princ Alois z Lichtenštejna. Britskou královskou rodinu zastupuje velvyslanec Matt Field.

Prezident Petr Pavel na závěr obřadu prohlásil, že ve Schwarzenbergovi odchází velká osobnost moderních dějin. Jde podle něj o jednu z posledních velkých teček za epochou, kdy nesvobodu vystřídal nový stát, kterému bývalý ministr zahraničí dal svůj otisk. Prezident v krátké řeči poukázal na lidskost, laskavost a schopnost spojovat, kterou podle něj Schwarzenberg představoval.

„Odešel výjimečný politik, intelektuál, obratný diplomat i lesník, jak o sobě rád s nadsázkou říkal, pokračovatel rodu, člověk, který miloval život a svoji zem, velkorysý a moudrý,“ řekl prezident.

Připomněl, že zesnulý podporoval Česko i v dobách, kdy v zemi nemohl žít. „Miloval svoji vlast a ze všech cest, kterými se mohl vydat, si vybral cestu služby České republice, vnímal to jako povinnost, jako službu, ke které byl vychován, a i v době, kdy tu nemohl žít, zemi podporoval,“ řekl.

Schwarzenberg by měl být podle prezidenta vzorem pro všechny osobnosti ve volených funkcích. „Smutný čas pro nás může být impulsem, abychom se zamysleli, jak své role pojímáme a na koho či na co myslíme nejčastěji,“ uvedl. Z diplomatické práce exministra, která dala Česku dobré jméno v zahraničí, pak podle hlavy státu země těží dosud.

Význam politika, který zemřel ve Vídni 12. listopadu, pro zemi pak zvýraznila na závěr obřadu československá hymna.

Stovky lidí sledovali obřad v chrámu na velkoplošné obrazovce na Hradčanském náměstí. Přímý přenos z pohřbu vysílaly také všechny hlavní tuzemské televize a velkou pozornost věnují loučení s Schwarzenbergem i ostatní média.

Organizace pohřbu se řídila přáním zesnulého politika a aristokrata. V katedrále proto zazní československá hymna, lidová píseň Ach synku, synku, svatováclavský chorál, latinský hymnus Dies Irae (Den hněvu) či koleda Narodil se Kristus Pán. Rakev je zahalena do modro-bílé schwarzenberské vlajky, před oltářem jsou vystaveny řády Bílého lva a Zlatého rouna i znak rodu. Čtení z evangelia přednesl synovec zesnulého Ferdinand. Halík ve svém kázání vyzdvihl Schwarzenbergu pokoru, humor, rodovou tradici i lidovost, které podle Halíka vrátil důstojnost. „Ukázal rozdíl mezi hrdým češstvím a zatuchlým čecháčkovstvím,“ řekl kromě jiného o zesnulém.

Přímluvy přečetli starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská, která je vnučkou šlechtice Jiřího Douglase Sternberga a vzdálenou Schwarzenbergou příbuznou, a blízký Schwarzenbergův spolupracovník Miroslav Kalousek. V závěru obřadu poděkoval syn Jan Schwarzenberg.

Po skončení zádušní mše se průvod s rakví na cestě od oltáře zastaví u Schwarzenberské kaple, zazní 34 úderů zvonu Zikmund jako připomínka 34 let svobodné republiky. Rakev z katedrály vyprovodí smuteční marš v podání Hudby Hradní stráže zkomponovaný pro maršálka Schwarzenberga, který v bitvě u Lipska porazil Napoleona.

Při odjezdu z areálu Hradu se vůz se Schwarzenbergovými ostatky krátce zastaví před Schwarzenberským palácem na Hradčanském náměstí. Krokem projede okolo Černínského paláce, kde sídlí česká diplomacie, a v doprovodu policejního vozu odjede na Orlík v jižních Čechách.

Schwarzenbergův život odráží pohnutou historii českých zemí. Nejen jeho příznivci oceňovali celoživotní a přitom neokázalou službu vlasti, kterou musel s rodinou jako dítě po komunistickém puči na čtyřicet let opustit, ale také nadhled, svérázný humor a schopnost spojovat lidi různého přesvědčení, naturelu i původu.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.