Studentská iniciativa Univerzity za klima v Česku opět přejde do akce. Od úterý spustí několikadenní protest před ministerstvem průmyslu a obchodu. Studenti z iniciativy mají za to, že vláda je v otázce klimatické krize dlouhodobě nečinná, neplní své sliby a klimatickou krizi staví až na druhou kolej. Příkladem je podle nich třeba nedávné schválení prodloužení těžby hnědého uhlí v lomu Bílina nebo chybějící jasný vládní plán energetické transformace směrem k obnovitelným zdrojům energie.

Času není nazbyt. Podle nedávno vydané Šesté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) dosáhne planeta Země úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí. Češi přitom mají při přepočtu na obyvatele jedny z nejvyšších emisí skleníkového plynu CO2 na světě.

Zmíněné oteplení planety o 1,5 stupně Celsia je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné. Pravděpodobně dojde k překročení takzvaných bodů zlomu, při nichž bude oteplování dál akcelerovat a člověk už nebude schopen to moc ovlivnit. K udržení oteplení pod 1,5 se proto přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015.

Co způsobí globální oteplení o 1,5 °C?

 

Studentky a studenti přespáváním před ministerstvem chtějí také navázat na univerzitní stávku, kterou pořádali loni v listopadu. „Na začátku jednání jsme byli optimističtí a doufali jsme, že vláda skutečně odpoví na naše požadavky. Jako obvykle jsme ale dostali jen falešné sliby o tom, že těžba uhlí skončí v roce 2033, a vzápětí se dozvíme, že dojde k výjimce pro lom Bílina a uhlí se tam bude těžit až do roku 2035. To je pro nás naprosto nepřijatelné,“ uvádí v tiskové zprávě člen iniciativy Matěj Moravanský, který se po listopadové stávce účastnil jednání s vládními představiteli.

Celou akci v úterý zahájí v 16 hodin protestní průvod před ministerstvem financí, kde budou studenti a studentky požadovat rychlý a spravedlivý konec uhlí nejpozději do roku 2033. Tento rok je ostatně i v programovém prohlášení vlády. Studenti rovněž požadují masivní investice do obnovitelných zdrojů, i to se ale do značné míry už děje.

Protestující se zároveň ostře vymezují proti prolomení limitů těžby v lomu Bílina. Průvod bude zakončen u ministerstva průmyslu a obchodu, kde mají studenti v plánu následující dvě noci přespávat. Hlavním požadavkem bude zveřejnění jasného harmonogramu uzavírání uhelných elektráren a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji energie.

„Snižování emisí musí být v tuto chvíli pro vládu prioritou. Na to, jak bude energetická transformace vypadat a jestli bude sociálně spravedlivá, má velký vliv právě ministerstvo průmyslu a obchodu. Proto naši akci směřujeme právě tam. Zároveň je ale důležité zmínit, že klimatická krize není otázka jednoho ministerstva, ale že se jedná o komplexní problém a je potřeba efektivní koordinace. To se ale zatím rozhodně neděje a ze strany vlády nevidíme žádnou snahu tuto krizi řešit,“ říká zástupkyně studentstva Valerie Vítů.

Součástí přespávací akce bude i doprovodný program. V plánu je například debata o fosilním podnikání nebo o Green Dealu. Vedle toho proběhne čtení environmentální poezie, taneční performance nebo koncerty.

Kromě Prahy se akce Antifosilní jaro uskuteční také v Olomouci a Brně, kde se studenti zaměří i na z jejich pohledu problematickou spolupráci Masarykovy univerzity s většinovým vlastníkem Energetického průmyslového holdingu Danielem Křetínským.

Studenti a studentky doufají, že skrz tyto protesty donutí vládu k představení konkrétních návrhů řešení klimatické krize. „Ze současné situace jsme již opravdu frustrovaní. Pokud nebudeme mít co nejdříve k dispozici jasný plán dekarbonizace, značně to snižuje naše šance na zvládnutí klimatické krize,“ uvádí členka iniciativy Marie Skalková. Podotýká přitom, že jak bude svět vypadat za 30 nebo 50 let, na současné mladé generace bude dopadat výrazněji než na většinu nynější politické reprezentace. „Vnímáme to jako velkou nespravedlnost, a proto máme pocit, že musíme vzít věci do vlastních rukou. Pokud nebudeme jednat ihned, dopady na naše životy a na životy dalších generací budou nedozírné,“ věří Skalková.

Co způsobí globální oteplení o 1,5 °C?