Slíbené změny zákoníku práce podle zástupců lékařů nemusí odvrátit jejich prosincový protest, kdy vypověděli přesčasovou práci. Po páteční schůzce s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) to řekl předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda. Ministři avizovali, že od 1. ledna příštího roku by měla platit změna zákoníku práce, která umožní 24hodinové služby v nemocnicích a sníží objem dobrovolných přesčasů na hodnotu, která platila do začátku října letošního roku. Novela bude podaná jako poslanecký návrh, jeho znění mají lékaři dostat začátkem příštího týdne.

Výpovědi přesčasů jich podle dřívějšího vyjádření sekce podalo téměř 6000 ze zhruba 22 tisíc lékařů, někteří ale přesčasy neslouží. „To číslo je takové, že od 1. 12. hrozí i v těch největších nemocnicích omezení péče až na ty nejvíce akutní případy,“ řekl Přáda. Odvolání těchto výpovědí po dnešní schůzce podle něj není pravděpodobné. „Vzhledem k tomu, že další body, které jsme předložili před šesti týdny, byly smeteny ze stolu, že o nich tady vůbec není prostor hovořit, tak nemůžeme souhlasit s tím, že vyřešíme jenom jednu část,“ řekl po schůzce novinářům.

„Musíme snižovat počet přesčasů, ale zároveň pracovat na tom, aby byli lékaři v základní pracovní době zaplacení, aby byli konkurenceschopní na trhu práce,“ dodal. I lékaři na Slovensku mají podle něj odměnu vyšší o 40 procent.

Protest lékařů odstartovala novela zákoníku práce, která maximální možný objem dobrovolných přesčasových hodin z dosavadních 416 zvýšila na dvojnásobek. Znemožnila také dosud běžnou praxi navázat přesčasy na směnu a odsloužit celkově až 24 hodin. To zástupci Sekce mladých lékařů České lékařské komory kritizovali, opakovaně se setkávali se zástupci obou ministerstev.

Podle Jurečky návrhem nevzniknou nové 24hodinové směny, dál půjde o kombinaci směny a přesčasu, následovat musí celodenní volno. Dodal, že dosud byl legální pobyt na pracovišti jen 16 hodin. „Doba směny bude moci být maximálně 12 hodin, zbývajících 12 hodin bude moci být doplněno přesčasem,“ řekl Jurečka. Dodal, že půjde o možnost, nikoliv nařízení. Podle Válka by takové nastavení nemělo vést k nižší odměně lékařů, čehož se před jednáním lékaři obávali.

S konkrétním hodnocením chce ale počkat, až lékaři dostanou slíbený návrh novely zákoníku práce. Přáda nicméně odhadl, že kvůli způsobu komunikace na centrální úrovni i v nemocnicích roste procento lékařů, kteří namísto výpovědi z přesčasové práce plánují z nemocnic odejít, protože za takovýchto podmínek pracovat nechtějí. „V tento moment je málo pravděpodobné, že by lékaři stahovali výpovědi přesčasů nebo definitivní výpovědi,“ řekl Přáda České televizi. Další schůzka se zástupci vlády nyní podle něj domluvená není. Uvedl také, že někteří lékaři čelí ve svých nemocnicích za podané výpovědi šikaně a jejich zástupcům včetně Přády je telefonicky či e-maily vyhrožováno.

Ve svých požadavcích lékaři žádali také zvýšení základních mezd, protože přesčasy tvoří až polovinu jejich měsíčního příjmu. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) doplnil, že v úhradové vyhlášce na příští rok je vyhrazeno 6,8 miliardy korun přímo na zvýšení odměn zdravotníků v lůžkových zařízeních, většina pro nemocnice akutní péče. Příští rok má jít podle návrhu úhradové vyhlášky do nemocnic 280,3 miliardy korun, meziročně o 20 miliard víc. Téměř třetinu této částky tak podle Válkova vyjádření musí nemocnice dát na zvýšení odměn.

Podle Přády ale není z celkové částky jasné, jaký bude mít dopad na konkrétní výplaty. „My jsme tlačili na to, aby byly navýšeny platové tabulky, protože to je jediná záruka toho, že víme, že všichni lékaři budou mít nějaké navýšení,“ uvedl. Z navýšení není jasné, kdo ho dostane a v jaké formě. Lékaři proto žádali, aby se jejich základní mzda odvíjela z 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, což by znamenalo navýšení o 50 až 85 procent podle délky praxe.

Ministerstvo zdravotnictví také plánuje zavedení možnosti třísměnného nebo nepřetržitého pracovního režimu v přímo řízených nemocnicích s urgentními příjmy, což lékařům zkrátí pracovní týden o deset hodin při stejné odměně. „Tam, kde se dělá urgentní medicína, podle mého názoru není možný jiný než nepřetržitý provoz,“ uvedl Válek. Podobně to podle něj už funguje ve fakultních nemocnicích v Plzni nebo Olomouci.

Další změny chtějí ministerstva zapracovat do další novely zákoníku práce. Půjde například o změnu platových tabulek tak, aby absolventi lékařských fakult byli zařazení rovnou do 12. třídy, nebo zavedení volna před atestační zkouškou a po kmeni. Zavést chce také funkci koordinátora vzdělávání v přímo řízených nemocnicích, který by garantoval, že budou dodržované studijní plány mladých lékařů.

Změnit by se do budoucna mohlo i odměňování. Podle Válka se bude pracovat na nějaké variantě kolektivního vyjednávání vyšší úrovně nebo na speciálním zákonu, který bude odměňování řešit. Podle sekce ČLK téměř 6000 lékařů podalo od prosince výpověď z přesčasové práce. Podle nich nebude omezena akutní péče. „Věřím, že jsou to nabídky, které povedou k tomu, aby moji kolegové zvážili stažení těch výpovědí,“ řekl Válek.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.