Česko mění svůj postoj ke světu – pod tlakem toho, jak se mění svět sám. Poslední dny o tom podaly hned dva důkazy, jak se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy. Je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii a může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Ursula překvapila

Šéfka Evropské komise pronesla ve středu svoji poslední řeč o stavu EU v tomto mandátu a oznámila v ní, že Brusel začne vyšetřovat čínské výrobce elektroaut pro podezření z jejich nekalého dotování čínskou vládou. Ursula von der Leyenová tím vychází vstříc stížnostem Francie a dalších zemí, že evropští výrobci nejsou s to konkurovat velmi levným čínským vozům. Von der Leyenová tím překvapila, a to ne naposledy ve svém projevu. Její vystoupení se dotklo řady otázek, ale tu jednu, kterou jsme zmiňovali v minulém newsletteru, nechalo bez odpovědi. Tušíte jakou? Odpověď je na konci tohoto textu.  

Češi jsou pro

O tom, jak se svět mění, svědčí i to, že Česko nemá se zahájením vyšetřování čínských výrobců elektroaut problém. Česko vždy hájilo volný obchod, ale teď, když jeho pravidla přestávají fungovat, se musí tomuto faktu přizpůsobit - konstatoval Štěpán Černý, vrchní ředitel Sekce pro evropské záležitosti na Úřadu vlády. Reagoval tak na dotaz poloviny Ředitelů Evropy, co Česko na oznámení von der Leyenové říká. 

Ostře sledované: Superženy a banka

Jméno prezidenta Evropské investiční banky (EIB) znají jen opravdoví fajnšmekři. Teď ale o tuto roli soupeří dvě z nejvlivnějších žen ve světové politice a ekonomice - Margrethe Vestagerová, předloha pro dánský televizní seriál Vláda (Borgen) v Evropské komisi léta svádí boje s Googlem či Applem. Nadia Calviñová má zase jako první místopředsedkyně španělské vlády na starosti ekonomiku země, jejíž růst a míru inflace jí Češi mohou jen závidět. EIB je největší mezistátní bankou na světě, větší než třeba Světová banka, a její vedení bude mít velké slovo nejen například v tom, jak investovat do bezemisní energetiky (a jestli podpořit i jádro), ale taky v tom, jak zaplatit obnovu Ukrajiny. Profil dvou ženských superstar, Vestagerové a Calviñové, čtěte tady. 

A Česko?

Za normálních okolností by nebylo co řešit - Česko by podpořilo liberální seveřanku, tedy Vestagerovou, nikoliv členku španělské socialistické vlády, čili Calviñovou. Jenže hvězda Vestagerové, kdysi asi nejviditelnější političky v Bruselu, v posledních letech začala zapadat. A Česku se navíc znelíbila tím, že z pozice šéfky dohledu nad hospodářskou soutěží v Evropské komisi zarazila českou žádost o pomoc s usnadněním rozšíření ropovodu TAL a plynovodu STORK II, řekl Ředitelům Evropy vysoce postavený zdroj. Česká vláda tak zatím nemá jasno, koho podpoří. 

Princ nic nekomentuje

Bývalý ministr zahraničí za ANO Martin Stropnický by se mohl dostat na evropskou kandidátku hnutí. A vysoko, slyší Ředitelé Evropy od evropských liberálů, k nimž ANO patří. Úvaha má být jednoduchá: populární pohádkový princ, který mluví několika cizími jazyky, by mohl zlákat zejména starší voliče (voličky?). Stropnický se měl před časem zajímat o místo českého velvyslance v Belgii, a tak mu vidina života v Bruselu zjevně není proti srsti. Šéf pražského ANO, kam Stropnický spadá, nám řekl, že jsou k možnosti nominovat jej „otevřeni“. Andrej Babiš na naši žádost o reakci neodpověděl. A Stropnický? „Já jsem teď senior,“ řekl šestašedesátiletý exdiplomat, jehož úvazek na ministerstvu zahraničí v létě skončil, „a nemusím se vyjadřovat naprosto k ničemu. Takže: nekomentuji.“ 

