Vláda má pravdu, když tvrdí, že nedávno uzavřená dohoda o migraci je dobrá – Andrej Babiš nemá pravdu, když ji ostře kritizuje. Ale jen mít pravdu nestačí. Proč? To a ještě mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy – je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Můžete si ho objednat a bude vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Velký střet

Lidé se začínají bouřit proti zelené politice, jak teď asi nejvíc vidíme v Německu, kde má krajně pravicová AfD v průzkumech už zhruba 20 procent hlasů. Půjde o velký střet, který potrvá roky, tvrdí Mats Braun, nový ředitel Ústavu mezinárodních vztahů. Na vině jsou podle něj i zastánci boje s klimatickými změnami, kteří lidem ne vždy říkali celou pravdu. Přitom je ale faktem, že emise je nutné zásadně snížit. Tak co s tím? Braun o tom mluví v rozhovoru s HN. A česká vláda by podle něj měla být mnohem kritičtější k tomu, co se děje v Polsku a v Maďarsku, protože Česko kvůli tomu přichází v EU o vliv. Mimochodem, Braun vypadá jako Brad Pitt, tvrdí šéfredaktor HN Jaroslav Mašek. Posuďte sami. 

Obnova přírody (ne)bude?

Na úrovni EU je odpor proti zelené politice nejlépe vidět na návrhu o obnově přírody. Ten ukládá, že se část obdělávané nebo zastavěné půdy musí vrátit do krajiny. Proti návrhu se ale tvrdě ozvali dobře zorganizovaní zemědělci v zemích EU. Za ně se postavili evropští lidovci (EPP), hlavní politická síla v EU, a spolu s euroskeptiky a Macronovými liberály potopili návrh už ve dvou výborech v europarlamentu. V hlavním výboru (pro životní prostředí) se jím ale návrh ve čtvrtek ráno těsně zamítnout nepodařilo.

Ostře sledované: Umravni ho!

Polovina Ředitelů Evropy vyrazila do sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku, zrovna když se kolem výše zmíněné normy strhla mela. Manfred Weber, šéf evropských lidovců, napsal SMS osobně premiéru Petru Fialovi s žádostí, aby „umravnil“ europoslance Stanislava Polčáka (STAN), řekly Ředitelům Evropy tři zdroje. Byť Polčák není Fialův europoslanec, ODS patří v Evropském parlamentu do jiné frakce než STAN. Objevilo se taky nařčení, že Weber svým europoslancům vyhrožoval postihem, pokud nebudou proti návrhu. I to Ředitelům Evropy dva zdroje potvrdily. Polčák původně oznámil, že bude hlasovat pro návrh. Poté ale otočil s tím, že bude respektovat pozici své frakce a návrh nepodpoří, protože se na hlasování ve výboru nechá zastoupit. „Předpokládám, že na plénu již budu moci hlasovat podle svého svědomí,“ napsal.

Komise: Jedeme dál

Navzdory kritickým hlasům z několika států se Evropská komise řídí klausovským „Jedeme dál“ a tento týden zveřejnila další díl zelené taxonomie. Jde o seznam činností, které jsou v souladu s cílem chránit životní prostředí a jež proto snáz dosáhnou na výhodné financování. Taxonomie už pokrývá třináct ekonomických sektorů typu výroby elektřiny a těžký průmysl. Teď k nim přibudou čtyři další včetně pro Česko klíčové výroby autodílů, prodeje použitého plastu nebo staveb pro prevenci záplav. Podle zveřejněných údajů se taxonomie začíná propisovat do života podniků. Víc než dvě třetiny největších firem na evropské burze – index Stoxx Europe 600 – uvedly, že čtvrtina jejich celkových investic je „zelených“. Je to víc, než Evropská komise předpokládala. 

Prosvištíme si: Mít pravdu nestačí

Státy EU se dohodly na nových pravidlech ohledně migrace. Už žádné povinné kvóty na přijímání uprchlíků – když je určitá země, třeba Česko, nebude chtít přijmout, bude muset zaplatit, a to nemalou částku. Je to přístup, který Česko tradičně podporovalo (byť Andrej Babiš teď tvrdí opak) a který v zásadě navrhlo Slovensko už před sedmi lety. Proč tehdy neměl naději na to, aby se prosadil, přestože je správný? A jak k jeho nezdaru za minulé vlády dlouho přispívalo samo Česko? Čtěte.

Nový mluvčí v Praze

Mluvčím Zastoupení Evropské komise v Praze bude Václav Lebeda, v evropské politice zběhlý muž. Dlouho působil v Evropském parlamentu, mimo jiné v rozpočtovém výboru. Naposledy se podílel na českém předsednictví EU, na ambasádě při EU v Bruselu pracoval jako spojka pro komunikaci právě s europarlamentem. Lebeda vyhrál výběrové řízení a od září nastupuje do role mluvčího v Praze. 

Prodloužená Hrdá?

Nedávno jsme napsali, že česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá v červenci příštího roku v Bruselu skončí. Její jméno je na seznamu velvyslanců určených k vystřídání po uplynutí standardní doby působení na daném postu. To stále platí. Ale, jak nyní slyšíme, Hrdá usiluje o to, aby mohla zůstat déle. Používá argument, že by nového velvyslance či velvyslankyni měla vybrat až nová česká vláda (volby budou v roce 2025), protože jde o klíčový post a jeho držitel by měl mít blízko k novému premiérovi. Na tom formálně vzato něco je. Na druhou stranu, mluvili jsme s desítkami lidí včetně zahraničních diplomatů a prakticky úplně se shodují, že Hrdou nepovažují za silnou velvyslankyni, které bývají často prodlouženy. 

