Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než 80 politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi zemřelými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zemřeli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se účastnili protikomunistického odboje. Výsledky archeologického průzkumu v pondělí na tiskové konferenci představili historik Vězeňské služby Aleš Kýr, Alena Šimánková z Národního archivu a ředitel Archeologického ústavu AV ČR Jan Mařík.
Pozůstatky spálených kostí vědci nalezli podle Kýra v zemi v místě bývalého popraviště, kde byl mezi lety 1947 a 1954 vykonáván trest smrti. „Prostor byl potom vyklizen, šibenice z obou popravišť byly odstraněny. Potom bylo místo ponecháno ladem až do roku 1992, kdy tam vzniklo pietní místo,“ řekl historik novinářům. Průzkum půdy se uskutečnil loni v říjnu, archeologové v ní našli zlomky organického materiálu. Lidský protein v nich sice neprokázali, mikroskopickou analýzou ale při porovnání s jinými vzorky určili, že jde právě o fragmenty spálených kostí. „Můžeme se domnívat, že jde o ostatky lidí, jejichž urny zde byly vysypány,“ řekl Mařík.
Přesný seznam obětí, které jsou na místě uloženy, vědci nemají, při určování zemřelých, jejichž ostatky by mohly na pohřebišti na Pankráci být, vycházejí z historických záznamů. Šimánková zmínila například odbojáře Václava Švédu či Zbyňka Janatu. Připomněla také, že dosud nebyly nalezeny ostatky novináře Záviše Kalandry odsouzeného k trestu smrti spolu s Miladou Horákovou. „Jeho urna byla nepochybně dovezena na Pankrác. Ale my můžeme říct jen možná. A z ostatků, které se našly, konkrétní lidi nezjistíte,“ dodala.
Cílem projektu bylo zjistit, co se stalo s ostatky politických vězňů, které nebyly uloženy na Ďáblickém hřbitově nebo na pohřebišti v Motole. Nejprve museli vědci vyhledat kremační čísla, která prokazují, že byl zemřelý zpopelněn. „Dále jsme museli zjistit, zda ta urna byla vydána nebo nevydána příbuzným nebo rodině,“ popsal Kýr. Podle něj se ale ostatky pozůstalým předávaly jen výjimečně. Většina uren byla svážena právě do věznice na Pankráci, kde byly uloženy.
Část uložených uren byla v roce 1965 převezena do Motola, zbylé se ale nenašly. Vědci u některých z nich našli v záznamech protokol o zničení urny. Z archivních dokumentů zjistili, že v roce 1961 tehdejší ministr vnitra vydal rozkaz, že mají být ostatky z uren smíšeny se zemí. „Proč byly zrovna některé urny zničeny a některé zůstávají až do roku 1965, kdy jsou dovezeny do Motola, nevíme,“ řekla Šimánková.