Ostudy v Berlíně

Němci milují české pivo. A přesto ho Češi minulý víkend na berlínské oslavy 25 let existence Česko-německého fondu budoucnosti dovezli tak málo, že se na něj stály dlouhé fronty, jak nám sdělil jeden z českých účastníků akce. Vůbec pak nekomentujeme, že šlo o Budvar. Neskonale horší je ale fakt, že zatímco Německo zastupoval samotný prezident Frank-Walter Steinmeier, za Česko se dostavil pouze velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka. To je totální ostuda. Podle informací Ředitelů Evropy vznikla tak, že prezident Petr Pavel byl na dovolené a nahradit ho měl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jenže ten onemocněl, dostal antibiotika, tak musel zaskočit Kafka. Jako by vláda neměla dost jiných ministrů či, pro tento případ ještě lépe, hned čtyři vicepremiéry! Němci to nemohli pochopit jinak než jako výraz nezájmu. 

Prosvištíme si: Slavte zadarmo

Na konci srpna proběhla u ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) porada ohledně jiného výročí - šlo o to, jak by mělo Česko oslavit 20 let od vstupu do EU. Výročí připadá na 1. květen příštího roku. Ředitelé Evropy mají záznam z této porady k dispozici. Dvořák prohlásil, že výročí je ideální příležitostí „přiblížit EU běžným lidem“. Ovšem to nelze udělat zadarmo a peníze prostě nejsou. Na poradě to nezaznělo natvrdo, vždyť státní rozpočet na příští rok se teprve připravuje, ale jednotlivá ministerstva či další instituce jsou v podstatě smířené, že různé konference, výstavy a podobně budou muset uspořádat „za své“. Z rozpočtu na to nejspíš nedostanou ani korunu navíc. V tom případě můžeme očekávat, že půjde o dost nuzné oslavy. 

A máme slavit?

Vstup Česka do EU je podle Ředitelů Evropy pro naši zemi štěstím, o tom žádná. Důstojnou oslavou by bylo, kdyby prezident Pavel svému předchůdci Václavu Klausovi dal státní vyznamenání za to, že ještě jakožto premiér podal jménem Česka přihlášku ke vstupu do EU. Ale vážně: měla by vláda na připomenutí výročí dát peníze navíc? Nehrozí zneužití oslav v politickém boji, když připadají na datum těsně před volbami do Evropského parlamentu? To jsou podle nás legitimní otázky. Jak s výročím naložit, by měla vláda projednat nejspíš ještě během září, sdělila nám Dvořákova mluvčí Veronika Lukášová.

 

Další vítězství Václava Klause

Týden po mimořádném úspěchu dvou Češek na vrcholu Evropské komise uspěla další pětice českých úředníků v nejdůležitější unijní instituci. Gratulujeme! Na zprávu se dá pohlížet z různých stran, nás ale zaujalo, že jde o další vítězství Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) - při pohledu na almu mater pětice. Právě tahle univerzita dodává nejvíc úspěšných Čechů a Češek do Evropské komise. VŠE, alma mater také Václava Klause, platí za baštu české (akademické) euroskepse, o děkanu Miroslavu Ševčíkovi se netřeba dlouze rozepisovat. Škole je ke cti, že navzdory tomu umí vygenerovat ty nejlepší české mozky v unijních institucích. Chytnout za nos by se měly spíše české humanitní fakulty, které v téhle schopnosti pokulhávají. 

Ještě horší, než si myslíte

V loňském projevu o stavu EU von der Leyenová prohlásila, že komise v následujícím roce přijde s balíčkem pomoci pro malé a střední podniky na vnitřním trhu. Komise to stihla skutečně velmi těsně, balíček byl oznámený den (!) před letošním projevem šéfky komise. Zástupci malých a středních podniků opatření zkritizovali, že přišla příliš pozdě, na sklonku mandátu komise, a neřeší to hlavní - velké papírování. Součástí opatření je návrh proti opožděným platbám, které stojí za každým čtvrtým bankrotem v EU, a analytická společnost Intrum k tomu dodala data z členských zemí, kde se kdo zpožďuje při hrazení faktur. V případě Česka z toho vyplývá, že zdejší úřady patří do nejhorší skupiny EU z hlediska platební disciplíny. V posledních dvou letech se navíc výkon české státní správy propadl skoro nejvíc v EU. Je to smutné čtení.

