Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stagnoval. Zpřesněné údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.

Pokles reálných peněžních a nepeněžních příjmů českých domácností na obyvatele pokračoval i ve druhém čtvrtletí. „Mezičtvrtletně byl pokles o 0,2 procenta a meziročně o 4,1 procenta,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v letošním druhém čtvrtletí 44 269 korun. Oproti předchozímu kvartálu se reálně zvýšil o půl procenta, meziročně se ale o 2,4 procenta snížil.

Reálná spotřeba domácností na obyvatele stoupla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, avšak v meziročním srovnání o 7,3 procenta poklesla. Míra úspor domácností ve druhém čtvrtletí dosáhla 18,8 procenta, což bylo o 1,8 procentního bodu víc oproti předchozímu čtvrtletí a o 2,9 procentního bodu víc než před rokem. Míra investic domácností klesla mezičtvrtletně o 0,2 procentního bodu na 7,2 procenta. Meziročně poklesly investice domácností o jeden procentní bod.

U nefinančních podniků míra zisku a investic ve druhém čtvrtletí mezikvartálně stoupla. Míra zisku činila 49 procent, což představovalo mezikvartální nárůst o 0,4 procentního bodu a meziroční růst o 2,1 procentního bodu. Míra investic stoupla mezičtvrtletně o půl procentního bodu na 28,1 procenta. Meziročně se naopak snížila, a to o 1,5 procentního bodu.

Nedaří se návrat na úroveň před covidem

České ekonomice se stále nedaří vrátit na úroveň před pandemií covidu-19. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení zpřesněných údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí.

"Bohužel se tuzemskému hospodářství stále nedaří odrazit ode dna a už vůbec ne vrátit se na výchozí předcovidovou úroveň," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Vše začíná a končí u inflace, která likviduje kupní sílu a brzdí investiční aktivitu v ekonomice. Inflací způsobený propad reálných příjmů domácností se přímo odráží v nižší reálné spotřebě, zatímco obavy z dalšího vývoje ekonomické i vlastní finanční situace vedou domácnosti k hromadění úspor a omezování investic do bydlení," doplnil.

Analytička Komerční banky Jana Steckerová konstatovala, že ekonomika stále zaostává o víc než jedno procento za předpandemickou úrovní. "Hluboko pod předpandemickou úrovní se nachází především spotřeba domácností, která ale ve druhém čtvrtletí překvapila mírným mezičtvrtletním růstem, který si podržela i po revizi. Ve srovnání s předpandemickým posledním čtvrtletím roku 2019 však byla spotřeba domácností stále výrazně nižší, a to o téměř devět procent," uvedla.

Mírný nárůst spotřeby domácností podle Steckerové může být signálem začínajícího oživení českého hospodářství. "S pokračujícím solidním růstem nominálních mezd a rychlým ústupem inflace se se bude zrychlovat růst reálných mezd. Právě výrazný pokles kupní síly domácností v předchozích čtvrtletích byl hlavním důvodem nižší spotřeby. Útraty domácností by měla podpořit rovněž vysoká úroveň nahromaděných úspor. Pozitivní je i pokračující investiční aktivita firem," uvedla analytička. Druhé pololetí by tak podle ní mělo přinést postupné obnovení růstu, za celý rok HDP vzroste o 0,1 procenta.

Podobný názor zastává i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Navzdory mírné negativní revizi výkonu HDP za letošní druhé čtvrtletí i nadále předpokládáme, že v celoročním vyjádření může česká ekonomika letos vykázat mírný růst HDP na úrovni 0,1 procenta. V mezikvartálním vyjádření by v letošním druhém pololetí mělo pokračovat oživení spotřeby domácností díky kombinaci solidního růstu nominálních mezd a klesající inflace v české ekonomice," uvedl. Rizikem pro oživení české ekonomiky je podle Jáče zejména vývoj v Německu, které má nakročeno k celoročnímu poklesu HDP.