Ochránci přírody našli v neděli vpodvečer v koruně stromu v plzeňských Předních Skvrňanech velké hnízdo sršní asijských. Hasiči ho zlikvidují během pondělí. Další hnízda neobjevili. ČTK to dnes řekl Zdeněk Myslík z plzeňské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), na síti X o nálezu informoval také ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jde o první potvrzený nález tohoto invazního druhu hmyzu v ČR, který se specializuje na lov včel. Podle přírodovědců se sršeň asijská do ČR dostala zřejmě kamionem ze Španělska.

„Je to jedno velké hnízdo v okolí Vejprnického potoka,“ řekl Myslík. Nechtěl uvést konkrétní místo kvůli tomu, aby tam lidé nechodili. Podle něj to bylo zhruba jeden kilometr od prvního nálezu, což bylo v ulici Nade Mží v Předních Skvrňanech směrem k zahrádkářské kolonii, kde se sršně krmily nektarem na pámelníku. Ochránci přírody se pak snažili vytrasovat hnízdo, pomohlo také Západočeské muzeum a veřejnost.

„Hnízdo budeme dnes odpoledne likvidovat,“ uvedl Myslík. Další už by v oblasti být nemělo. „Ale až se zlikviduje tohle hnízdo, a když sršně nezmizí, tak se třeba bude hledat další. Je však veliká pravděpodobnost, že je jenom jedno,“ řekl. Sršeň podle Myslíka zřejmě přivezl do Plzně kamion, protože objevené hnízdo je poblíž dálnice. Přírodovědci se shodli na tom, že zřejmě někde ve Španělsku, kde je tohoto hmyzu hodně, se chytila sršní královna pod plachtu nákladního vozu, třeba s pomeranči, které vezl dopravce do obchodů ve střední Evropě. Sršeň pak mohla při brzdění vylétnout. Invazní druhy se šíří podél kolejí a dálnic, uvedl.

Ochránci přírody jsou předběžně domluveni s hasiči, že hnízdo dnes zlikvidují. Mluvčí krajských hasičů Petr Poncar uvedl, že zatím hasiči povoláni nebyli. Pracovníci AOPK se mohou domluvit s dobrovolnými hasiči ve Skvrňanech.

Sršeň asijská je o něco menší než sršeň obecná, která se v ČR vyskytuje běžně. Tento druh je zároveň tmavší, podle ochránců jde poznat od sršně obecné i díky žlutě zbarveným koncům končetin. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda sršně asijské mají kolovitý až hruškovitý tvar a vchod z boku. Nejčastěji bývají podle ochránců vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi. Asijská sršeň létá lépe než sršeň obecná, v letu je rychlejší a obratnější.

Podle ochránců je schopná rychle se šířit, proto je důležité, aby lidé hlásili podezření na její výskyt AOPK. Ta výskyt sršně ověří a případně zajistí ve spolupráci s hasiči likvidaci hnízd. Lidé mohou výskyt sršně hlásit na e-mail invaznidruhy@nature.cz, podle ochránců je vhodné hlášení doplnit fotografií a přesnějším popisem hmyzu, aby bylo možné vyloučit záměnu s jiným druhem.

Hmyz byl podle ochránců před 20 lety zavlečen do Francie se zásilkou zboží z východní Asie, od té doby se šíří západní Evropou. Letos v létě ho objevili i v Maďarsku u hranic se Slovenskem. Dlouhodoběji se vyskytuje třeba v Portugalsku, Španělsku, Francii a Belgii. Z dat z těchto zemí vyplývá, že je důležité zajistit okamžitou likvidaci nalezených hnízd, aby se zabránilo rychlému šíření a trvalému usazení sršně.

Hrozba invaze

Invazí nebezpečné sršně asijské, jejíž první výskyt byl zaregistrován minulý čtvrtek v Plzni, je kvůli příhodným životním podmínkám ohrožena zejména západní část země. Zpozornět by měli odborníci a včelaři hlavně v okolí Českých Budějovic či Plzně a v Podkrušnohoří. Vyplývá to z počítačového modelu šíření tohoto predátora likvidujícího včelstva, který letos dokončili odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Model jim umožní cíleně zaměřit preventivní opatření na oblasti, které jsou pro sršeň asijskou nejvhodnější, sdělili ČTK zástupci fakulty.

„Přítomnost sršně asijské na Plzeňsku potvrzuje správnost naší predikce, která poukazuje na zvýšené riziko právě na západě Česka, a to zejména v okolí městských oblastí,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky. V Evropské unii je sršeň asijská považována za vysoce rizikový druh hmyzu, který ohrožuje původní biodiverzitu. „Sršeň asijská představuje vážnou hrozbu pro místní ekosystémy a může negativně ovlivnit zdravotní stav českých včelstev,“ upozornil včelař a odborný asistent z katedry biochemie Jiří Danihlík.

Kvůli rostoucímu riziku invaze sršně asijské začali experti z olomoucké přírodovědecké fakulty pracovat před více než rokem na modelu, který na základě dat o výskytu tohoto predátora v západní Evropě dokáže určit místa v České republice s nejpříhodnějšími podmínkami pro jeho šíření. Z databází mapujících potvrzený výskyt sršně asijské v Evropě vědci vybrali přes 2000 pozorování tohoto hmyzu, do modelu se promítly i průměry dostupných klimatických dat za posledních 30 let. Z vytvořeného počítačového modelu vyplynulo, že příhodné podmínky nabízejí oblasti v západní části České republiky. „Jedná se zejména o okolí Českých Budějovic, Plzně a také o Podkrušnohoří,“ doplnil Jan Brus.

Podle odborníků z analyzovaných dat vyplývá, že z pohledu vhodných podmínek pro šíření sršně asijské panují velké rozdíly mezi západem a východem Česka. „Poměrně důležitým prvkem ovlivňujícím vhodnost stanoviště pro sršeň asijskou se ukázaly rozdíly v teplotách a srážkách mezi létem a zimou. Na západě jsou tyto rozdíly menší, takže tyto oblasti jsou klimaticky stálejší, což sršním zřejmě vyhovuje,“ uvedl Ondřej Biemann z katedry geoinformatiky. Sršeň asijská se v Evropě vyskytuje především v těsné blízkosti lidských sídel, což se ukázalo jako ideální prostředí pro její šíření i v České republice. Tento dravý hmyz může hnízdit na různých místech, a to včetně budov, zahradních domků či stromů.

Dosavadní data o šíření sršně asijské v Evropě podle odborníků na druhou stranu ukazují, že klimatické podmínky v Česku tomuto hmyzu zatím příliš nevyhovují. Zejména chladná zima by mohla být pro sršeň asijskou fatální. S ohledem na vývoj klimatu v následující dekádě je však podle nich nutné se na výskyt sršně asijské v české krajině připravit a najít fungující řešení k zabránění jejího šíření. „Veřejnost může pomoci tím, že nahlásí případný výskyt sršně asijské. Fotografie a lokalizaci místa výskytu lze zaslat například pomocí mobilní aplikace Nahlaš sršeň,“ uzavřel Danihlík.