Deficit letošního rozpočtu se nevyvíjí dobře, nelze ale ještě říct, že vláda schválený schodek za celý rok 295 miliard korun nedodrží. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl premiér Petr Fiala (ODS). V létě kabinet očekává příjmy z windfall tax, dividendu z ČEZ či peníze z evropských fondů, pak se uvidí, jaký je skutečný stav rozpočtu, míní. Podle expremiéra Andreje Babiše (ANO) vláda neumí čerpat peníze z evropských fondů. Kritizoval také možné snížení rozpočtů ministerstev školství, průmyslu a obchodu či pro místní rozvoj v příštím roce.

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard korun, uvedlo tento týden ministerstvo financí.

„Nevyvíjí se to dobře, ale ještě nemohu říct, že to nedodržíme,“ uvedl Fiala k letošnímu rozpočtovému cíli. Za rychlým růstem schodku podle něj stojí nárůst sociálních dávek a důchodů skoro o 50 miliard korun, pomoc firmám a občanům s vysokými cenami energií ve výši 40 miliard nebo navýšení peněz na obsluhu státního dluhu.

„Současně očekáváme v průběhu léta příjmy z windfall tax, dividendu z ČEZ, peníze z evropských fondů. Příjmy budou přicházet teprve během léta a my během léta uvidíme, jaký je skutečný stav rozpočtu,“ doplnil předseda vlády a ODS. Pokud by se ukázalo, že kabinet není schopen plánovaný schodek dodržet, je připraven ještě letos šetřit, dodal.

Babiš vládu kritizoval za to, že neumí čerpat peníze z evropských fondů. Nelíbí se mu také návrh státního rozpočtu na rok 2024, který podle Deníku N počítá se schodkem 235 miliard korun. Fiala tento týden uvedl, že dokument je pouze technicko-administrativním výpočtem, který je nutný kvůli dodržení zákona, nikoliv politickým rozhodnutím vlády.

Předchozí premiér a šéf opozičního hnutí ANO Babiš kritizoval, že se mají snížit rozpočty ministerstev školství, průmyslu a obchodu nebo resortu pro místní rozvoj. „Co budou ty obce dělat?“ tázal se.

Co se týče letošního rozpočtu, Fiala se podle Babiše vymlouvá na Ukrajinu. Vyzval ministerského předsedu, aby sdělil, kolik vláda dala na pomoc uprchlíkům či na zbraně. Celková pomoc Ukrajině se podle Fialy pohybuje v nižších desítkách miliard, do konce roku to bude zhruba 30 až 40 miliard korun. Část z toho jde na podporu českých občanů, obcí a krajů, které se podílejí na pomoci uprchlíkům z Ruskem napadené země, dodal Fiala.

Vláda za konsolidačním balíčkem stojí

Premiér také uvedl, že vláda stojí za konsolidačním balíčkem a nebude ustupovat tlakům zájmových skupin. „Kabinet ho schválí v nynější podobě,“ řekl Fiala. O tom, jaké konkrétní dotace vláda v balíčku škrtne, chce ještě jednat se zaměstnavateli a odbory. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš řekl, že by vláda měla usilovat o rušení dotací v celé Evropské unii, ne je řešit v Česku.

„Celá koalice, celá politická reprezentace, která reprezentuje našich pět koaličních stran, stojí za balíčkem. Budeme ho v této podobě prosazovat a schválíme ho v této podobě,“ řekl Fiala. „Opatření jsou těžká, nepopulární. Není to jednoduché, ale nemůžeme žít s těmito dluhy, s těmito deficity,“ dodal.

O tom, jaké konkrétní dotace vláda v rámci konsolidace veřejných financí zruší, se ještě podle Fialy bude jednat. Do jednání chce zapojit i zaměstnavatele a odbory. Zdůraznil ale, že platí záměr kabinetu škrtnout na dotacích za dva roky 54 miliard korun.

Podotkl také, že Babišovi konsolidační balíček vadí, protože se škrtání dotací dotkne i jím vlastněného holdingu Agrofert. „Vás rozčiluje konsolidační balíček, protože se tam vyškrtají dotace a vy jich nebudete mít, kolik jste zvyklí,“ řekl Fiala.

Babiš se proti výroku ohradil, Agrofert podle něj z dotací nežije, přestože je pobírá. Podle něj by pro narovnání trhu bylo nejvhodnější zrušit veškeré dotace v celé EU, vláda by se o to podle něj měla zasadit, a ne řešit dotace v Česku. „Já jsem pro, zrušme všechny dotace, ale evropské. Celá EU běží na dotace,“ řekl.

Volby by vyhrálo hnutí ANO

Opoziční hnutí ANO by podle květnového modelu agentury STEM pro televizi CNN Prima News nyní vyhrálo volby s 33,5 procenta hlasů. Druhá by byla vládní ODS s 14,6 procenta, třetí Piráti s 10,8 procenta. Pod pětiprocentní hranicí pro vstup do sněmovny byly TOP 09, ČSSD, KSČM i KDU-ČSL.

Do dolní komory parlamentu by se podle modelu, kterého se mezi 18. a 29. květnem zúčastnilo 1141 lidí, dostala ještě hnutí SPD a STAN. Model byl vytvořen krátce poté, co kabinet představil své návrhy konsolidačního balíčku na ozdravení rozpočtu a důchodové reformy.

Opoziční SPD měla podle modelu 9,3 procenta hlasů, koaliční STAN 5,8 procenta. TOP 09 v modelu obdržela 4,7 procenta hlasů, ČSSD 4,1 procenta, KSČM 3,8 procenta a lidovci měli 3,4 procenta hlasů. Další subjekty skončily pod třemi procenty.

Podle modelu agentury Median z dubna mělo nejvyšší voličské preference také hnutí ANO, nicméně tehdy po několikaměsíčním růstu klesly. Hnutí by podle Medianu volilo 31 procent lidí, druhé místo by obsadila ODS s 15 procenty hlasů, třetí by byli Piráti s 10,5 procenta.

Podle modelu agentury Kantar pro Českou televizi by na přelomu dubna a května vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31 procent hlasů. Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) by získala 25 procent. V součtu s Piráty a STAN by vládní koalice podle modelu, který vznikl ještě před oznámením konsolidačního balíčku, většinu ve sněmovně nezískala. Měla by 43 procent hlasů.