Roste podíl uprchlíků z Ukrajiny, kteří v Česku pracují na plný úvazek či na dohodu s odvody. Pojistné tak státu odvádí asi 85 procent pracovníků s vízem k ochraně. Před rokem jich bylo asi 45 procent. Práci má teď kolem 91 tisíc příchozích. Počet v posledních týdnech poklesl. ČTK to řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková.
Podle údajů ministerstva vnitra bylo v ČR začátkem tohoto týdne 225 100 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně mezi 18 a 65 lety. Téměř dvě třetiny z nich jsou ženy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno uvedl, že počty pracujících uprchlíků se už příliš nemění a pracuje asi 98 tisíc příchozích.
Štěpánková uvedla, že na začátku tohoto týdne bylo na úřadech práce registrovaných 91 tisíc pracujících uprchlíků. „Na přelomu března a dubna došlo k malému poklesu, což interpretujeme podobně jako o Vánocích. Na pravoslavné Velikonoce někteří odjeli domů a postupně se zase vrací. Budeme se pohybovat standardně mezi 95 tisíc a 98 tisíc registrovaných.“
V posledním roce nicméně Štěpánková cítí rozdíl v podobě smluv, které zaměstnavatelé s Ukrajinci v Česku uzavírají. „Za poslední rok jsme se dostali k dlouhodobějším smlouvám, které jsou plnoúvazkové. Máme v tuto chvíli asi 85 procent lidí ve zpojistněných pracovněprávních vztazích nebo dohodách,“ uvedla.
Před rokem podle ní pojistné odvádělo asi 45 procent pracujících uprchlíků. Řada příchozích totiž podle zjištění doufala v brzký návrat domů a vnímala svůj pobyt v Česku jako krátkodobý, nechtěla se tedy víc v práci vázat.
Odvody hradí zaměstnanci. Platí je i pracovníci na dohodu o provedení práce (DPP), jejichž odměna za měsíc přesahuje 10 tisíc korun. U dohody o pracovní činnosti (DPČ), na kterou se dá pracovat v průměru nejvýš 20 hodin týdně rok, se odvádí pojistné u výdělku nad 4000 korun.
Jak se dnes přidává v Česku. Jedno kolo nestačí, firmy hledají způsob, jak dohnat inflaci i jinak než mzdou
Uprchlíci s vízem k ochraně mohou v Česku pracovat bez překážek, povolení nepotřebují. Zaměstnavatel musí jejich přijetí oznámit úřadu práce, týká se to i takzvaných dohodářů. Od začátku dubna se spustil i registr pracovníků s vízem k ochraně, který vede v databázi nemocenského pojištění Česká správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé musí přijaté zaměstnance i dohodáře hlásit tedy také jí. Ministerstvo by tak mělo mít lepší přehled o práci příchozích a jejich výdělcích i odvodech.
Jurečka už dřív řekl, že pracující uprchlíci z Ukrajiny zaplatili loni na odvodech zhruba osm miliard korun. Z toho více než čtyři miliardy odvedli na zdravotním pojištění. Poskytnutou pomoc tak začali postupně vracet, podotkl ministr. Od loňského jara v Česku pracovalo celkem přes 200 tisíc uprchlíků. Část už z Česka odešla, nebo si hledá jiné zaměstnání.
Podle průzkumů se nedaří využít kvalifikace příchozích. Zhruba 80 procent lidí pracuje v nízkokvalifikovaných profesích. Jednou z překážek v lepším uplatnění je neznalost češtiny. Ministerstvo práce chce jazykové vzdělání posílit. Také uprchlíci by měli mít možnost si kurz vyhledat a rovnou se na něj přihlásit ve vzdělávacím e-shopu, který resort spustil tento týden. Výuku jim uhradí úřad práce.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist