Jsem ráda, že jsme neměli peníze a mohli tady zůstat, říká novinářka s afgánskými kořeny Fatima Rahimi o době, kdy musela kvůli islámským fundamentalistům s rodinou uprchnout do Česka. Zůstala přitom trochu náhodou – její rodiče už neměli dostatek peněz pro převaděče. A v její zemi se bojuje kvůli vládě Tálibánu o lidská práva dodnes. „Kdybych tam zůstala, možná bych už nebyla,“ říká.
„Ženy bojují za svá práva od vzniku Afghánistánu v roce 1919, nemám pocit, že by se tato bitva někdy zastavila, a teď pokračuje i pod vládou Tálibánu,“ říká Rahimi k tomu, že během dvou let teokratické vlády radikálního hnutí ztratily ženy v Afghánistánu možnost studovat, pracovat, podnikat, svobodně se rozhodovat o svém životě nebo pohybovat se na veřejnosti.
Když dvě afghánské dívky na kolech řeknou středověku ne
A podobně vyostřená je situace i v sousedním Íránu, kde smrt Mahsy Aminiové odstartovala kromě boje za rovnoprávnost žen také sérii zatýkání, poprav a nejrůznějších útoků.
„Moje mamka je negramotná. Neumí arabskou ani českou abecedu, umí se akorát podepsat a mobilem spolu komunikujeme tak, že mi posílá hlasové zprávy. Na to, že opravdu nikdy nechodila do školy, je snad jedna z nejemancipovanějších žen v mém životě,“ popisuje Rahimi vlastní zkušenost s bojem za ženská práva pod fundamentální vládou.
Zároveň dodává, že stále existují části Afghánistánu, kde se ženy mohou učit. „Někde je Tálibán vstřícnější a dívky mohou chodit alespoň do základních škol nebo navštěvovat různé kurzy,“ dodává novinářka.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