Někdo ven…

Ministerstvo zemědělství k 1. červenci ruší sekci pro EU, pokud s tím tedy na poslední chvíli něco neudělá středeční výměna ministra Nekuly. Zvnějšku můžeme těžko posoudit, jestli to je chyba nebo jestli mohou evropské záležitosti klidně „fungovat“ i po sloučení s jinou sekcí. Slyšíme ale, že může jít o záminku, jak se zbavit Jiřího Šíra, vrchního ředitele evropské sekce. Ve státní správě přitom těžko hledat člověka, který by EU a zemědělství rozuměl víc. Na druhou stranu, má také pověst muže, s nímž není lehké vyjít a který za dob předchozí vlády ochotně plnil pokyny, které fakticky prospívaly hlavně Agrofertu.  

… někdo dovnitř

Novým vrchním ředitelem Sekce EU a zahraničního obchodu na ministerstvu průmyslu bude David Müller. Uspěl ve výběrovém řízení, slyší Ředitelé Evropy. A slyší na něj taky chválu jako na kompetentního odborníka. 

Český nezájem?

Velké a na burze obchodované podniky budou muset od příštího roku podávat pravidelné zprávy o tom, jaký dopad má jejich činnost na společnost (lidská práva) a životní prostředí a jak zájem na udržitelnosti ovlivňuje jejich strategie. Evropská komise teď zveřejnila návrh standardů, jak by měly požadované informace vypadat. Podle informací Ředitelů Evropy v úvodním kole neposlal svoje připomínky žádný český podnik či svaz. Chyba! Teď je veřejná konzultace otevřená do 7. července a pro české firmy je to poslední příležitost, jak ovlivnit podobu standardů, které se jich budou týkat. 

Co si přečíst

• Zemřel muž, kterého napodobil Babiš. Silvio Berlusconi škodil Itálii i Evropě.  

• A kdo „shrábne“ Berlusconiho politické dědictví? Žena, kterou pohrdal a která má velké plány i v Evropě. 

• Patříme ke spolehlivým členům EU, tvrdí v obsáhlém rozhovoru Štěpán Černý, vrchní ředitel Sekce pro evropské záležitosti na Úřadu vlády. 

Evropa podle…

Luuk van Middelaar, profesor a ředitel Institutu BIG

Velká evropská rodina se 1. června sešla v moldavském Kišiněvě. 47 premiérů nebo prezidentů – kromě Putina a Lukašenka – demonstrovali svou jednotu jen kousek od ukrajinských hranic. Šlo o druhé setkání Evropského politického společenství (EPC), to první bylo loni v říjnu na Pražském hradě. I když z něj nepochází žádné konkrétní výsledky, je toto fórum přesto velmi důležité. Spojuje velké i malé země, členy i nečleny EU – a to tak, že jsou si všechny rovné. Jejich lídři mohou neformálně jednat o společných zájmech jako je bezpečnost nebo energetika. Jde o kolektivní úsilí uzpůsobit starý kontinentální řád důsledkům šoku z války na Ukrajině. Je to podobné jako na každoročním rodinném setkání: není nutné shodnout se se všemi strýčky, protože sdílíte něco jiného - v tomto případě jde o kontinent. 

Co si poslechnout/Kam zajít

• Proč klesá naděje, že se na Západě opět objeví velcí lídři? A v čem se poučit z minulosti? Polovina Ředitelů Evropy o tom mluví v podcastu Rosteme. 

• Mír na Ukrajině? Jen zbabělec může tvrdit, že má nastat hned teď, říká plynnou češtinou německý poslanec. 

• Stát jsi i ty, říká Festival kreativní byrokracie. Na úředníky se často jen nadává, místo toho bychom raději měli přemýšlet nad tím, co všechno dělají a jak to lze zlepšit. Právě o tom je zmíněný festival, taky za účasti poloviny Ředitelů Evropy. 

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Andrej Babiš svolal mimořádnou schůzi sněmovny kvůli tomu, že vláda podle něj „zaprodala“ Česko, když souhlasila s povinnými kvótami na uprchlíky. Z Babišovy strany jde o lež a manipulaci. Žádné povinné kvóty v návrhu, se kterým minulý týden souhlasil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), nebyly a nejsou, jak píšeme výše. Česko si bude moci vybrat, jak pomůže zemím čelícím migrační vlně, a po dobu, kdy bude mít na svém území stovky tisíc uprchlíků z Ukrajiny, je z pomoci vyjmuta (celý návrh zde). Může ale vláda tuhle debatu vyhrát, když se i premiér Petr Fiala, ještě v roli „jen“ lídra ODS, fotil u Orbánova plotu proti běžencům? A lze debatu poháněnou iracionálním strachem z neznámého vůbec vyhrát věcnou argumentací? Homogenní česká společnost je tak vystresovaná lidmi z jiných kultur, že se jich bojí víc než opilé jízdy za volantem. Povinné kvóty by jí prospěly. Takové, podle nichž by každý mladý Čech nebo Češka musel rok žít v nějaké západoevropské zemi a osahat si tam, jak je kdo jiný a nebezpečný. Až se stanu ministryní školství, bude takové vyslání mladých Čechů ven moje priorita:)