Roste podíl uprchlíků z Ukrajiny, kteří v Česku pracují na plný úvazek či na dohodu s odvody. Pojistné tak státu odvádí asi 85 procent pracovníků s vízem k ochraně. Před rokem jich bylo asi 45 procent. Práci má teď kolem 91 tisíc příchozích. Počet v posledních týdnech poklesl. ČTK to řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková.

Podle údajů ministerstva vnitra bylo v ČR začátkem tohoto týdne 225 100 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně mezi 18 a 65 lety. Téměř dvě třetiny z nich jsou ženy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno uvedl, že počty pracujících uprchlíků se už příliš nemění a pracuje asi 98 tisíc příchozích.

Štěpánková uvedla, že na začátku tohoto týdne bylo na úřadech práce registrovaných 91 tisíc pracujících uprchlíků. „Na přelomu března a dubna došlo k malému poklesu, což interpretujeme podobně jako o Vánocích. Na pravoslavné Velikonoce někteří odjeli domů a postupně se zase vrací. Budeme se pohybovat standardně mezi 95 tisíc a 98 tisíc registrovaných.“

V posledním roce nicméně Štěpánková cítí rozdíl v podobě smluv, které zaměstnavatelé s Ukrajinci v Česku uzavírají. „Za poslední rok jsme se dostali k dlouhodobějším smlouvám, které jsou plnoúvazkové. Máme v tuto chvíli asi 85 procent lidí ve zpojistněných pracovněprávních vztazích nebo dohodách,“ uvedla.

Před rokem podle ní pojistné odvádělo asi 45 procent pracujících uprchlíků. Řada příchozích totiž podle zjištění doufala v brzký návrat domů a vnímala svůj pobyt v Česku jako krátkodobý, nechtěla se tedy víc v práci vázat.

Odvody hradí zaměstnanci. Platí je i pracovníci na dohodu o provedení práce (DPP), jejichž odměna za měsíc přesahuje 10 tisíc korun. U dohody o pracovní činnosti (DPČ), na kterou se dá pracovat v průměru nejvýš 20 hodin týdně rok, se odvádí pojistné u výdělku nad 4000 korun.

Uprchlíci s vízem k ochraně mohou v Česku pracovat bez překážek, povolení nepotřebují. Zaměstnavatel musí jejich přijetí oznámit úřadu práce, týká se to i takzvaných dohodářů. Od začátku dubna se spustil i registr pracovníků s vízem k ochraně, který vede v databázi nemocenského pojištění Česká správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé musí přijaté zaměstnance i dohodáře hlásit tedy také jí. Ministerstvo by tak mělo mít lepší přehled o práci příchozích a jejich výdělcích i odvodech.

Jurečka už dřív řekl, že pracující uprchlíci z Ukrajiny zaplatili loni na odvodech zhruba osm miliard korun. Z toho více než čtyři miliardy odvedli na zdravotním pojištění. Poskytnutou pomoc tak začali postupně vracet, podotkl ministr. Od loňského jara v Česku pracovalo celkem přes 200 tisíc uprchlíků. Část už z Česka odešla, nebo si hledá jiné zaměstnání.

Podle průzkumů se nedaří využít kvalifikace příchozích. Zhruba 80 procent lidí pracuje v nízkokvalifikovaných profesích. Jednou z překážek v lepším uplatnění je neznalost češtiny. Ministerstvo práce chce jazykové vzdělání posílit. Také uprchlíci by měli mít možnost si kurz vyhledat a rovnou se na něj přihlásit ve vzdělávacím e-shopu, který resort spustil tento týden. Výuku jim uhradí úřad práce.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.