Uvědomil jsem si to nejen na jednáních na území Ruska, ale při současném dění na Ukrajině. Rusové chápou pomníky jako vykolíkování své sféry vlivu. Jsou to jejich hraniční kameny, kam až mají právo zasahovat bez ohledu na to, co si myslí místní,“ říká o pomnících rudoarmějců u nás vojenský historik Eduard Stehlík. Podle něj šly takové symboly v Polsku i Pobaltí již k zemi: „My jsme opatrní.“
„Jedna věc jsou pohřebiště vojáků Rudé armády, kteří padli a musí jim být prokazována úcta. Něco jiného jsou některé symboly ve veřejném prostoru – pomníky v některých městech, které by se tam neměly nechávat a měly by být přesunuty právě do takových pietních míst,“ říká o pomnících připomínajících osvobození Československa Rudou armádou ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
Vlasovci Prahu osvobozovali Vlasovovi navzdory a Češi se pak od nich raději pro jistotu distancovali
„To, co ruská strana v současné době provádí na Ukrajině, pro mě svým způsobem některé ty pomníky v ulicích českých měst symbolizují dodnes,“ doplňuje.
Podle vojenského historika část lidí opomíjí, co „osvobození“ ruskými vojáky od německých okupantů v roce 1945 doprovázelo. „Některé bezpečnostní složky Sovětského svazu se, jakmile vstoupily na osvobozené území Československa, začaly chovat, jako by byly doma, a uzurpovaly si práva, která vůči československému obyvatelstvu v žádném případě neměly: popravy bez soudu, odvlékání kamsi do neznáma, znásilňování,“ popisuje předseda Rady Ústavu pro studium totalitních režimů s tím, že loňský útok na Ukrajinu mnohým otevřel oči.
Stehlík v rozhovoru s Lindou Bartošovou připomíná, že v roce 1945 rozhodně došlo k likvidaci zločinného nacistického režimu, na kterém se podílely jednotky Rudé armády a prostí vojáci umírali za československou svobodu. „Kdo by říkal něco jiného, nehovoří pravdu. Druhá věc je, co sem přiváželi. A oni sami to často netušili.“
A lze z pohledu historie mluvit o československém národu jako o národu odvážném? „I když si to spousta lidí neuvědomuje, tak jím jsme. Jsme jeden z mála evropských národů, který nebojoval na straně nacistického Německa. Ani neřešíme, že bychom šli proti jiným spojencům, kteří nás chtěli osvobodit, nebo se zásadním způsobem podíleli na vraždění svých spoluobčanů jako některé jiné země. Jsme národem hrdinů,“ uzavírá Stehlík.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist