Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v České republice. Začít by mohla během roku či roku a půl, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM). S nedostatkem některých antibiotik včetně penicilinu se Česko potýká několik měsíců. Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se informování o dostupnosti léků zlepšilo. Musí také lépe komunikovat s lékaři a lékárníky.
„Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat, že se během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ řekl Válek. Jedná se podle něj s několika držiteli licencí a několika místy, kde je možné lék vyrábět. Podrobnosti sdělit nechtěl, nejdříve chce o případném úspěchu jednání informovat premiéra a vládu. „Ministerstvo zdravotnictví a já osobně udělám maximum proto, abychom dostali výrobu penicilinu do České republiky,“ dodal.
Penicilin se v Česku vyráběl už od 40. let 20. století v Roztokách u Prahy a pražských Dolních Měcholupech, výroba ale byla postupně ukončena. V současné době antibiotika dodávají do ČR firmy ze Slovenska, Slovinska, Rakouska nebo Německa.
Zajištění výroby přímo v Česku považuje Válek za řešení jedné z příčin nedostupnosti léků. „Bude to znamenat částečnou soběstačnost. Byť by byla částečná, to samozřejmě obrovsky pomůže. Penicilin je obrovský problém, pokud chybí takto dlouhodobě,“ uvedla k tomu v OVM poslankyně Iveta Štefanová (SPD). Lékaři podle ní musí pak sahat k jiným širokospektrým antibiotikům, která zhoršují riziko vzniku odolných kmenů bakterií.
Plná soběstačnost České republiky ani Evropy podle zástupců výrobců léčiv není reálná, v pátek o tom diskutovali na odborné konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024 v Praze. V současnosti se podle Zdeňka Blahuty, výkonného ředitele Evropské federace lékárenských sítí a bývalého ředitele SÚKL, vyrábí mimo Evropu a USA dvě třetiny účinných látek a 40 procent hotových léků. Výroba základních chemikálií, které jsou pro léčiva potřeba, není možná v EU ani z ekologických důvodů.
Další řešení je podle Válka usnadnění dovozu léků z jiných evropských zemí, ke kterému došlo loni v prosinci. Dovezeno bylo podle ministra od té doby už přes 150 tisíc balení. Antibiotik v tabletách bylo loni v Česku spotřebováno podle údajů SÚKL více než sedm milionů balení. Umožnit je podle Válka třeba také větší konkurenci firem vyrábějících stejný lék.
Podle viceprezidenta České lékařské komory Zdeňka Mrozka by lékaři měli být o výpadcích léků lépe informovaní. „Já třeba nechápu, když máme elektronický recept, proč když předepisují pacientovi lék, který u nás není dostupný, proč mi to systém nenahlásí,“ řekl v debatě Mrozek. Vhodné by podle něj bylo, aby se lékař mohl rovnou podívat, ve které lékárně tento lék je. „Úplně ideální by bylo, kdybych ten lék mohl pacientovi v lékárně rovnou zarezervovat,“ dodal.
Systém spravuje SÚKL, který podle Válka dosud nepřistupoval k lékařům a jejich informování příliš vstřícně. Do čela SÚKL nastoupila ve čtvrtek nová ředitelka Kateřina Podrazilová, vystřídala Irenu Storovou. Dramaticky lépe podle něj musí spolupracovat s Českou lékárnickou komorou. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl ministr.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist