Vládní koalice v pátek přes odpor opozice prosadila konsolidační balíček, který jí má pomoci zlepšit stav státního rozpočtu. V příštích dvou letech ho má vylepšit celkem zhruba o 150 miliard korun. Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent. Balíček neobsahuje zdanění tichého vína. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina změn má vstoupit v účinnost příští rok.

Pro schválení balíčku hlasovalo 108 poslanců. Ke koaličním poslancům se přidal i nezařazený poslanec Ivo Vondrák, který byl původně zvolen za hnutí ANO. Opozice hlasovala proti. Závěrečného hlasování se zúčastnilo 194 poslanců z celkových 200.

Část peněz i úspor má přinést právě schválená novela, zbytek představují škrty v pravomoci vlády. Rozsáhlá změna desítek zákonů má vládě pomoci konsolidovat veřejné finance a snižovat strukturální schodek státního rozpočtu. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) již dříve označil tempo růstu zadlužování za hrozivé. Vláda už předložila poslancům návrh rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 252 miliard korun, což je proti letošnímu plánovanému výsledku o 43 miliard korun méně.

Podle hnutí ANO je balíček zbytečný, spolu s hnutím SPD zastává názor, že jde hlavně o největší růst daní v novodobé historii, který může zvýšit inflaci a poškodit ekonomický růst. Debatu o balíčku provázely mnohahodinové nesouhlasné projevy opozičních řečníků. Například předseda ANO Andrej Babiš dokázal před druhým čtením balíčku ve sněmovně pronést šestihodinový projev. Hnutí ANO vyčítá vládě také to, že zrušila elektronickou evidenci tržeb, a tvrdí, že má hlavně lépe vybírat daně.

V případě zvýšení firemních daní vláda uvádí, že ve srovnání s ostatními státy EU patří tuzemská sazba spíše k těm nižším a zvýšením na 21 procent se přiblíží evropskému průměru. Ročně by mělo zvýšení podle důvodové zprávy přinést státu 22 miliard korun.

Konsolidační balíček

  • Konsolidační balíček má podle kabinetu snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 97,7 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53 miliard korun, celkem tedy až o 150,7 miliardy korun. Jeho cílem je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 procenta HDP až na odhadovaných 1,8 procenta HDP v roce 2024 a 1,2 procenta HDP v roce 2025.
  • Návrh mění 63 zákonů, vláda ke zdůvodnění změn uvádí, že v souvislosti s pandemií covidu-19 v letech 2020 a 2021 přijal stát řadu opatření, která nebyla nezbytně nutná pro řešení epidemie. 
  • Výdaje mají během dvou let klesnout o zhruba 80 miliard korun, tři čtvrtiny z toho má činit úspora od příštího roku a zbytek od roku 2025.
  • Hlavní část konsolidačního balíčku pro výdajovou stranu rozpočtu – podle koalice dvě třetiny – tvoří rušení dotací, celkem chce stát za dva roky na výdajích ušetřit 78,3 miliardy korun. Už v příštím roce se mají zkrátit o 45,6 miliardy korun, o zbytek v roce 2025.
  • Příjmy státního rozpočtu se mají zvýšit o téměř 70 miliard korun, necelých 32 miliard má přibýt od příštího roku a zhruba 37,5 miliardy od roku 2025.
  • Nejvíce peněz – 22 miliard od roku 2025 – má přinést zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 procent z dosavadních 19 procent, na 13 miliard vláda odhaduje přínos opětovného zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta, zvýšení daně z nemovitých věcí pak má vynést 9,3 miliardy korun.
  • Podobnou sumu kolem 7,5 miliardy má podle vlády státní rozpočet získat navíc díky zrušení 22 daňových výjimek a zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných. Skoro šest miliard má vynést nárůst spotřební daně z tabákových výrobků, miliardu pak totéž u lihu, víc než čtyři miliardy pak navýšení odvodů z hazardních her.
  • Omezí se sleva na manželku či manžela pouze na ty případy, kdy pečují o dítě do tří let věku. Zruší se mimo jiné takzvané školkovné, tedy daňová sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení, nebo sleva na dani na studenta.

Daň z nemovitosti se zvýší v průměru na 1,8násobek a postupně poroste podle inflace. Celý výnos připadne obcím, zatímco původní vládní návrh předpokládal, že se obce budou o část výnosu dělit se státem. Koalice později od tohoto záměru ustoupila, celý výnos ponechala obcím. Obce místo toho přijdou o část peněz ze sdílených daní.

V případě daně z přidané hodnoty budou do snížené sazby patřit hlavně potraviny, ale také tištěné noviny nebo třeba pohřební služby. Knihy budou zcela osvobozeny od DPH. Do vyšší sazby zamíří naproti tomu kadeřnické služby, točené pivo nebo přeprava a skládkování komunálního odpadu. Vláda uvádí, že u řady těchto položek, které byly dosud ve snížené sazbě třeba kvůli pandemii covidu, už důvod pro nižší sazbu pominul. Kohoutková voda bude ve snížené sazbě, ale nesmí být dochucena, jinak by spadala do vyšší sazby.

Některé položky budou v základní, tedy vyšší sazbě. Jde například o menstruační potřeby nebo o palivové dřevo a odvozené dřevěné palivo, stejně jako o kojeneckou vodu, dětské pleny nebo minerálky. Sněmovna na návrh koaličních poslanců schválila zákaz podpůrných akcí při prodeji tabákových výrobků. Jde hlavně o dárky nebo jiné výhody.

Schválený materiál také znovuzavádí odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců 0,6 procenta z příjmů. Ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo slevu na studenta. Omezuje se sleva na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak že bude muset pečovat o dítě do tří let věku. V příštích třech letech se zvýší spotřební daň z lihu. V příštím roce vzroste o deset procent a v dalších dvou letech po pěti procentech. Návrh neobsahuje zdanění tichého vína. Není v něm ani zvýšení renty bývalého prezidenta, s nímž nesouhlasili vládní Piráti.

Sníží se maximální výše státní podpory stavebního spoření z 2000 na 1000 korun. Stavební spořitelny však budou moci nově radit klientům s tím, jak získat dotaci z veřejných rozpočtů na udržitelné bydlení nebo na obnovitelné zdroje. Nově bude možné využívat úvěry ze stavebního spoření i na uvedené cíle. Bude tak možné dofinancovat třeba dotaci z programu Nová zelená úsporám.

Od 1. března příštího roku se cena roční dálniční známky zvýší z 1500 na 2300 korun. Od roku 2025 se bude cena zvyšovat podle inflace. Nově se zavede možnost jednodenní známky. Cenu dálniční známky na následující rok oznámí vždy ministerstvo dopravy do konce listopadu.

Opozice uspěla s jediným pozměňovacím návrhem. Předložila ho poslankyně ANO Zuzana Ožanová s cílem, aby blokové pokuty mohly do budoucna ukládat v elektronické podobě všechny správní orgány včetně obecní policie, nejen republikoví policisté a celníci.

Konsolidační balíček a také úpravy penzijního systému již dříve uvítala i Národní rozpočtová rada. Podle ní oddálí náraz do dluhové brzdy stanovené na zadlužení ve výši 55 procent hrubého domácího produktu.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.