Do právě probíhající stávky se podle odborů zapojily tři čtvrtiny škol. Učitelé poukazují na to, že jim nejde o zvýšení jejich platů, ale o zachování kvality výuky. Ačkoli vláda a ministerstvo školství tvrdí, že peníze v rozpočtu školství se navyšují, ředitelé jasně ukazují, že kvůli snížení objemu peněz, který chce ministerstvo poslat za odučené hodiny, budou muset propouštět. To by znamenalo například rušení laboratorní výuky, druhého cizího jazyka nebo omezení nabídky volitelných seminářů.
Když odboráři začali plánovat stávku, jejich důvody byly hlavně nedodržení vládního slibu dát učitelům 130 procent průměrné mzdy a seškrtání peněz pro nepedagogické pracovníky, tedy kuchařky, uklízečky a školníky. Tehdy ještě velkou podporu neměli. Jenže mezitím ministr školství Mikuláš Bek (STAN) oznámil, že školám pošle méně peněz za odučené hodiny. Když si ředitelé spočítali, kolik by museli ušetřit, zjistili, že takový návrh reálně ohrožuje jejich výuku.
Protest studentů - pochod Prahou
„Museli bychom propustit pět učitelů,“ říká například ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce Jiří Kühn. Ve třídách mají 31 dětí, jednou týdně měli půlenou hodinu češtiny a matematiky. O tu se změnami určitě přijdou, ale stačit to nebude. „Buď úplně zmizí laboratorní práce ve fyzice a chemii, nebo výrazně omezíme nabídku volitelných předmětů,“ popisuje, jak na ně dopadne návrh ministerstva školství na úspory ve financování škol.
Až ve chvíli, kdy se k učitelům dostala tato informace, se původní úvahy o hodinové stávce rozrostly na stávku celodenní. Navíc se k ní přidalo enormní množství škol. Podle místopředsedkyně školských odborů Markéty Seidlové jde o největší stávku za posledních třicet let. „Nám učitelům opravdu nejde zdaleka jen o naše platy, jak mnozí tvrdí. Jde nám o to, aby naši žáci nepřišli o možnosti, které jim české školy dosud nabízejí – ať už je to možnost profilace ve volitelných předmětech nebo třeba vyvážené teplé jídlo jednou denně,“ říká Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy a učitelka gymnázia v Litoměřicích.
Zrušíme druhý cizí jazyk, omezíme volitelné předměty. Škrty jsou likvidační, varují střední školy
Podle ministerstva existují školy, které si na dělení hodin zvykly a využívají ho i tam, kde to není potřeba. To ale školy odmítají. Masarykova střední škola chemická v Praze půlí hodiny stejně, jako tomu bylo před reformou financování. I tak by podle nového systému museli zrušit druhý cizí jazyk, který nabízí jako volitelný, a ještě škrtat v dalších volitelných předmětech. „Ten návrh je likvidační. Nejvíce by se měli bouřit rodiče,“ míní ředitel školy Jiří Zajíček.
Plánované škrty nejvíce dopadnou na školy, které se snaží nabídnout alternativní výuku. Pro některé to může znamenat i definitivní konec. Například pro alternativní třídu Gymnázia Na Zatlance ALT. Tam se vyučuje v tandemu, nedrží se předmětů, ale výukových bloků, s žáky často vyjíždí do terénu, učí projektově. Jako jedna z mála veřejných škol nabízí program, který se svou kvalitou a inovativností vyrovná těm nejlepším soukromým školám. Ministrovy škrty by je připravily o šest a půl úvazku, což je pro ně na hraně.
Ředitelé se ale obávají i o zachování provozu škol vzhledem k tomu, že ministerstvo chce škrtat také prostředky na platy kuchařek, školníků či uklízeček. Resort argumentuje tím, že místa, která chtějí škrtnout, stejně nejsou obsazená. To je pravda. Důvod je podle některých ředitelů ten, že platy na těchto pozicích jsou tak nízké, že zaměstnávají už teď místo deseti kuchařek třeba osm, aby vůbec měli šanci na toto místo za nabízený plat někoho sehnat. Teď hrozí tím, že jedinou šancí, jak jim extrémně nízké platy dorovnat, bude vzít je z rozpočtu určeného pro učitele.
Podle ekonoma zabývajícího se vzděláváním Daniela Münicha je základní problém v tom, že stále vydáváme v poměru k HDP málo, a i když by změny v přerozdělování peněz byly potřeba, situaci by nezachránily. „Podíl výdajů na školství vzhledem k HDP už tři roky po sobě klesá a má klesat i příští rok. Stát prostě preferuje nízké daně a ve státním rozpočtu nezbývají peníze na vzdělávání,“ řekl HN.
To si ministr Bek uvědomuje, ale své návrhy zatím nepřehodnotil. Ještě v neděli večer se omlouval rodičům, že se oni a jejich děti stali rukojmími ve sporu mezi vládou, odbory a stávkujícími.
Protest studentů - pochod Prahou
