Pomlázka patří do společnosti, ale jenom za jistých podmínek: „Když je žádaná z obou stran – tedy že do toho není tlačen koledník a zároveň není donucena ani žena,“ říká lektorka moderní sebeobrany Jasmína Houdek. Ženy podle ní ale z velké části narážejí na přesný opak – popisují, jak k nim domů vtrhli spolužáci nebo sousedé, jak je přehnaně šlehali a měly z toho modřiny, některé i trauma.

„Tohle by prostě mělo vymizet,“ říká odbornice na sebeobranu o situacích, kdy se z velikonočního zvyku šlehání pomlázkou stane projev násilí. „I moje studentky popisovaly situace, kdy pomlázky nebyly z vrbového proutí, ale třeba z bužírky nebo jalovce, který přes noc někdo namáčel do soli, aby to štípalo. Anebo koledníci měli i anténu nebo vařechu. To je hrubé násilí a hulvátství,“ varuje Houdek.

Ženy by si podle lektorky sebeobrany měly uvědomit, že mají možnost tuto „tradici“ odmítnout – a stejně tak i muži, kteří s ní nesouhlasí nebo je jim nepříjemná. Někteří lidé ale podle Houdek bohužel vnímají koledování jako možnost, jak projevit svoji agresi. Ženám proto doporučuje, ať raději neotevírají cizím lidem, ani těm, kteří jsou posilněni alkoholem: „Takoví lidé nerespektují ‚ne‘ a šlehají vás i navzdory křiku. To prostě není dobře.“

Houdek v rozhovoru mluví také o situacích, kdy se ženy musí fyzickému násilí bránit. Upozorňuje také na to, že mezi základy sebeobrany patří i nácvik komunikace s útočníkem nebo toho, jaké varovné signály sledovat a jak na ně reagovat. „Žádné násilí nezačíná tím, že vás někdo bije, a žádné znásilnění nezačíná tím, že vás někdo znásilňuje. Ta situace vypadá jinak, než ji známe z filmů. V momentě, když máte ‚divný‘ pocit, vždycky jednejte,“ nabádá.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.