Pracovat jen čtyři dny 

Láká vás vidina čtyřdenního pracovního týdne, o kterém se v debatách o budoucnosti práce stále častěji mluví? Belgie tenhle režim jako první a dosud jediná země v EU zavedla jako zákonnou možnost loni na podzim. První zprávy z terénu ukazují, že čtyřdenní týden zatím příliš nepřesvědčil, naskočil na něj zlomek belgických zaměstnanců. Proč?

Co si přečíst

• Konec romantismu. Střední Evropa se začíná obávat, co pro ni znamená, že Ukrajina směřuje do EU.

• Byl to šok, když se Itálie jako jediná země G7 před čtyřmi lety přidala k čínskému projektu Nové hedvábné stezky. Teď se z něj ale chystá, zklamaná, odejít. Proč?

• Projekt České zájmy v EU publikuje každé pondělí krátký přehled hlavního dění v EU. Čtěte na X, někdejším Twitteru.

Evropa podle…

Henry Foy, šéf bruselské kanceláře Financial Times, autor newsletteru Europe Express

Jak bude možné domluvit se v EU, až bude mít 35 členů, případně ještě víc? Největší členské země unie dostaly ochutnávku minulý víkend v Indii na summitu skupiny G20. V zájmu jednomyslnosti tam byly Německo, Francie a Itálie nuceny přistoupit na kompromisní znění deklarace o válce na Ukrajině. Neobsahovalo žádné odsouzení Ruska ani mu nepřisoudilo vinu za rozpoutání války. A to v zájmu toho, aby ho země jako Brazílie, Indie a Jižní Afrika nevetovaly. Současná EU o 27 členech má už nyní problém dosáhnout v některých záležitostech jednomyslnosti, protože Maďarsko zastává krajní pozice a nezdráhá se použít své právo veta. Rozšíření EU o další členy s různými postoji bude zkouškou toho, jak je unie skutečně oddána dosud nezpochybnitelnému konceptu jednomyslnosti, který v některých otázkách platí.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Postsedláci. V čem jsou Slováci moderní jinak než Češi a jak to souvisí s jejich nadcházejícími volbami?

• Sdílení elektřiny v praxi a dostupnost komunitní energetiky běžným občanům, to je téma konference Institutu pro politiku a společnost.

• Manželství homosexuálů? Estonsko se ho chystá zavést, bere to jako krok do jednadvacátého století, vysvětluje tamní český velvyslanec David Král.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

V minulém newsletteru jsme psali, že se lídryně hnutí STAN do eurovoleb Danuše Nerudová krátce po oznámení evropské kandidátky hnutí objednala k Věře Jourové, aby u ní zjišťovala, co všechno obnáší post eurokomisařky. Neuplynul ani týden a Danuše Nerudová v rozhovoru pro týdeník Respekt odhalila svoje další plány. Prohlásila, že je připravena vrátit se z Bruselu do Prahy sestavit novou českou vládu, pokud to bude potřeba. Je užitečné a od bývalé rektorky a prezidentské kandidátky transparentní, že takto otevřeně mluví o svých ambicích. Jen z těch rozhovorů vyvstává, že Danuše Nerudová má hlavně ty ambice. V oblastech EU, které zmiňuje jako pro ni známé, se ale nevyjadřuje přesvědčivě. Pro Respekt mimo jiné řekla, že „bychom konečně jako EU měli předkládat návrhy Spojeným státům, třeba o regulaci digitálního byznysu nebo dani pro nadnárodní společnosti. A obrazně řečeno, tohle by měla být i role České republiky, nemusíme jen čekat.“ Obojí se ale už děje a aktivní roli v tom hraje právě i Česko. V případě digitálu docela výrazně přes eurokomisařku Jourovou (tento víkend jede Jourová do Číny řešit digitální agendu EU s tamní vládou). Jak to oglosoval jeden uživatel na sociálních sítích, s přibývajícími rozhovory v tomto gardu si „Danuše pod sebou podřezává větvuše“.